Domů     Medicína
Ledviny: Účinnou filtraci? Máme!
Zdroj: Shutterstock

Jsou efektivní čističkou našeho organismu, která funguje prakticky bez ustání. V případě zdravého člověka dokážou přefiltrovat až dva tisíce litrů krve denně. Každý desátý Čech však aktuálně bojuje s jejich (ne)fungováním – což tisíce lidí odkázala na dialýzu..

1950

Počátek ledvinového transplantačního „boomu“ odstartoval v 50. letech minulého století americký lékař Richard H. Lawler (1895–1982). Pacientkou číslo nula se stala 44letá Ruth Tuckerová, jejíž operace si vyžádala 45 minut precizní chirurgické práce.

Ačkoli vše dopadlo přesně podle plánu, na propuštění do domácího ošetřování si Tuckerová musela počkat další měsíc. S novým orgánem se posléze sžívala zhruba rok, než byla nucena Lawlera a jeho tým vyhledat znovu.

Jak se totiž ukázalo, její imunitní systém odmítal novou ledvinu přijmout. I přesto Tuckerová s ledvinou fungovala dalších pět let, což si americký chirurg nedokázal vysvětlit. „Je možné, že transplantace odstranila zátěž z druhé nemocné ledviny,“ prohlásil Lawler o dvě dekády později.

Na jeho úspěch později navázali bostonští kolegové v čele s Josephem Murrayem (1919–2012). Ten za průkopnickou operaci obdržel v roce 1990 Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství.

2011

Každý desátý dospělých Čech trpí chronickým onemocněním ledvin – a ani o tom neví. Podle odborníků je to způsobeno tím, že ledviny obvykle nebolí, a o jejich selhání se pacient dozví až v okamžiku, kdy si vyslechne diagnózu v podobě dialýzy.

Tu k roku 2011 absolvovalo na 6000 pacientů, dalších zhruba 3750 jedinců žilo s transplantovanou ledvinou. „Pacienti léčení pro selhání ledvin na dialýze mají v průměru desetkrát vyšší riziko srdečních onemocnění.

Až čtyřikrát stoupá toto riziko u pacientů, kteří mají jen mírně sníženou funkci ledvin,“ popsal přednosta kliniky nefrologie Všeobecné fakultní nemocnice Vladimír Tesař. Za příčinu onemocnění lidského „filtračního systému“ označil vysoký tlak, cholesterol anebo cukr v krvi.

Zdroj: Shutterstock

2012

Chicagským lékařům se podařilo uskutečnit zákrok, který by mohl v budoucnosti znamenat revoluci v transplantování. Žijícímu pacientovi byla v jeho rámci odebrána selhávající transplantovaná ledvina, kterou následně odborníci voperovali dalšímu zájemci – u toho ovšem začala po dvou dnech znovu fungovat.

I přesto, že šlo o ojedinělý zákrok, pro lékaře jde o potvrzení domněnky, že by ledviny, a další lidské orgány určené k transplantaci, mohly být využívány vícekrát. Obvykle přitom platí, že jakmile pacientovi začne nový orgán selhávat, je odejmut a vyhozen.

Na čekací listině se ale v tu samou chvíli nachází tisíce pacientů, a mnoho z nich se nikdy nedočká. Tato „metoda“ by proto mohla být rychlým a efektivním řešením. Experti ovšem upozorňují, že jde o poměrně vzácné případy, a informace o tom, jak se pacienti s recyklovaným orgánem cítí, chybí.

Zdroj: Freepik

2021

Pozornost transplantologů se v novém desetiletí zaměřila zejména na vepře. I přesto, že se jeví jako ideální kandidáti, narážejí odborníci na mnoho potíží – zejména na odmítání orgánů z důvodu vysokého obsahu cukru v buňkách zvířat.

Vědcům se ale díky unikátní metodě podařilo napojit prasečí ledvinu na tělo zesnulého, a dva dny pozorovat její činnost. „Fungovala naprosto normálně, nebyla tam okamžitá odmítavá reakce, které jsme se obávali,“ uvedl vedoucí výzkumu při newyorské klinice NYU Langone Health Robert Montgomery.

Ještě před samotným zákrokem totiž prasečí ledvina prošla cílenou genetickou úpravou, jejímž cílem byla cukrová eliminace.

2022

Převratný objev zahýbal světem medicíny i v loňském roce. Tehdy se totiž lékařům z Cambridgeské univerzity v Londýně podařilo změnit krevní skupinu hned u tří dárcovských ledvin, čímž by se v budoucnosti mohly šance na získání nového orgánu značně zvýšit – a to především pro jedince, kterým v žilách kolují vzácnější krevní skupiny.

K průlomové změně využili londýnští experti speciální zařízení, které následně připojili k ledvině, čímž umožnili průchod okysličené krve orgánem – to, aby se lépe uchoval pro své následné další využití.

Dárcovská ledvina byla nakonec propláchnuta krví napuštěnou enzymem, jehož úkolem bylo změnit krevní skupinu na univerzální nulu. To ale není vše, čeho vědci hodlají na tomto poli dosáhnout. S pomocí dalšího přístroje totiž hodlají zjistit, jak bude pozměněná ledvina reagovat na krevní skupinu daného pacienta.

Související články
Geny zděděné od denisovanů, vyhynulých příslušníků rodu Homo, pomáhají obyvatelům Papuy-Nové Guineje bojovat s infekcemi v nížinách i žít ve vysokých nadmořských výškách. První kosterní pozůstatky denisovanů byly objeveny v roce 2008 v Denisově jeskyni na Altaji v Rusku, podle tohoto místa nálezu jsou pojmenovaní. Stáří tamních kosterních pozůstatků bylo odhadnuto na 41 000 let. […]
Už přes 16 000 pacientů se v České republice zapojilo do výzkumu nových léků a očkovacích látek. Takzvaná klinická hodnocení probíhají nejčastěji v oblasti onkologie, imunologie a infekčních onemocnění, nemocí srdce a onemocnění dýchacích cest. Celkem ve zdravotnických zařízeních po celé republice probíhá 481 těchto hodnocení, jež zdravotnickému systému ušetřila více než jeden a půl […]
Univerzálními dárci krve jsou lidé s krevní skupinou 0. Ne vždy je ale této krve dostatek, proto se vědci snaží vymyslet, jak to zařídit, aby mohl člověk s jakoukoliv krevní skupinou darovat krev ostatním, aniž by došlo k úhoně. Této vysněné metě se nyní velmi přiblížili. Krevní skupiny A, B a O objevil v roce […]
Jako by nestačil návrat starých známých infekcí, začaly se objevovat nové. A nejsou bezzubé, podle odhadů umírá na zdánlivě nenápadné mykózy celosvětově dvakrát více nemocných než před 10 lety. Co jsou vlastně mykózy? Jde o infekce způsobené některými zástupci říše hub – jednobuněčnými kvasinkami nebo vláknitými houbami, známými spíš pod značením plísně. Tedy nic, co […]
Nejsou to jen oteklé končetiny a utiskovaný močový měchýř. Na příchod dítěte se adaptují téměř všechny systémy těla matky, a za jeden z nich byl nedávno uznán také mozek. Jak přesně k tomu dochází, se ale dosavadní studie nedokázaly shodnout. Objasnit celou záležitost pomohla nová studie. Vědecký zájem o neurobiologické procesy spojené s mateřstvím je ve fázi […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz