Domů     Příroda
E-recept na přírodu? Jednou možná ano…
Zdroj: Freepik

Skutečnost, že příroda léčí není moderní medicíně vůbec neznámá. Prozatím však lékaři pobyt na čerstvém vzduchu nepředepisují… Podle nejnovějších studií by možná měli.

Nashromážděné poznatky totiž naznačují, že pobyt v parcích či lesích výrazně napomáhá k fyzické i duševní pohodě člověka. Podobným „balzámem“ by měly být také moře a oceány. Na otázku, co přesně za tímto léčivým efektem stojí mají však experti hned několik různorodých odpovědí….

Stres? Pryč s ním!

Jednu z nich poskytuje detailně zpracovaná studie „Green and Blue Spaces and Mental Health“, o jejíž vydání se postarala Světová zdravotnická organizace (WHO).

Uvádí totiž, že čas strávený v přírodě dokáže zmírnit nejen nakumulovaný každodenní stres, ale také psychologický dopad změny klimatu. Zároveň zeleň podporuje fyzickou aktivitu a poskytuje příležitost pro sociální interakci.

A zpráva publikovaná v žurnálu Occupational & Environmental Medicine, tento poznatek ještě rozšiřuje. Osoby, které navštěvují zeleň 5krát či ještě vícekrát týdně, potřebují výrazně méně „berliček“ v podobě psychofarmak. Zároveň se v jejich případě snižuje potřeba léků proti hypertenzi či astmatu.

100% soustředěnost

Vysvětlení, proč na nás příroda tak blahodárně působí, ale může pramenit také z „teorie obnovy pozornosti“. Podle ní totiž vystavení se zeleni napomáhá ke zmírnění duševní únavy a zlepšení pozornosti. „Lidé disponují dvěma druhy pozornosti.

První nazýváme cílenou, jelikož bývá nejčastěji využívána v práci. Je to ale ten druh, jež bývá vyčerpávající. Druhá je označována jako nedobrovolná. A to proto, že bývá automaticky aktivována zajímavými věcmi v prostředí,“ uvedl environmentální neurolog a docent psychologie na Chicagské univerzitě, Marc Berman.

Vnímavé děti

S Bermanovým tvrzením koresponduje článek otištěný v periodiku Frontiers in Psychology, jehož ústředním tématem se stala dětská (ne)pozornost. Výsledkem bylo zjištění, že děti, které se vydaly na půlhodinovou procházku do přírody měly v následujícím testu rychlejší a stabilnější vzorec odpovědí, než ty, které výlet neabsolvovaly.

Další vysvětlení, proč nás příroda tak uklidňuje, má název biofilie. Podle této hypotézy totiž mají lidé vrozenou tendenci spojení se zelení vyhledávat.

Více se dočtete v čísle 10/2023, které vychází 18. září.

Související články
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Ostatní Příroda 21.11.2024
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách  jižní Evropy […]
Ostatní Příroda 20.11.2024
Když u břehů Mauriciu poprvé přistála evropská loď, námořníci se mohli potrhat smíchy: Jídlo jim tam chodilo samo naproti! Ptáci velcí jako krocani se dali bezelstně ubíjet, neutíkali a svá vejce nechávali ležet na zemi. Tím blbounu nejapnému začaly odtikávat hodiny – o století později už jako druh neexistoval. Nejbližším žijícím příbuzným doda zůstává holub […]
Ostatní Příroda 19.11.2024
Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci. Na rozdíl od běžných mořských plžů, kteří žijí na mořském dně případně u […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz