Domů     Medicína
Celiakie aneb nesnášenlivost lepku
Zdroj: Pixabay

Celiakie představuje autoimunitní reakci organismu na lepek obsažený ve stravě, což vede k rozvoji chronického zánětu sliznice tenkého střeva. Projevit se může u všech věkových kategorií. Co ji způsobuje a jaká rizika s sebou nese?.

Celiakie je celoživotní onemocnění, projevující se trvalou intolerancí lepku ve stravě. Lepek neboli gluten je směs ve vodě nerozpustných bílkovin, které tvoří povrchovou část obilovin. Skládá se ze dvou bílkovinných složek, z glutelinů a z prolaminů.

A právě druhé jmenované jsou černými ovcemi, které stojí za škodlivostí lepku. Liší se podle zdroje, v pšenici najdeme gliadin, v žitě hordein, v ječmeni secalin a v ovsu avenin.

„Ve chvíli, kdy se dostane lepek do kontaktu se střevní sliznicí, dochází k reakci imunitních buněk, která je původně namířena proti lepku, ale ničí i enterocyty, buňky sliznice tenkého střeva,“ vysvětluje Pavel Kohout, lékař a nutricionista působící v Thomayerově nemocnici v Praze.

Nemoc se projeví zánětem sliznice tenkého střeva. Pokud není diagnostikována včas, může vést až k absolutní ztrátě klků a mikroklků, které přirozeně zvětšují povrch tenkého střeva. Zmenšený povrch přitom výrazně snižuje až znemožňuje schopnost střevní sliznice vstřebávat a trávit živiny z přijaté potravy.

Tělo útočí samo na sebe

Celiakie je dědičné onemocnění. Pokud se v rodině vyskytuje celiak, mají jeho potomci 10 % šanci, že se u nich choroba rovněž rozvine. Nemoc postihuje především lidi, kteří k ní mají genetickou predispozici v důsledku abnormalit v genech lidského leukocytárního antigenu (HLA), které se nacházejí na chromozomu 6. Tyto geny kódují proteiny HLA, jejichž úkolem je vázat infekční patogeny, jako jsou viry, a upozorňovat na jejich přítomnost imunitní systém.

Mutace na těchto genech pak mohou způsobit, že tělo považuje své vlastní tkáně za hrozbu a napadne je.

S celiakii jsou spojovány dvě abnormality genu HLA, nazývané HLA-DQ2 a HLA-DQ8. Přítomnost jedné, nebo obou činí člověka náchylného k tomuto onemocnění. Na druhou stranu ovšem, tento pro rozvoj celiakie rizikový genotyp v sobě nese asi 40 % světové populace, ovšem pouze u 2 až 3 % lidí se nemoc rozvine.

Zbytek genetické vnímavosti k celiakii je výsledkem neznámého počtu non-HLA genů, z nichž každý může přispívat ke vzniku tohoto onemocnění. Roli pak sehrávají také infekční nemoci, zejména gastrointestinálního traktu, stres a jiné zátěžové situace.

Zdroj: Wiki Commons

Propustnost střevní stěny

S celiakií jsou rovněž spojeny vysoké hladiny proteinu zonulinu, který způsobuje větší propustnost střevních stěn. Objevil ho v roce 2000 Alessio Fasano a jeho tým z lékařské fakulty University od Maryland.

Při zkoumání toxinů uvolňovaných bakteriemi Vibrio cholerae, které způsobují choleru, bylo zjištěno, že jeden z nich, zvaný zonul occuldens, rychle otevírá spoje mezi střevními buňkami a způsobuje dočasnou propustnost střev, díky čemuž se škodlivé bakterie mohou šířit do krevního oběhu.

Fasano a jeho kolegové objevili tělu vlastní protein, který rovněž vyvolává rozpad těsných spojení mezi buňkami střevního epitelu, a pojmenovali ho zonulin. Ve střevě pacientů trpících celiakií vyvolává lepek zvýšenou produkci zonulinu.

V reakci na to stoupá propustnost střevní sliznice pro velké molekuly včetně lepku. Gluten tak vstupuje do organismu a vyvolává tam silnou imunitní odezvu, která je ovšem zacílena na tkáně střeva, a nikoliv na samotný gluten.

