Patří k nejposvátnějším místům, v nichž je možné okusit bájnou historii a ponořit se do samotných hlubin víry. Expedic k jejich nalezení či důkladnému popsání bylo vypraveno nespočet, adrenalin badatelů stále neustává… Do kterých míst vkládáme svou víru?.

„Hospodin Bůh vysázel v Edenu na východě zahradu a do ní postavil člověka, jehož zformoval…“ praví kniha Genesis. Člověk však nedbá pohodlí, namísto něj volí zvědavost, čímž započne svou strastiplnou pouť na zemi.

Dodnes odborníci po celém světě touží najít k biblickým končinám klíč. Ačkoli se u některých zatím nestalo, touha po bádání nepolevila…

Vstupte do ráje…

Co: Rajská zahrada

Kde: neznámo

Pro mnohé představuje ráj na zemi, kde nic není nemožné. Místo, kde neexistuje stres, pozemské statky, natož jakýkoli hřích. Přesto Adam s Evou zariskují. A pro svou pošetilost jej musí navždy opustit. Kde však bájnou Rajskou zahradu hledat?

Sama Bible je při popisu poměrně skoupá na slovo. Jedinou indícii, kterou poskytne je, že se nachází na východě.

Jenže na východě odkud? Na onom místě má zemský ráj to na pohled údajně zavlažovat pramen, jež se následně dělí na čtyři velké toky – Píson, Gihon, Tigris a Eufrates. Ne nadarmo se právě vodní toky stávají pro biblické hledače a nadšené dobrodruhy hlavní nápovědou.

Konečně odpověď?

Kde hledat ráj? Podle nejrozšířenějších teorií v Malé Asii – konkrétněji v arménské vysočině v Turecku. Často skloňované jsou také Izrael či Afrika. Teprve rok 2016 se rozhodl být na informace bohatší. Právě tehdy totiž křesťanští archeologové pustili do světa zprávu, že objevili skutečně „horkého“ kandidáta.

Podle nich se má Rajská zahrada nacházet v oblasti mokřadů Ahwar ve východním Iráku, v jednom z nejpůsobivějších ekosystémů světa. Oblast, jejíž rodokmen sahá až do 4–3000 př. n. l. totiž odpovídá době, kdy mohla být stvořena Země.

Podle doktora Johna Morrise (*1946) z Institutu pro výzkum stvoření tuto teorii podporuje i napojení zdejších bažin na Eufrat a Tigris. Získala věda konečně klíč k ráji?

Vyloďte se prosím

Co: Noemova archa

Kde: neznámo

Po božím hněvu v podobě deště trvajícího 40 dní a nocí se zachránil pouze Noe s rodinou a pár od každého druhu zvířat. K záchraně jim dopomohla obrovská třípatrová loď ze dřeva o rozměrech přibližně 158 metrů na délku, 26,5 metrů na šířku a 16,25 metrů na výšku.

Nepropustnost má zajistit nejen cypřišové dřevo, ale také pomazání smolou či dehtem. Podle Bible má archa spočinout na hoře Ararat, dnes nejvyšší hoře Turecka s výškou 5137 metrů. Důkladné archeologické výzkumy po ní v tamních končinách ale nenašly žádnou stopu.

Z hory na horu

„Neznám žádnou výpravu, která by se kdy vydala hledat archu, a také ji nenašla,“ uvede profesor archeologie Paul Zimansky z Newyorské státní univerzity ve Stony Brooku. A že se jich uskutečnilo hned několik.

Po neúspěchu na Araratu přesunuli vědci pozornost o 30 kilometrů dále k tureckému pohoří Akayla, a nedlouho poté ke skalní formaci Durupinar. Psal se rok 1959, když kapitán tureckého letectva İlhan Durupinar na leteckých snímcích objevil objekt, který označil za pozůstatek Noemovy archy.

Vyslaná expedice ale namísto obrácené lodi objevila pouze hříčku přírody, jež stvořila útvar obrovskému plavidlu velmi podobný. Jedním z posledních míst, s nímž se archu prozatím podařilo spojit, byla hora Mount Mount Suleyman v severním Iráku. I v tomto případě ale archeologové značně pochybují….

Svět hříšníků

Co: Sodoma a Gomora

Kde: neznámo

„Hospodin začal chrlit na Sodomu a Gomoru síru a oheň; od Hospodina z nebe to bylo. Tak podvrátil ta města i celý okrsek a zničil všechny obyvatele měst, i co rostlo na rolích.“ Zničení dvou biblických měst spolu s legendou o Lotovi a jeho ženě patří k nejznámějším příběhům.

Původně přitom města září bohatstvím a neskonalou slávou. Místní se však požitků nemohou nabažit, neváhají se uchýlit ani k hanebnostem, čímž přivolají boží hněv.

Kolébky prostopášnosti

Zatímco skeptici tvrdí, že města nikdy neexistovala a jsou pouze symbolem k životě v hříchu, archeologové nepřestávají pátrat. Na vrcholku pravděpodobnosti se vyhřívá Bab edh-Dhra, lokalita s rodokmenem z doby bronzové, ležící nedaleko Mrtvého moře.

K jejímu objevení došlo roku 1965 a dle záhadologů se jedná o území bývalé Sodomy. Druhým želízkem v ohni se stal Tell el-Hammeh, nacházející se zhruba 14 kilometrů od Mrtvého moře. Od roku 2006 ve zdejších končinách probíhaly vykopávky pod dohledem Stevena Collinse.

Podle zjištěných poznatků bylo místo osídleno od rané doby měděné až po dobu železnou. Prozkoumané vrstvy navíc svědčí o rychlé katastrofě, která zdejší život proměnila v prach. Odborníci objevili též vrstvu popela s lidskými ostatky a písečným sklem.

Za 30 stříbrných

Co: Getsemanská zahrada

Kde: Jeruzalém

„Prosím, pokud je to možné, ať mě ty příšerné věci minou. Pokud to ale možné není, pomoz mi je vydržet. Buď se mnou a pomoz mi,“ modlí se Ježíš k Bohu. Je jasná noc, Zelený čtvrtek a všichni jeho učenci již dávno usnuli spánkem spravedlivých.

Zatímco se Ježíš rozhlíží do krajiny, spatří jasné záblesky světla, které se při bližším pohledu mění na plameny pochodní. Družina, jež se k němu blíží, je obtěžkaná meči a holemi – navíc vedena Jidášem.

Jedná se o krutou odplatu za jeho odmítnutí tažení proti Římanům. A hodnotu má 30 stříbrných.

Místo bolestných vzpomínek

Getsemanská zahrada se v tu chvíli stává svědkem bolestné zrady. Do jejího nitra je možné se vypravit při cestě do Jeruzaléma, nachází se totiž na Olivové hoře, přímo pod hradbami Starého města. V dobách Ježíšových zde sídlil selský dvorec, kde se lisoval olivový olej.

Ne nadarmo je stáří zdejších olivovníků odhadováno až na 2000 let. Dnes je zahrada místem vzpomínek, v níž se scházejí věřící z celého světa v touze najít ztracenou rovnováhu.