Domů     Historie
Vědci odhalili vůni balzámu používaného v Egyptě k mumifikaci
Zdroj: Pixabay

Egypťané věřili v posmrtný život. Uchylovali se proto k mumifikaci, která měla lidská těla uchovat v co nejlepší kondici pro život po životě, ta byla v Egyptě praktikována téměř 4000 let. Nyní se vědcům podařilo rozluštit, z čeho sestával balzám, použitý k mumifikaci Senetnay, kojné faraona Amenhotepa II..

Senetnay byla chůvou faraona Amenhotepa II., který byl egyptským faraonem 18. dynastie a vládl přibližně v letech 1425–1400 př. n.l., a zároveň manželkou Sennefera, starosty Théb. Jako takové se jí dostalo pocty, že byla pohřbena v Údolí králů, když roku 1450 př.

n. l. zemřela. Do její hrobky KV42 vstoupil roku 1900 britský archeolog Howard Carter (1874–1939), který se později proslavil objevem hrobky faraona Tutanchamona. Jelikož hrobka Senetnay neobsahovala žádné významné poklady, nijak Cartera nezaujala.

Tajemství balzamovačů odhaleno

Byly v ní však objeveny dvě kanopy, což jsou nádoby používané při mumifikaci k ukládání orgánů vyjmutých z těla. Nádoby s víčky ve tvaru lidských hlav, které sloužily k uchování plic a jater kojné faraona, byly součástí různých muzejních sbírek, až skončily v egyptské sbírce Muzea Augusta Kestnera v německém Hannoveru.

Nyní se vědci z katedry archeologie Institutu Maxe Plancka pro geoantropologii rozhodli pro analýzu jejich obsahu. Závěry studie zveřejnili v odborném žurnálu Scientific Reports koncem letošního srpna.

Barbara Huberová, vedoucí studie, vysvětluje, jaké metody byly k analýze vzorků využity: „Použili jsme tři varianty chromatografických a hmotnostně spektrometrických technik, které fungují tak, že rozkládají vzorky na jednotlivé molekuly.

Konkrétní látky mají různé sestavy molekul. Na základě těchto charakteristických sloučenin a jejich porovnání se známými referenčními materiály jsme identifikovali jednotlivé složky.“ Složení balzámů použitých ke konzervaci Senetnayiných orgánů se mírně lišilo, oba ale obsahovaly směs včelího vosku, rostlinného oleje, tuků, živice, kumarinu, který voní sladce jako čerstvě posečená louka, a dalších látek.

Cizokrajné ingredience

V nádobě, ve které byly uchovávány plíce kojné, byla navíc objevena sloučenina larixol, která připomíná modřínovou pryskyřici, a ještě další aromatická pryskyřice. Jednalo se buď o dammar, získávaný ze stromů rostoucích v Indii nebo Jihovýchodní Asii, případně o pryskyřici z keře označovaného jako řečík terebintový, který je hojně rozšířen ve Středomoří.

Každopádně ani jedna z těchto rostlin nebyla původním egyptským druhem. Aby je Egypťané získali, museli ve věnovat dálkovému obchodu.

Zdroj: WikiCommons by Djehouty

O tom, že byl dammar v Egyptě používán, se ví díky analýze balzámů z lokality Sakkára. Jejich stáří je datováno do prvního tisíciletí př. n. l. Pokud se přítomnost dammaru potvrdí i v případě kanop ze Senetnayiny hrobky, bude to znamenat, že starověcí Egypťané měli k této asijské pryskyřici přístup o téměř tisíciletí dříve, než se dosud předpokládalo.

Spolu s tím, že byla pohřbena v Údolí králů, vyhrazeném pro pohřby vladařů, svědčí využití drahých přísad při jejím balzamování o tom, jak významnou byla Senetnaya pro rodinu faraona Amenhotepa II.

Oživená vůně starověkého balzámu

Rozdílnost ve složení balzámů může být důkazem toho, že byly orgánově specifické. Avšak vzhledem ke skutečnosti, že vzorky jsou staré téměř 3500 let a během jejich skladovaní došlo pravděpodobně k četným degradačním procesům, nelze vyloučit ani možnost, že původně bylo jejich složení stejně, ale v čase došlo k jejich odlišným rozkladným procesům.

Ovlivnit to mohla i skutečnost, že balzámy nebyly důkladně promíchány či rovnoměrně rozloženy v nádobách.

A jakou měl balzám z kanopy uchovávající plíce vůni? Podle expertek na vůně, designérky parfémů Carole Calvezové a smyslové muzeoložky Sofie Collette Ehrichové, které se na jeho rekonstrukci podílely, voněl po borovici, vanilce (kyselina vanilová se totiž ve vysokých koncentracích nachází v mnoha rostlinách používaných tradiční medicínou) a dalších exotických rostlinách.

Přičichnout si k němu bude možné od října v dánském Moesgaardském muzeu, kde tvoří součást nové expozice: Egypt – posedlý životem.

Štítky:
Související články
Ačkoliv měli dosti zjednodušenou představu o lidské anatomii a při léčbě spoléhali i na nadpřirozené síly a magii, jejich lékařství bylo značně pokročilé. Informace o tom, jak léčili nemocné, lze čerpat ze 13 zachovaných lékařských papyrů. Nejnovější nález svědčí o tom, že se dokonce snažili léčit i rakovinu mozku. Egypťané léčili pomocí nejrůznějších pilulek, sirupů […]
Tradiční Olomoucké tvarůžky slaví významné jubileum. V roce 1924 se v loštické tvarůžkárně roztočil první formovací stroj a odstartoval revoluci ve výrobě jediného původního českého sýra. Formovací stroj dokázal vyrobit neuvěřitelných 10 000 tvarůžků za hodinu a umožnil tak tvarůžkovou pochoutku dostat k mnohem většímu množství zákazníků. Historie výroby tvarůžků sahá až do 16.  století, […]
Tajemný úsměv Mona Lisy nedá odborníkům spát už mnoho let. Snažili se proto zjistit, kdo stál předlohou slavného díla italského renesančního umělce. Zatímco na tuto otázku již zřejmě odpověď nalezli, další tajemství světoznámého díla dosud odhaleno nebylo. Jaká krajina je na obraze zachycena? Americká geoložka Ann Pizzorussoová tvrdí, že zná odpověď. Snah o spojení krajiny […]
Geny zděděné od denisovanů, vyhynulých příslušníků rodu Homo, pomáhají obyvatelům Papuy-Nové Guineje bojovat s infekcemi v nížinách i žít ve vysokých nadmořských výškách. První kosterní pozůstatky denisovanů byly objeveny v roce 2008 v Denisově jeskyni na Altaji v Rusku, podle tohoto místa nálezu jsou pojmenovaní. Stáří tamních kosterních pozůstatků bylo odhadnuto na 41 000 let. […]
Ve středověku byla lepra neboli malomocenství obávanou nemocí, do Evropy byla zavlečena v době křižáckých válek. Dlouho na ni neexistoval lék, nemocní proto byli shromažďování v leprosáriích, aby se zabránilo šíření nemoci. Nejnovější výzkum ukazuje, že lepru, která byla považována za výhradně lidskou nemoc, ve středověku zřejmě pomáhaly šířit veverky! Lepra je infekční onemocnění, které […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz