Superzemě jsou větší, častější a obyvatelnější než samotná Země – a astronomové objevují další z miliard, o kterých si myslí, že existují…
Před více než 300 lety tvrdil německý filozof Gottfried Wilhelm Leibniz, že Země je „nejlepší ze všech možných světů“. Leibnizův argument měl řešit otázku, proč existuje zlo, ale moderní astrobiologové zkoumají podobnou otázku s tím, že se ptají, co činí planetu pohostinnou pro život.
Ukázalo se, že Země není nejlepší ze všech možných světů. Po většinu své 4,5 miliardy let staré historie byla neobyvatelná pro lidi a další větší tvory. Simulace naznačují, že dlouhodobá obyvatelnost Země nebyla nevyhnutelná, ale spíš byla dílem náhody. Lidé mají doslova štěstí, že žijí.
Nejobyvatelnější planeta by měla mít zhruba dvojnásobnou hmotnost Země a být o 20 až 30 % větší co do objemu. Měla by také dostatečně mělké oceány, aby světlo mohlo stimulovat život až na mořském dně, a průměrnou teplotu 77 stupňů Fahrenheita (25 stupňů Celsia).
Měla by atmosféru silnější než Země, která by fungovala jako izolační přikrývka. A konečně by taková planeta obíhala kolem hvězdy starší než Slunce, aby se na ní život mohl vyvíjet déle, a měla by silné magnetické pole, které by ji chránilo před kosmickým zářením.
Vědci se domnívají, že kombinace těchto vlastností by z planety učinila superobyvatelnou.
Běžné a snadno dostupné
Astronomové pracující s „lovcem exoplanet“ (družicí TESS) přitom objevili několik obzvláště zajímavých planet obíhajících v obyvatelných zónách svých mateřských hvězd.
Jedna z planet je o 30 % větší než Země a kolem své hvězdy oběhne za méně než tři dny. Druhá je o 70 % větší než Země a může na ní být hluboký oceán. Tyto dvě exoplanety už splňují podmínky být superzeměmi – jsou hmotnější než Země, ale menší než ledoví obři jako Uran a Neptun.
Většina superzemí obíhá kolem chladných trpasličích hvězd, které mají nižší hmotnost a žijí mnohem déle než Slunce. Na jednu hvězdu podobnou Slunci připadají stovky chladných trpaslíků a vědci našli superzemě obíhající kolem 40 % chladných trpaslíků, které zkoumali.
Na základě tohoto počtu astronomové odhadují, že jen v Mléčné dráze existují desítky miliard superzemí v obyvatelných zónách, kde může existovat kapalná voda. Vzhledem k tomu, že veškerý život na Zemi využívá vodu, je voda považována za rozhodující pro obyvatelnost.
Podle současných odhadů je asi třetina všech exoplanet superzeměmi, což z nich činí nejčastější typ exoplanet v Mléčné dráze. Nejbližší z nich je od Země vzdálena pouhých šest světelných let.
Autor: Jan Zelenka
