Není pochyb o tom, že chůze je pro člověka tím nejpřirozenějším pohybem. Často se hovoří o tom, že by měl člověk ujít 10 000 kroků denně, aby tím prospěl svému zdraví, postavě i psychice. Nejnovější výzkum ale ukazuje, že riziko předčasného úmrtí sníží i méně než polovina doporučeného limitu..

Doporučovaných 10 000 kroků denně představuje vzdálenost asi 7 kilometrů, kterou i netrénovaný jedinec zdolá přibližně za hodinu a půl svižné chůze. Prospěje tím nejen své kondici, ale i zdravotnímu stavu.

Nicméně tento limit není podpořen žádným lékařským výzkumem, naopak byl stanoven v 60. letech minulého století jako marketingový trik. Tehdy začala japonská firma prodávat krokoměry a aby podpořila prodej, spustila výzvu ujít 10 000 kroků. Šlo jen o dobře vypadající číslo, které přežilo dodnes.

Chůzí ke zdravému srdci i delšímu životu

Nejnovější výzkum, za nimž stojí týmy z Lékařské univerzity v Lodži a americké Univerzity Johnse Hopkinse, nicméně ukazuje, že i když za den nachodíte mnohem méně kroků, přesto prospějete svému zdraví.

Analýza, provedená na 226 000 lidech z celého světa, ukázala, že už 4 000 kroků stačí ke snížení rizika předčasného úmrtí, k udržení dobrého stavu srdce a cév pak dokonce jen 2 300 kroků denně. Svižná chůze přináší benefity lidem všech věkových kategorií, nejvíce z ní však těží osoby mladší 60 let.

Nedostatečná fyzická aktivita stojí za úmrtím 3,2 milionu lidí ročně, vyplývá z dat Světové zdravotnické organizace, což představuje čtvrtou nejčastější příčinu smrti na světě. Je dobré vědět, že stačí ujít něco málo přes 1,5 kilometrů, aby se významně snížilo riziko úmrtí na kardiovaskulární choroby.

Kardiolog Maciej Banach z univerzity v Lodži k tomu říká: „Věřím, že bychom měli vždy zdůrazňovat, že změny životního stylu, včetně stravy a cvičení, které bylo hlavním hrdinou naší analýzy, by mohly být přinejmenším stejně nebo dokonce účinnější (než léky) při snižování kardiovaskulárního rizika a prodlužování života.“.

Cíl by si měl každý stanovit sám

Se závěry studie nicméně úplně nesouhlasí Aleš Linhart, primář II. interní kliniky kardiologie a angiologie Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, který k tomu podotýká: „Hrozně to zjednodušili a je to škoda, protože čísla čtyři tisíce a dva a půl tisíce odpovídají opravdu té nejhorší skupině, kterou srovnávali s jinými skupinami.

To byli pacienti, kteří na tom opravdu nebyli dobře – často starší lidé s velkými riziky.“ Na základě toho doporučuje, aby si každý stanovil, kolik toho běžně ujde a zkusil přidat 10 až 20 %, protože zatímco pro někoho může být 4000 kroků nedosažitelná meta, pro jiného zanedbatelný cíl.

Zároveň upozorňuje na jinou studii, pocházející ze Spojených států, podle které stačí ujít třikrát týdně více než 8 000 kroků. Podle Linharta to může být pro řadu lidí snadněji splnitelný cíl. On sám považuje chůzi za nejpřirozenější formou pohybu pro člověka, při které si rozpohybuje svaly, zrychlí metabolismu a spaluje kalorie, aniž by si ničil pohybový aparát jako při jiných sportech, které vyžadují dobré zvládnutí techniky.

Zdůrazňuje rovněž benefity chůze, o kterých se příliš často nemluví: „Chůze má ještě spoustu dopadů nad rámec srdečně-cévní problematiky. Víme třeba, že ti, kteří chodí víc, mají nižší riziko rakoviny. Snižuje se riziko rakoviny tlustého střeva, ale dokonce i rakovin prsou u žen.“.