Domů     Příroda
E-recept na přírodu? Jednou možná ano…
Zdroj: Freepik

Skutečnost, že příroda léčí není moderní medicíně vůbec neznámá. Prozatím však lékaři pobyt na čerstvém vzduchu nepředepisují… Podle nejnovějších studií by možná měli.

Nashromážděné poznatky totiž naznačují, že pobyt v parcích či lesích výrazně napomáhá k fyzické i duševní pohodě člověka. Podobným „balzámem“ by měly být také moře a oceány. Na otázku, co přesně za tímto léčivým efektem stojí mají však experti hned několik různorodých odpovědí….

Stres? Pryč s ním!

Jednu z nich poskytuje detailně zpracovaná studie „Green and Blue Spaces and Mental Health“, o jejíž vydání se postarala Světová zdravotnická organizace (WHO).

Uvádí totiž, že čas strávený v přírodě dokáže zmírnit nejen nakumulovaný každodenní stres, ale také psychologický dopad změny klimatu. Zároveň zeleň podporuje fyzickou aktivitu a poskytuje příležitost pro sociální interakci.

A zpráva publikovaná v žurnálu Occupational & Environmental Medicine, tento poznatek ještě rozšiřuje. Osoby, které navštěvují zeleň 5krát či ještě vícekrát týdně, potřebují výrazně méně „berliček“ v podobě psychofarmak. Zároveň se v jejich případě snižuje potřeba léků proti hypertenzi či astmatu.

100% soustředěnost

Vysvětlení, proč na nás příroda tak blahodárně působí, ale může pramenit také z „teorie obnovy pozornosti“. Podle ní totiž vystavení se zeleni napomáhá ke zmírnění duševní únavy a zlepšení pozornosti. „Lidé disponují dvěma druhy pozornosti.

První nazýváme cílenou, jelikož bývá nejčastěji využívána v práci. Je to ale ten druh, jež bývá vyčerpávající. Druhá je označována jako nedobrovolná. A to proto, že bývá automaticky aktivována zajímavými věcmi v prostředí,“ uvedl environmentální neurolog a docent psychologie na Chicagské univerzitě, Marc Berman.

Vnímavé děti

S Bermanovým tvrzením koresponduje článek otištěný v periodiku Frontiers in Psychology, jehož ústředním tématem se stala dětská (ne)pozornost. Výsledkem bylo zjištění, že děti, které se vydaly na půlhodinovou procházku do přírody měly v následujícím testu rychlejší a stabilnější vzorec odpovědí, než ty, které výlet neabsolvovaly.

Další vysvětlení, proč nás příroda tak uklidňuje, má název biofilie. Podle této hypotézy totiž mají lidé vrozenou tendenci spojení se zelení vyhledávat.

Více se dočtete v čísle 10/2023, které vychází 18. září.

Související články
Češi jsou milovníky psů, alespoň jeden se vyskytuje ve 42 % českých domácností. Existuje však poměrně velká skupina lidí, kteří by si psa rádi pořídili, ale nemohou, protože jsou alergičtí. Jejich imunitní systém přecitlivěle reaguje na proteiny obsažené v psích slinách, potu, moči a šupinkách kůže, zachycených v srsti. Vědci nyní geneticky upravili psy, aby […]
Saxitoxin je nervově paralytický jed, pocházející z řas, sinic a jiných vodních organismů. Nacházet se však může i v lidmi konzumovaných mlžích, jako jsou ústřice nebo slávky. K příznakům otravy patří paralýza dýchacích cest, dojít však může až k udušení. Dosud proti tomuto jedu neexistovala protilátka, nyní ji zřejmě vědci objevili, ovšem její zdroj je […]
Objevy Příroda 6.8.2026
Fytoakustika patří mezi nové vědní obory, které zásadně mění naše představy o životě rostlin. Ještě před několika desetiletími byly rostliny považovány za tiché a pasivní organismy, které pouze reagují na změny prostředí. Moderní výzkum však ukazuje, že skutečnost je mnohem zajímavější. Rostliny totiž dokážou své okolí vnímat prostřednictvím mechanických podnětů a samy také vydávají zvuky […]
Příroda 5.8.2026
Medojed kapský je lasicovitá šelma, kterou bychom velikostí mohli přirovnat k českému jezevci. Je extrémně nebojácná, ostatně bývá označována za nejodvážnější zvíře vůbec. V této souvislosti je dokonce zapsána do Guinnessovy knihy rekordů. Navzdory svému názvu nežije pouze v jižní Africe, ale domovem je mu valná část černého kontinentu a vyskytuje se rovněž v oblastech […]
Historie Příroda 5.8.2026
Prostředí pod mořskou hladinou tehdy doslova bujelo životem. Ve vodách se proháněli nejroztodivnější živočichové – trilobiti, medúzy či hlavonožci. V dávném kambriu žil také prazvláštní stonožce podobný tvor, který měl zárodky zbraní typických pro dnešní pavouky. Pavouci, štíři či klíšťata jsou členovci patřící do skupiny klepítkatců. Vyznačují se takzvanými chelicerami, které u nich představují právě […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz