Domů     Příroda
Raflézie: Všehoschopné genetické manipulátorky z pralesa
Zdroj: Wikimedia Commons

Raflézie jsou parazité známí největšími květy světa, navíc se vzhledem a zápachem zkaženého masa. Ještě pozoruhodnější je ale jejich bizarní genom, který odhaluje, čeho jsou parazité schopni: Manipulovat s DNA, promazávat vlastní a krást geny hostitele..

Někdy v dobách, kdy se Britské impérium chlubilo, že nad jeho územím slunce nezapadá, putovali pralesem Sumatry sir Thomas Raffles, jinak guvernér Východoindické společnosti, s námořním lékařem a přírodovědcem Josephem Arnoldem.

Těšili se na objev něčeho neznámého, a ten opravdu přišel. V hustém podrostu džungle narazili na květ, který nemohli přehlédnout. Byl gigantický. Arnold si ho v deníku nadšeně popsal jako „největší a zázračné dítě rostlinného světa“.

A dodal: „Abych řekl pravdu, kdybych byl sám a beze svědků, bál bych se zmínit rozměry této květiny, tolik přesahuje všechny květiny, které jsem kdy viděl nebo o kterých jsem slyšel.“ Pro Arnolda skončila výprava tragicky, během cesty zemřel na malárii. A tak se už nedožil toho, že rostlina dostala název Rafflesia arnoldii.

Kuriózní parazit

Časem se ukázalo, že jejich objev má řadu příbuzných, dnes tvoří celou čeleď se 37 druhy rozdělenými do 3 rodů. A doktora Arnolda by potěšilo, že úžas vzbuzují u vědců dodnes. Jsou podivuhodnější, než si tehdy při výpravě Sumatrou dokázali představit.

Ale i to, co tehdy viděli, ohromuje dodnes. Raflézie, stejně jako všichni její příbuzní, nemá stonek ani listy, jen obrovský květ u kořenů. Říkat mu krásný by byla nadsázka, mnohem spíš se dá označit jako kuriózní.

S bradavčitými výstupky a červenohnědou barvou připomíná obrovský kus zkaženého masa a přesně tak je také cítit. Není to náhoda. Smysl intenzivního zápachu rozkladu je stejný jako u libě vonících květin a má přivolat opylovače. Těmi jsou v případě raflézie mouchy.

Co sir Thomas s doktorem Arnoldem nemohli tušit, bylo, jak obrovské měli štěstí, že na květ vůbec narazili. Rostlina ho tvoří jen vzácně a zdánlivě z ničeho. Kořeny, na kterých sedí, nepatří jí, ale jejímu hostiteli.

Raflézie je parazit a celou rostlinu vlastně tvoří jen spleť vláken, která prorůstají pletivy a cévními svazky hostitele. Přitom ani ve skryté formě uvnitř liány není žádný drobeček, její vlákna mohou dosahovat délky i přes 10 metrů.

Kdo s koho

Nedobrovolným živitelem rafléziovitých jsou takřka výhradně liánovité révy rodu Tetrastigma, příbuzné naší vinné révy. S parazitem je pojí předlouhé pouto, vědci odhadují, že se čeleď rafléziovitých na Tetrastigmu specializuje nějakých 115 milionů let.

To je dost dlouhá doba, aby si réva vytvořila sebeobranu. Jak je účinná, to si vyzkoušela evoluční botanička Jeanmaire Molinaová z Univerzity Long Island v Brooklynu. V laboratoři se révu roky neúspěšně snažila infikovat parazitem.

Opakované ztroskotání vedlo k otázce: Čím se réva dokázala ubránit? Aby tomu přišla na kloub, extrahovala Molinaová s kolegy z nakažených i zdravých rostlin révy na 10 tisíc různých látek. Porovnáním pak zjistili, že infikované rostliny začaly produkovat silné opiové alkaloidy.