Působením imunitních buněk, T lymfocytů, monocytů a makrofágů, následně dojde ke změně histologie (mikroskopické anatomie) vnitřní výstelky střeva.

Rizika spojená s celiakií

Při celiakii se příznaky neobjeví ihned po požití stravy obsahující lepek, na rozdíl od alergie na lepek, ale zpravidla po třech až šesti měsících každodenní konzumace stravy obsahující lepek. Vedle střevních potíží, jako je průjem, bolesti břicha, nevolnost a zvracení, nadýmaní a plynatost či zácpa, se nemoc může projevit rovněž nadměrnou kazivostí zubu, bolestmi kloubů, depresemi, ztrátou hmotnosti, u žen nepravidelností cyklu, neplodností či spontánními potraty.

Někdy se celiakie nemusí projevit nijak, proto je tak často obtížné ji včas a správně diagnostikovat.

Neodhalené onemocnění může vést až k nádorovému onemocnění tenkého střeva, celiakie zvyšuje riziko vzniku rakoviny gastrointestinálního traktu až o 60 %. Podle nejnovějšího výzkumu, zveřejněného v prosinci loňského roku v časopise The American Journal of Gastroenterology, byla prokázána rovněž spojitost mezi celiakii a juvenilní idiopatickou artritidou a revmatoidní artritidou, tedy autoimunitními záněty kloubů u mladých a dospělých.

Odborníci z amerického Columbia University Irving Medical Center ve spolupráci s kolegy z Karolinska Institutet ve Švédsku analyzovali riziko rozvoje artritidy u více než 24 tisíc jedinců trpících celiakii.

Z jejich výzkumu vyplynulo, že u dětí s celiakií se juvenilní idiopatická artritida rozvíjí téměř 3krát častěji než v běžné populaci, u dospělých celiaků se pak revmatoidní artritida vyskytuje téměř 2krát častěji než u zdravých jedinců.

Více se dočtete ve 21. století číslo 7/2023.

Štítky:
Související články
Druhý říjnový týden udržuje v napětí a očekávání nejlepší světové vědce, právě v těchto dnech jsou totiž rozdávány Nobelovy ceny, jakožto ocenění za práci a objevy hned v několika oborech. Laureáty Nobelovy ceny za medicínu a fyziologii se letos stali američtí biologové Victor Ambros a Gary Ruvkun za objev mikroRNA a její role v regulaci […]
Virus marburg vyvolává hemoragickou horečku marburg, jejíž mortalita dosahuje až 90 %. Proti nemoci neexistuje lék ani schválená vakcína. Nyní vypukla epidemie nemoci ve Rwandě. Pokud by se nákaza šířila dále, jsou odborníci, kteří pracují na vývoji vakcín, ochotni poskytnout očkovací látky, které již prošly klinickou studií, rwandské vládě, aby se zamezilo dalšímu šíření nemoci. […]
Antibiotická rezistence se stává jednou z největších výzev současného zdravotnictví. Miliardy lidí v chudých zemích si nemohou dovolit ani základní antibiotika na léčbu běžných bakteriálních infekcí, na což ve svých důsledcích mohou doplatit i bohaté země. Pokud se rychle nezmění přístup k tomuto problému, svět se může vrátit do doby, kdy i jednoduchá infekce znamenala […]
Objev antibiotik představoval pro lidstvo dlouhou dobu spásu, odhaduje se, že jen samotný penicilin zachránil 82 milionů životů. Jenže živé organismy se vyvíjejí, bakterie nevyjímaje, a tak si proti antibiotikům postupně budují odolnost. V nejbližší budoucnosti se tak zřejmě nemoci, jejichž původci jsou bakterie, opět stanou metlou lidstva… Odolností bakterií vůči antibiotikům se zabývá projekt […]
Kardiovaskulární onemocnění jsou stále nejčastější příčinou úmrtí ve světě i u nás. V roce 2022 trpělo nějakou nemocí srdce téměř 3 miliony Čechů. Lékaři tradičně hodnotí riziko rozvoje těchto chorob u pacientů na základě vysokých hodnot LDL tedy „špatného“ cholesterolu. Nový výzkum ukazuje, že je přínosné sledovat i další parametry… Lékaři se snaží předvídat riziko […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz