Domů     Historie
Muž, který rozvázal jazyk starým Chetitům
Rekonstrukce malované fresky znázorňující bitvu u Kadeše mezi Egypťany a Chetity. Zdroj: Universal History Archive/Universal Images Group

V proviantním skladu seděl vojenský písař a cosi luštil. Skutečný vědec nikdy nespí – ačkoli základní pravidlo říká, že voják spí vždy, kdy může. Možná právě to vzbudilo pozornost jistého nadporučíka..

Velká válka si sáhla i pro Bedřicha Hrozného, už v té době uznávaného orientalistu a vědce. Vypráví se, že když jej v noci přišel zkontrolovat nadporučík Kammergruber, nedokázal pochopit, proč je vzhůru.

A s vojáckým despektem se zeptal: „Co vy, inteligent, vlastně děláte v civilu?“.

Hrozný zasalutoval a odpověděl: „Poslušně hlásím, profesor semitologie se zvláštním přihlédnutím k asyrologii.“ „A jak to, že se vám nic ze skladu neztrácí?“ „Protože nekradu.“ Tehdy mu Hrozný ukázal to, na čem tak usilovně po nocích pracoval a díky čemu trávil ve skladu tolik času navíc.

Nadporučík nerozuměl prakticky ničemu. V té době mu totiž nerozuměl nikdo. Ani sám Hrozný. Zatím.

Jazykový talent v Bedřichu Hrozném třímal již od dětství. Zdroj: Wikimedia Commons

Za dobrodružstvím!

Hrozný byl to neobyčejný polyglot – kromě tehdy povinné latiny a řečtiny zvládl hovořit arabštinou, asyrštinou, aramejštinou, etiopštinou a několika dalšími jazyky. I proto na počátku 20. století byl součástí expedic v Turecku, kde pracoval na překladech klínových písem.

Zlom v jeho kariéře nastal v roce 1906, kdy byl poblíž Ankary objeven velký archiv chetitských králů. Část textů byla v babylonštině, část ovšem v jazyce zcela neznámém.

Bilingvní texty nalezeny nebyly a text se rozluštit nepodařilo. A přitom nešlo o žádné malé množství – těch tabulek prý archeologové našli kolem 13 tisíc.

Psaní jen pro siláky

Klínové písmo se vyvinulo z mnohem starších piktogramů, zejména kvůli zjednodušení. Za svůj zvláštní tvar vděčí podobě rydla, kterým se texty zapisovaly, a díky kterým se psaní zjednodušilo a ustálilo.

A protože se psalo zejména na hliněné tabulky, zachovalo se nám velké množství textů, jež přetrvaly ohně, řádění armád a tisíce let. Původní klínopis se vyznačoval velkou složitostí: část znaků označovala slabiky, část celá slova a u části šlo o nečtené determinanty, které pouze určovaly oblast, kam dané slovo patří.

Při přejímání písma jej proto různé národy zjednodušovaly – což byl i případ Chetitů. Ti počet znaků zjednodušili a přešli na slabičný systém, což později usnadnilo práci i Bedřichu Hroznému.

O chlebu a vodě

Nezdržoval se hledáním neexistujícího. Vzal si neznámé texty a začal v nich hledat známé výrazy z babylonštiny. Jedno z prvních slov, které takto našel, bylo Ninda – což v sumerštině znamená chleba. A k chlebu patří voda – pomyslel si, když v dané větě našel znaky říkající wa-a-tar.

Díky tomu rozluštil první větu, která v překladu znamenala „Nyní chleba budete jísti, vodu pak budete píti.“ Stejným způsobem pokračoval i dál a postupně se mu podařilo seskládat význam ve větách se sumerskými a babylonskými výrazy.

Byla to mravenčí práce, která navíc vyžadovala, aby si stanovil i základní gramatická pravidla dosud neznámé řeči. Ale dokázal to!

Dlouhá cesta za pravdou

Když v roce 1915 předložil první důkazy, že chetitštinu rozluštil, nesetkal se u vědecké obce s pochopením. Nikdo mu nechtěl věřit, zvlášť v okamžiku, kdy Hrozný prohlásil: „Nejde o semitský jazyk, ale o indoevropský.“ Tím se vysvětlil i fakt, proč nikdo před ním nedokázal písmo rozluštit – všichni hledali jiné zákonitosti, které, logicky, v chetitských textech nenacházeli.

Teprve v roce 1921, po předložení mnoha dalších důkazů, byly jeho závěry definitivně přijaty. Z Bedřicha Hrozného se stal český Champollion.

Jen o něco lepší, protože francouzský vědec, který rozluštil egyptské hieroglyfy, měl k dispozici Rosettskou desku s texty hned ve třech různých jazycích.

Související články
Přezdívá se jí „božská částice“ – Higgsův boson. Ač její jméno zní téměř mysticky, jde o velmi reálný, vědecky doložený objev, který proměnil naše chápání vesmíru. Právě ona totiž dává elementárním částicím jejich hmotnost, a tedy i podmínky pro vznik hvězd, planet i života samotného. V červenci 2012 se v podzemí u Ženevy otřásl svět […]
Staletí zanechávají na olejomalbách významných i těch méně známých mistrů výrazné stopy. Přirozené stárnutí děl má za následek praskliny, odlupování kousků pigmentů, změny barev a nejrůznější drobné skvrny. Oprava škod může restaurátorům trvat roky, takže je toto úsilí vyhrazeno jen pro nejcennější díla. Těm ostatním nyní nabízí záchranu umělá inteligence… Restaurování uměleckých děl je náročná […]
Historie Objevy 12.6.2025
Jak mohl skutečně vypadat svatý Václav? Na to se pokusil odpovědět mezinárodní tým vědců, který za pomoci nejmodernějších forenzních technik vytvořil digitální rekonstrukci podoby slavného českého knížete a světce. Využili k tomu lebku uloženou v rámci Svatovítského pokladu v Praze, přičemž výsledky svého výzkumu zveřejnili v odborném časopise Heritage. Na projektu se podíleli odborníci z […]
Dnes si řada lidí neumí představit svůj život bez kočky po svém boku. Jejich původ je však stejně záhadný jako tato zvířata samotná. Vědci nyní zpochybnili dlouho platnou hypotézu o tom, že kočky byly poprvé domestikovány v oblasti Levanty, kde chránily úrodu obilí před hlodavci. Podle dvou nových teorií pochází kočky ze Severní Afriky, nejpravděpodobněji […]
Když paleontologové objevili v roce 1988 na ostrově Vancouver v Britské Kolumbii v Kanadě kompletní, ale špatně zachovanou fosilii mořské příšery, domnívali se, že patřila nějakému zástupci plesiosaurů. Nyní, díky dalším objevům, ji odborníci přiřkli zcela novému druhu elasmousaura, kterého pojmenovali Traskasaura sandrae. Plesiosauři, stejně jako jejich podskupina elasmousauři, žili po celé období křídy (před […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz