Česká bankovní asociace (ČBA) pravidelně zveřejňuje výsledky průzkumů, ale i vývoj ekonomických ukazatelů za jednotlivé měsíce roku. Pravidelně je umisťuje na své stránky v sekci „Hypomonitor“. Nahlédněme na vývoj posledních měsíců v oblasti mezd a důvěry domácností v ekonomiku.

Dubnový růst, ale květnový pokles. Tak to u nás vypadalo s důvěrou

Během května 2023 zaznamenal Hypomonitor ČBA pokles. Jak vidno na obrázku 1, po dubnovém růstu se pro mnohé stal zklamáním, doufali v nastartování postupného, ale stabilního růstu důvěry, a tím i možnosti návratu do „normálnějšího“ režimu ekonomiky.

Z květnových průzkumů však plyne, že: „respondenti jsou méně optimističtí ohledně budoucí hospodářské situace či své vlastní finanční situace.“.

Tyto obavy potvrzují ostatně i interní data srovnávače FérovéPůjčky.cz: za poslední rok poklesla průměrná požadovaná částka půjčky, vyřizované prostřednictvím online srovnání, o více než třetinu.

To znamená, že domácnosti se necítí natolik finančně „fit“, aby si mohly dovolit stejně vysoké půjčky (na auto, na vybavení domácnosti), jako ještě před rokem.

S důvěrou jsme na úrovni krizového roku 2013

Současná míra důvěry domácností v ekonomiku je podobně nízká, jakou jsme zažili v roce 2013, což byl jeden z krizových roků. A to i přes fakt, že prozatím se nijak nezvyšují obavy z nezaměstnanosti. Ty se oproti předešlým měsícům nemění.

V kontextu let 2019, a dokonce i covidových let 2020 a 2021, jsou však o dost vyšší.

I přes skutečnost, že volných pracovních míst je na trhu spousta, a Česká republika čelí spíše nedostatku pracovníků, než obavám z propouštění. Nakolik se tedy na obavách podílejí externí vlivy (když obavám vývoj zatím nenahrává), je otázkou k zamyšlení. S velkou pravděpodobností za nimi stojí i mzdy.

Vývoj mezd neodpovídá vývoji cen

V české ekonomice jsou nyní nejnižší mzdy za posledních nejméně 8 let. Řeč je samozřejmě o mzdách reálných – vztažených k cenové hladině. Jinými slovy: za svou výplatu si koupíme méně zboží, než jsme pořídili například v roce 2015. Produkty a služby v posledním roce natolik zdražily, že málokteré „výplatní pásky“ s nimi stačí držet tempo. Ve službách se očekává ještě další nárůst cen.

A jak je to se mzdami za první čtvrtletí roku 2023? Rostly pomaleji, než analytici očekávali. A pomaleji, než by ekonomika (v čele s domácnostmi) potřebovala. ČBA ve svém Hypomonitoru informovala, že za první tři měsíce roku 2023 narostly průměrné mzdy jen o 8,6 %.

To však znamená propad reálných mezd o 6,7 %. Vývoj nominální a reálné mzdy si můžete prohlédnout v obrázku 2.

Právě pomalé tempo růstu mezd může být jedním z důvodů, proč Češi v současnosti zažívají mnohem vyšší strach z nezaměstnanosti, než by odpovídalo realitě na trhu práce. Na budování těchto obav se ovšem podílejí také média, která ráda spekulují o budoucích negativních scénářích.

Co by mohlo důvěru domácností v naši ekonomiku zase podpořit?

Tahle otázka je velmi důležitá, neboť právě důvěra lidí je v ekonomice tím nejdůležitějším. je dokonce podstatnější než důvěra firem. Čím to je? Nezapomínejme, že celý podnikatelský sektor se vlastně rekrutuje ze sektoru domácností.

Z dat za poslední měsíce vyplývá, že se zmenšil strach z inflace. To je jedna z pozitivních zpráv, která naznačuje, že lidé začínají vnímat jakési světlo na konci tunelu současné situace. Extrémní vliv na důvěru v ekonomiku má též důvěra ve vládu a v její řízení.

Netřeba dodávat, že právě stabilita a jasný záměr, kam stát směřovat, nám v současnosti citelně chybí. Pochybnosti o budoucnosti jsou s přijímáním zmatečných a pak několikráte měněných rozhodnutí vlády jen přiživovány.

Důležitým předpokladem pro změnu situace je tedy jasné zacílení a jasné programy, kterých se bude česká politická garnitura závazně držet.