Pokud se chce raflézie uchytit, musí tomuto chemickému útoku odolat. Je to boj kdo s koho, i Tetrastigmě jde o vše. Pokud prohraje, bude živořit a parazitovi odevzdávat notný díl energie i živin, které sama vytvoří.

Vítěz bere vše

Pokud raflézie uspěje, má postaráno o pohodlný život. Že se sama nemusí o nic starat a stačí jí vysávat hostitele, potvrdil genetický výzkum. Botanička Jeanmaire Molinaová se mu věnuje dlouhodobě a došla k závěrům, kterým zpočátku sama nechtěla věřit.

Už dlouho se ví, že se parazitické rostliny běžně zbavují části genů, které nepotřebují, protože starost o výživu přesouvají na hostitele. Jenže raflézie zašly ještě dál. U filipínského druhu raflézie nenašla Molinaová žádné geny pro chloroplasty.

A to je naprosto nevídané, znamená to, že rostlina skoncovala i s fotosyntézou. Přitom dokonce i původci malárie mají stále gen pro chloroplast, říká Molinaová, ačkoli jejich poslední fotosyntetický předek žil před stovkami milionů let.

Že její výsledky byly správné, potvrdil o pár let později Charles Davis, profesor evoluční biologie na Harvardově univerzitě, který zkoumal jiného zástupce rafléziovitých jménem Sapria himalayana, druh s květem o velikosti „pouze“ fotbalového míče.

Nejen vyhazuje, také loupí

I profesor Davis byl šokovaný, když zjistil, že se Sapria zbavila skoro poloviny genů, které se dají nalézt prakticky u všech rostlin. To je více než dvojnásobek výkonu dosavadních šampionů v odhazování vlastních genů, parazitických kokotic (Cuscuta).

Nedostatkem genetického materiálu přitom sapria ani náhodou netrpí, její genom je pěkně obsáhlý, takřka jako lidský. Totéž platí i pro další rafléziovité, a vysvětlení už vědci mají: Rostliny totiž geny nejen vyhazují, ale také si přivlastňují cizí.

I v tom jsou rekordmany. Na to přišel Charles Davis spolu s evolučním biologem Joshuou Restem z Univerzity Stony Brook v USA, když zkoumali malajský druh Rafflesia cantleyi. Zjistili, že si od révy, na které parazitovala, vypůjčila několik desítek genů.

Davisův tým odhaduje, že nejméně 1,2 % dědičné informace pochází od jejích minulých a současných hostitelů. V celkovém objemu genomu to sice není moc, ale viděno pohledem biologa jde o převratný objev.

Výměna genů mezi nepříbuznými jedinci nebo dokonce odlišnými druhy je známá hlavně u bakterií, u mnohobuněčných forem života je naprostou raritou. A účel? Raflézie nedělají nic zbytečně. Při způsobu, jakým osekaly vlastní geny a zbavily se všeho nepotřebného, se dá předpokládat, že jim ukradené geny mají pomoci účinněji vysávat živiny nebo čelit sebeobraně hostitele.

Skákající geny

Neméně zajímavá je ale také metoda, jakou raflézie krádeže genu provádějí. Využívají k tomu „skákající“ úseky DNA. Ty se umí přesunout na jinou pozici v chromozómu nebo se nakopírovat a kopii pak poslat na jiné místo.

Při pohybu genů si dokážou přivlastnit i to, co patří hostiteli. A co jednou uchvátí, to už nepustí k velké radosti vědců. V jejich bizarním genomu se pak dají najít skutečné fosílie prozrazující detaily jejich dávné evoluce.

Třeba to, že předchozím hostitelem zřejmě kdysi byla réva rodu Ampelopsis. Nebo že jejich rodokmen vede k čeledi pryšcovitých. Tito jejich nejbližší příbuzní přitom mají květy mnohdy jen několik milimetrů velké.

Kontrast nemůže být větší. Obří rozměry dnešních květů raflézií se tak staly nejpádnějším důkazem, čeho jsou tyto genetické manipulátorky schopné.

