Údaje ze skenování očí využili vědci, s pomocí umělé inteligence a strojového učení, k tomu, aby v očích odhalili znaky, které zvyšují pravděpodobnost propuknutí Parkinsonovy choroby u daného jedince, a to až 7 let předtím, než se vůbec projeví první příznaky této nevyléčitelné choroby..

Parkinsonova choroba je neurodegenerativní onemocnění centrální nervové soustavy, jež souvisí s úbytkem nervových buněk v mozku, které jsou zodpovědné za produkci dopaminu. Tento neurotransmiter přitom zajišťuje přenos signálů mezi nervovými buňkami, jeho nedostatek pak ovlivňuje pohyb, rozumové schopnosti i emoce.

Nedostatečná hladina dopaminu v těle se projevuje tím, že pacient není postupně schopen ovládat a kontrolovat svůj pohyb. Nejčastějším znakem nemoci je třes rukou, dále také nadměrná a bolestivá ztuhlost končetin a zpomalení pohybu.

Robert Jech z neurologické kliniky 1. Lékařské fakulty Univerzity Karlovy k tomu říká: „Pacient má někdy problém udělat sebemenší krok nebo malý pohyb horními končetinami.“ Tyto příznaky v lidech často vyvolávají mylný dojem, že jde o opilé nebo zdrogované jedince, takže jim nenabídnou tolik potřebnou pomoc.

Ačkoliv je choroba známá už od starověku, poprvé ji popsal britský lékař James Parkinson až v roce 1817. Chorobou onemocní zpravidla lidé mezi 50. a 60. rokem života, ale každý desátý člověk si tuto diagnózu vyslechne už před 40. rokem života.

Nevyléčitelná Parkinsonova choroba

U nás žije „s Parkinsonem“ asi 10 až 15 tisíc lidí, každý rok je nově diagnostikováno 1000 a 1500 postižených, přitom ale stanovení diagnózy trvá asi 3 až 5 let od výskytu prvních příznaků. Celosvětově nemocí trpí 7 až 10 milionů lidí.

Parkinsonova choroba není vyléčitelná, její „léčba“ tak spočívá pouze v dodávání chybějícího dopaminu. Příčiny rozvoje této nemoci dosud nebyly spolehlivě vysvětleny. Vědci se však kloní k teorii, že nemoc může být důsledkem genetických predispozic a vlivu vnějšího prostředí.

Nyní se vědcům z University College London, pod vedením profesora Sigfrieda Wagnera, podařilo najít na očích změny, které jsou spojené s rozvojem Parkinsonovy choroby, a to pomocí údajů ze skenování sítnice.

Tato oblast výzkumu se označuje jako okulomika. Jejím prostřednictvím již bylo možné odhalit náchylnost jedince k vysokému krevnímu tlaku, mrtvici či cukrovce, stejně jako k neurodegenerativním chorobám, mezi které patří Alzheimerova choroba, roztroušená skleróza či schizofrenie.

Oko do těla okno

Snímky sítnice oka ve vysokém rozlišení nyní slouží nejen k detekci vad oka, ale i ke sledování zdravotního stavu daného člověka. 3D skenování známé jako optická koherenční tomografie (OCT) vytvoří za méně než minutu sken průřezu sítnicí, tedy zadní částí oka, s neuvěřitelnými detaily, až na tisícinu milimetru.

Jedná se o jediné neinvazivní vyšetření, schopné zobrazit vrstvy buněk pod povrchem kůže. K analýze velkého množství OCT a dalších snímků očí se následně využívá metoda strojového učení, vyžadující výkonné počítače.

Tento typ umělé inteligence funguje na základě podobnosti, to znamená že se ve snímcích snaží odhalit stejné znaky, jaké se vyskytovaly u lidí, kteří daným onemocněním trpěli.

Posmrtné vyšetření pacientů s Parkinsonovou chorobou u nich prokázalo významné rozdíly v takzvané INL (vnitřní jaderné vrstvě) sítnice. Nyní provedená studie potvrdila, že ještě před rozvojem Parkinsonovy choroby jsou na očích pozorovatelné změny spojené s tím, že se u daného jednice choroba později vyvine.

Jedná se o výrazně tenčí vrstvu GCIPL (ganglion cell-inner plexiform layer) a také tenčí INL. Siegfried Wagner k tomu říká: „Stále žasnu nad tím, co všechno můžeme díky skenování očí objevit.“ A pokračuje:

„Zjištění některých náznaků řady onemocnění ještě předtím, než se objeví příznaky, znamená, že v budoucnu by lidé mohli mít čas na změnu životního stylu, aby předešli vzniku některých chorob, a lékaři by mohli oddálit nástup a dopad neurodegenerativních poruch, které mění život.“.