Placebo má špatnou pověst. Je považované za pouhou psychickou berličku a tedy za určitý podvod na pacientovi. Přitom v rozmanitosti medicínsky prokázaných efektů se mu žádný lék nevyrovná. A stále se přichází na další možnosti..

Dnes už je jisté, že za účinky placeba nemůže jenom psychologický efekt. Výzkumy potvrzují, že cukrová tabletka vydávaná za lék dovede spustit v těle podobné mechanismy jako skutečné léčivo. Prokazatelně pomáhá proti bolesti, zánětům i psychickým potížím. A to i přes to, že pořád není zcela jasné, jak vlastně působí.

Medicínu přitom doprovází už od jejích počátků, ačkoli si toho po staletí lékaři nebyli vědomi. Účinek ale ovlivňovali už způsobem, jakým pacientovi domnělý či skutečný lék podávali. Když nemocného ujišťovali, že zabere, mívala léčba lepší výsledky.

Naopak zdůrazňování nežádoucích účinků zvyšuje riziko, že skutečně nastanou. Cukrové tablety je dokážou také vyvolat. Efekt předpokládaného účinku je totiž stejně silný, ať už čekáme, že pomůže, nebo uškodí.

Působit mohou i zdánlivé detaily. Tak například se ve studiích zjistilo, že výraznější účinky mívají červené tablety oproti bílým, a také injekční podání oproti tabletám. Roli hraje i cena skutečného léku či placeba.

Dražší rovná se účinnější?

Lidské přesvědčení, že co je dražší, musí být lepší, je nevykořenitelné. Potvrdila ho i americká studie z Univerzity v Cincinnati, která ukázala, že lidé automaticky předpokládají, že dražší léky budou účinkovat lépe než ty levnější.

Vědci nabídli pacientům s pokročilou Parkinsonovou chorobou údajné nové léčivo. Polovině řekli, že injekce stojí 1 500 dolarů, zatímco pro ostatní dobrovolníky cena zněla 100 dolarů. Ve skutečnosti se jednalo o obyčejný fyziologický roztok.

Zlepšení nastalo u obou skupin, ale výrazně lépe se cítili pacienti, kteří si dopřáli drahé placebo. A nebyl to jen subjektivní pocit, také klinické vyšetření u nich zjistilo zlepšení motorických funkcí.

Magnetická rezonance navíc ukázala, že drahé i levné placebo má podobný a jen o něco slabší účinek na nervovou tkáň než skutečný lék proti Parkinsonově chorobě.

Ovlivní nervy

Placebo ale dokáže působit také na vegetativní nervy, tedy ty, které řídí orgány nezávisle na naší vůli. V jedné studii rozdali dobrovolníkům tabletky a části z nich vysvětlili, že jim pomohou harmonizovat peristaltiku střeva.

Druhá skupina se naproti tomu dozvěděla, že budou působit projímavě. V obou případech se jednalo o placebo, přesto „působilo“ přesně tak, jak bylo účastníkům studie řečeno. A opět nešlo jen o subjektivní pocit.

Vyšetření ukázala, že střevo skutečně zareagovalo zvýšením nebo optimalizací peristaltiky. Ještě překvapivější zjištění přinesla studie zaměřená na pacienty se syndromem dráždivého tračníku. Vědci jim dali tabletky s výrazným nápisem „placebo“ a upozorněním na obale, že neobsahují žádnou účinnou látku.

Přesto se asi u poloviny uživatelů placeba potíže zlepšily oproti kontrolní skupině, která placebo nedostala. Jestli teď kroutíte hlavou, tak uvažte, že jde vlastně o dobrou zprávu. Medicíně, která dosud naráží na etické překážky při podávání placeba vydávaného za účinný lék, by se přiznaným placebem mohly otevřít možnosti pro zmírnění mnoha potíží psychických i fyzických.

Změní i laboratorní hodnoty

Právě schopnost dosáhnout prokazatelného zlepšení, které se dá ověřit laboratorním nebo přístrojovým vyšetřením, je zatím největší záhadou placeba. Potvrzují ji také výsledky německého výzkumu, kdy se vědci rozhodli zjistit, jestli placebo dokáže zabránit nevolnosti.

Vycházeli z toho, že při nevolnosti se v krvi mění hladiny desítek proteinů, což je dobře měřitelné laboratorními testy. Dobrovolníky rozdělili do dvou skupin, jedna nejprve prošla léčbou proti nevolnosti, druhá dostala placebo.

Pak je nechali sledovat vlnící se čáry, aby u nich vyvolali nevolnost. Obě skupiny se vyrovnávaly s nevolností stejně dobře. Tento výsledek potvrdilo vyšetření krve, nešlo tedy jen o subjektivní pocity.

Placebo dokázalo skutečně omezit výkyvy sledovaných proteinů. Proto zabránilo fyzickým projevům nevolnosti a potlačilo rychlou reakci těla na nevolnost i na akutní stres. Cukrové pilulky by se tak mohly stát levnou a neškodnou výbavou proti nevolnosti, například do cestovní lékárničky.

Proti pocitům viny

Nová využití by placebo mohlo nacházet také v psychoterapii. Že může účinkovat velmi dobře, potvrdila nedávná švýcarská studie zaměřená na pocity viny. Psychologové dobrovolníky nejprve vybídli, aby si vzpomněli na nějakou událost, kdy se nezachovali morálně správně nebo někomu ublížili.

Podmínkou bylo, že se musí jednat o záležitost, která je stále emocionálně tíží. Aby si situaci co nejlépe vybavili, tak ji měli podrobně popsat na papír. Třetina lidí následně dostala placebo, o kterém jim psychologové řekli, že obsahuje účinnou látku působící na mozkové centrum spojené s pocity viny.

Další třetině podali stejnou tabletku, ale s tím rozdílem, že jim přiznali, že se jedná o placebo. Zbylá třetina účastníků studie pro kontrolu nedostala nic. Následovaly psychologické testy, kdy si dobrovolníci měli znovu živě vybavovat událost, která u nich vyvolávala pocity viny.

Ukázalo se, že emocionální zátěž poklesla stejně výrazně u obou skupin s placebem. Nezáleželo tedy na tom, zda si tabletku vzali s přesvědčením, že obsahuje účinnou látku, nebo jestli věděli o tom, že jde o placebo.

Více se dočtete v čísle 8/2023, které je právě v prodeji!

Autor: Kateřina Pavelcová