Autor: Kateřina Pavelcová

Související články
Příroda 12.11.2026
Každý rok se vydávají na jednu z nejpozoruhodnějších cest v živočišné říši. Motýli monarchové urazí tisíce kilometrů napříč Severní Amerikou, aby se dostali na zimoviště v Mexiku. Jejich putování je plné nástrah a pro vědce představuje dlouhodobou záhadu. Kudy přesně létají? Jak reagují na nepříznivé počasí? A kde během cesty odpočívají? Odpovědi nyní pomáhá hledat […]
Příroda 10.11.2026
Mihule potoční jsou u nás vzácní a kriticky ohrožení živočichové patřící mezi takzvané kruhoústé. Projekt, jehož cílem je mimo jiné vytvořit pro populaci těchto neobvyklých tvorů s úhořovitým tělem jakousi bezpečnou zónu, spustili experti v Chráněné krajinné oblasti Šumava. V blízkosti města Volary se zde ve výšce 750 metrů nad mořem nachází Chlumský rybník. Kořeny […]
Kaloni bývají s netopýry často zaměňováni, případně s nimi takříkajíc házeni do jednoho pytle. Sice také náležejí do řádu letounů, spadají však do jiného podřádu. Podobnosti mezi nimi existují, ostatně i kaloni jsou obratní letci a odpočívají zavěšeni za nohy. Od netopýrů je nicméně odlišuje řada znaků. Ty nejviditelnější se týkají jejich fyzického vzhledu. Oproti […]
Na první pohled připomínají drobná ozubená kola, krajkové brože nebo skleněné květiny. Ve skutečnosti se díváme na rozsivky, jednobuněčné řasy, které si kolem těla stavějí schránky z oxidu křemičitého. Na fotografii Daniela Hana se navíc usadily na povrchu korálových řas. Vznikla tak podivuhodná mikroskopická zahrada, v níž se potkává sklářské umění přírody s mořským životem. […]
Západní svět ho objevil teprve nedávno a stal trendy. Zato ten východní ho zná staletí, jako rituál s hlubokou historií a překvapivými účinky. Dodává energii, zklidňuje mysl, široce prospívá. Co (ne)víte o matche? Matcha je 100% zelený čaj z Japonska v jemně mleté formě. Konzumuje celý, ne jen ve formě výluhu. Při jeho výrobě nedochází k fermentaci, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Katastrofa, která vymazala přístav z mapy. Mohl výbuch v Halifaxu konkurovat explozi jaderné bomby?
epochaplus.cz
Katastrofa, která vymazala přístav z mapy. Mohl výbuch v Halifaxu konkurovat explozi jaderné bomby?
Stačí jediná srážka dvou lodí a během několika minut se z rušného kanadského přístavu stává peklo na zemi. Halifax 6. prosince 1917 zasáhne exploze tak ničivá, že její sílu překonají až atomové bomby. Na vině přitom není nepřátelský útok ani sabotáž, ale tragická kombinace lidských chyb, hořící lodi a nákladu, který by se rozhodně neměl
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
historyplus.cz
Sloužil vyšebrodský klášter gestapu jako skrýš?
Některé nakoupí, většinu však nakrade. Hitler za druhé světové války shromáždí nespočet uměleckých pokladů. Plánuje, že je vystaví v rakouském Linci, z něhož chce udělat hlavní umělecké město Evropy. Než se tak stane, mnoho vzácných děl uschová v jižních Čechách.   Rožmberský vládce Vok I. (†1262) roku 1259 zakládá ve Vyšším Brodě klášter, do kterého pozve cisterciáky z rakouského
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Nový test datuje Turínské plátno do Ježíšovy doby! Je zázračná relikvie pravá?
enigmaplus.cz
Nový test datuje Turínské plátno do Ježíšovy doby! Je zázračná relikvie pravá?
Nová vědecká metoda odhalila, že Turínské plátno může skutečně pocházet z 1. století, tedy z doby kolem smrti a zmrtvýchvstání Ježíše Krista. Výzkum také naznačuje, že relikvie strávila dlouhou dobu n
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz