Ačkoliv tropické cyklóny, už podle svého názvu, vznikají v tropických oblastech, v oblasti rovníku se vyskytnou maximálně jednou za století. Proč tomu tak je?

Tropická cyklóna, hurikán nebo tajfun. Různá místní označení pro totéž. Obrovský rotující bouřkový vír s charakteristickým okem ve středu. Jeho velikost se pohybuje od 100 do 2000 kilometrů v průměru. Může dosáhnout rychlosti až 300 km/h a jeho důsledky bývají ničivé.

Slovo cyklón pochází z řečtiny. Hurikán zase od Mayů, kde byl Huracan bohem větru. Nejasný je původ slova tajfun, buď je odvozen z čínského znaku pro velký vítr, nebo od jména řecké mytologické nestvůry Týfóna.

Zdrojem energie tropické cyklóny je teplo uvolněné z kondenzujících vodních par. Příznivými podmínkami, které přispívají k jejímu vzniku, jsou teplá voda oceánu, vysoká vlhkost vzduchu a jeho relativně malé pohyby.

Pokud takové podmínky panují delší dobu, mohou vyvolat vznik tajfunu. Aby se mohl dobře rozvíjet, musí zůstat nad teplou vodní hladinou, která mu poskytuje dostatek vzdušené vlhkosti. To je důvod proč často tropické cyklóny zanikají, nebo se výrazně oslabí, když se dostanou nad pevninu.

„Hurikány shromažďují rotaci z okolního prostředí,“ Paul Roundy, atmosférický vědec z University of Albany v New Yorku.

Co způsobuje Coriolisův efekt?

Směr, kterým se tropické cyklony točí, pomáhá řídit tak zvaný Coriolisův efekt, který je způsoben rotací Země od západu k východu. V oblasti rovníku dopadá největší díl slunečního záření, které ohřívá vzduch a ten stoupá vzhůru.

Zde se stáčí buď k severu nebo jihu. Díky hybnosti, kterou vzdušná masa získává rotací Země, se potom vzduch směřující k severu začne stáčet proti směru hodinových ručiček a vzduch směřující k jihu po směru.

Tento efekt je tím zřetelnější, čím dále se vzdušná masa dostane od rovníku. V oblasti samotného rovníku je efekt minimální, a proto zde tropické cyklóny prakticky nevznikají.

To potvrzuje i Gary Barnes, penzionovaný meteorolog, který působil na University of Hawai, když říká: „Je extrémně vzácné, aby se tropické cyklóny vytvořily v rozmezí několika stupňů od rovníku.“ V pásu do 10° od rovníku na obě strany se tak hurikány prakticky nevyskytují, dochází k tomu maximálně jednou za století.

Většina cyklón se vytváří v pásu od 30° jižní šířky do 30° severní šířky, přitom 87 % z nich v pásu ± 20°. Na západní polokouli vznikají tropické cyklóny téměř výhradně na sever od rovníku, na východní polokouli vznikají i na jihu.

U rovníku se cyklóny netvoří

Existují však i výjimky. Jednu takovou popisuje Gary Barnes: „V roce 2001 zesílila v Jihočínském moři tropická cyklóna Vamei asi 2° od rovníku, přičemž jeden stupeň zeměpisné šířky pokrývá asi 111 kilometrů, ovšem vznikla v oblasti mnohem dál od rovníku.“ Podle vědců způsobily rotaci, jež dala vzniknout cyklóně Vamei, větry interagující s ostrovním terénem indonéského souostroví.

Paul Roundy to komentuje: „Pokud by tropická cyklóna překročila rovník, začala by přijímat vzduch rotující opačným směrem.“ To by pravděpodobně způsobilo oslabení a zhroucení bouře.

A dále dodává: „Je možné, že by tropická cyklóna mohla překročit rovník na menší vzdálenost, protože protilehlá rotace zůstává poměrně malá v blízkosti rovníku. Pravděpodobně ale není možné, aby více pokročila na opačnou polokouli.“ Na rotaci Země nemají dopad klimatické změny, takže nezvýší pravděpodobnost výskytu hurikánů na rovníku.

Na druhou stranu, jak říká Roundy: „Pokud by vzácné bouře v nízké zeměpisné šířce dosáhly vyšší intenzity a přesunuly se směrem k rovníkové oblasti, mohly by se tam lépe udržet. A schopnost zvyšovat intenzitu tropických bouří změny klimatu rozhodně mají.“.

Více si přečtete v časopise 21. století číslo 7/2023, které vyšlo 15. 6. 2023.