Domů     Vesmír
Superzemě jsou superobyvatelné
Zdroj: NASA

Superzemě jsou větší, častější a obyvatelnější než samotná Země – a astronomové objevují další z miliard, o kterých si myslí, že existují…

Před více než 300 lety tvrdil německý filozof Gottfried Wilhelm Leibniz, že Země je „nejlepší ze všech možných světů“. Leibnizův argument měl řešit otázku, proč existuje zlo, ale moderní astrobiologové zkoumají podobnou otázku s tím, že se ptají, co činí planetu pohostinnou pro život.

Ukázalo se, že Země není nejlepší ze všech možných světů. Po většinu své 4,5 miliardy let staré historie byla neobyvatelná pro lidi a další větší tvory. Simulace naznačují, že dlouhodobá obyvatelnost Země nebyla nevyhnutelná, ale spíš byla dílem náhody. Lidé mají doslova štěstí, že žijí.

Nejobyvatelnější planeta by měla mít zhruba dvojnásobnou hmotnost Země a být o 20 až 30 % větší co do objemu. Měla by také dostatečně mělké oceány, aby světlo mohlo stimulovat život až na mořském dně, a průměrnou teplotu 77 stupňů Fahrenheita (25 stupňů Celsia).

Měla by atmosféru silnější než Země, která by fungovala jako izolační přikrývka. A konečně by taková planeta obíhala kolem hvězdy starší než Slunce, aby se na ní život mohl vyvíjet déle, a měla by silné magnetické pole, které by ji chránilo před kosmickým zářením.

Vědci se domnívají, že kombinace těchto vlastností by z planety učinila superobyvatelnou.

Běžné a snadno dostupné

Astronomové pracující s „lovcem exoplanet“ (družicí TESS) přitom objevili několik obzvláště zajímavých planet obíhajících v obyvatelných zónách svých mateřských hvězd.

Jedna z planet je o 30 % větší než Země a kolem své hvězdy oběhne za méně než tři dny. Druhá je o 70 % větší než Země a může na ní být hluboký oceán. Tyto dvě exoplanety už splňují podmínky být superzeměmi – jsou hmotnější než Země, ale menší než ledoví obři jako Uran a Neptun.

Většina superzemí obíhá kolem chladných trpasličích hvězd, které mají nižší hmotnost a žijí mnohem déle než Slunce. Na jednu hvězdu podobnou Slunci připadají stovky chladných trpaslíků a vědci našli superzemě obíhající kolem 40 % chladných trpaslíků, které zkoumali.

Na základě tohoto počtu astronomové odhadují, že jen v Mléčné dráze existují desítky miliard superzemí v obyvatelných zónách, kde může existovat kapalná voda. Vzhledem k tomu, že veškerý život na Zemi využívá vodu, je voda považována za rozhodující pro obyvatelnost.

Podle současných odhadů je asi třetina všech exoplanet superzeměmi, což z nich činí nejčastější typ exoplanet v Mléčné dráze. Nejbližší z nich je od Země vzdálena pouhých šest světelných let.

Autor: Jan Zelenka

reklama
Související články
Po 14 let odhaloval americký vesmírný průkopník jménem Galileo tajemství související s planetou Jupiter. Byl to tedy právě on, kdo jako první odhalil, že pod ledovou krustou měsíce Europa se nachází voda v kapalném skupenství. Tím ale jeho triumfy zdaleka nekončily V neděli 21. října 2003, přesně před 20 lety, však jeho mise dospěla ke […]
Dostat člověka na Měsíc, to je oč tu běží… A dlouho připravovaná mise Artemis II. má NASA tento sen znovu splnit. To ale není to jediné, čím se program hodlá zapsat do dějin. Od chvíle kdy noha Neila Armstronga (1930–2012) ve skafandru, poprvé vstoupila na prašný povrch Měsíce, uplynulo 54 let. Společně s Buzzem Aldrinem […]
Sonda OSIRIX-REx se na svou pouť vydala v září 2016. Jejím primárním cílem byla planetka Bennu patřící do Apollonovy skupiny. Zde měla sonda získat vzorky, naložit je do speciální kapsle a tu pak dopravit na Zemi. Mise je splněna, kapsle dnes dosedla na povrch pouště v Utahu. Podle NASA je navíc neporušená, takže vědci se […]
Jupiterův měsíc Europa přitahuje zájem odborné veřejnosti jako magnet. Důvod je jasný. Měření ukázala, že pod ledovým povrchem se ukrývá oceán tekuté a teplé vody. A mnozí vědci nevylučují, že v této polévce mohou přežívat mimozemské organismy… Pozorování provedená vesmírným teleskopem Jamese Webba naznačují, že suchý led čili zmrzlý oxid uhličitý detekovaný na povrchu Europy […]
V sobotu 23. září 2023 v 8 hodin a 50 minut našeho času nastane podzimní rovnodennost. Z astronomického pohledu jde o okamžik, kdy se střed slunečního kotouče ocitne na světovém rovníku v souhvězdí Panny, severně od jasné hvězdy Spica. Pozorovat noční oblohu můžete v tento den třeba v brněnské hvězdárně a planetáriu, program naleznete zde. Vzácně může […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz