První zmínky o skořicovníku lze nalézt v Číně 4000 let př. n. l. Už tehdy se jednalo o léčivou i aromatickou přísadu, kterou používali i staří Egypťané. Skořice však byla známá i ve starověkém Řecku, jen Řekové nevěděli, odkud rostlina pochází..

Dokonce sám Aristoteles se domníval, že je z neznámých končin přinášena velkými ptáky. Až jeho žák Alexandr Makedonský poznal skořicovník při svém tažení do Indie. Skořice v té době byla vzácná a drahá (dražší než zlato). U nás je skořice známa od 15. století.

Sušená kůra

Skořici v podobě, jakou známe a kupujeme, získáváme ze sloupnuté a usušené kůry. Ta se získává tak, že se uříznou nad zemí 2–3 roky staré větve, přičemž se na rostlině ponechává 5 až 6 výhonků. Ty se pak po dosažení dostatečné délky opět seříznou a oloupou.

Kůru je nejvhodnější sklízet 2krát do roka po 2 až 3 letech. Jakmile se sklidí pruty, tak se z nich oškrábe kůra a ta se následně musí nechat 12 hodin fermentovat. Borka se oškrábe tak, aby zůstala jen tenká kůra.

Tyto plátky se naskládají na sebe, svážou a suší. Dle barvy a síly se určuje kvalita. Ohnuté okraje jsou známkou, že je kůra dostatečně usušená. Mezi nejcennější náleží tenká a světlá kůra, která má nejvýraznější vůni, je i nejvíce ceněná a žádaná.

Kvalitní materiál? Pálí jako čert

Skořicová kůra obsahuje řadu biologicky aktivních látek, jako jsou fenylpropanoidy, lignany, seskviterpenové glykosidy, flavonoidy, kumariny a polysacharidy. Skořicovník ale také obsahuje esenciální olej (silici), který se skládá hlavně z pálivého cinamaldehydu (60–80 %) a eugenolu (5–15 %).

A právě tento esenciální olej, který se získává standardní destilací z kůry, patří k velmi účinným látkám využívaných především v lékařství a kosmetice. Podle obsahu esenciálního oleje, můžeme zjistit i kvalitu drogy, protože právě množství cinamaldehydu způsobuje pálivost skořice.

Obecně se dá říct, že zatímco nekvalitní skořice lze bez problémů ochutnávat, ta kvalitní pálí jako čert a k jejich ochutnávání bychom si měli připravit sklenici vody.

Skořicová ústní voda

Skořicový esenciální olej patří mezi nejúčinnější rostlinné fungicidy a baktericidy. Z toho také vyplývá její využití. Používá se například do ústních vod a žvýkaček, aby se snížilo množství bakterií v ústech, tím můžeme významně zabránit paradentóze, zubnímu kazu a také zabraňujeme zápachu z úst.

Tím, že tento esenciální olej dezinfikuje, se využívá při výrobě dezinfekčních mýdel a gelů. Kromě toho skořice pravděpodobně dokáže zvyšovat tvorbu žaludečních šťáv a povzbuzuje svalovou činnost v oblasti žaludku a střev.

Skořicový čaj se proto používá při zažívacích potížích a nechutenství, při pocitu plnosti a křečích v nadbřišku, ale i při silné menstruaci. Ale pozor, skořice by se neměla užívat při žaludečních a střevních vředech.

Dezinfekčních vlastností se využívá při nachlazení (kloktadlo) či k léčení ran, dále při léčbě revmatu (masážní olej). Skořice také může způsobovat alergii, pokud se objeví příznaky alergické reakce, nepoužívejte ji.

Autor: doc. Ing. Roman Pavela Ph.D.