Na první pohled obyčejná rodinná hrobka. V jejím srdci mají však být dodnes slyšet hlasy templářů a kdesi v labyrintu chodeb tiše spočívat svatý grál…

Malá kaple nacházející se zhruba 11 kilometrů od Edinburgu voní záhadami a konspiračními teoriemi po celá staletí.

Místo poseté nejrůznějšími symboly a prapodivnými znaky má totiž ve svém nitru ukrývat nejen svatý Grál, ale také Archu úmluvy nebo hlavu Ježíše Krista. Je Rosslynská kaple skutečně spletitým labyrintem tajemství anebo „jen“ rodinnou hrobkou?

Historka o malém hrádku

Ve světle vyprávěných legend je její skutečná historie poněkud slabým odvarem. Ještě ve 13. století totiž Rosslyn představoval pouze menší holý vršek v ohybu řeky Esk. Ve své původní podobě měl navíc zdejší hrad ranější a méně propracovanou tvář z kamene a dřeva.

Teprve jeho nástupce, který byl vybudován kolem 14. století vynikal tradiční věží a bytelnou pevností. V následujících letech byly přistavěny vysoké zdi a spletitá podzemní síť.

Veledílo pana Williama

První myšlenky na výstavbu velkolepé katedrály se zrodily až v polovině 15. století v hlavě Williama St. Claira (1410–1484), muže, který toužil vzdát hold bohu za jeho neskonalou štědrost.

Za tímto účelem sezval do Skotska jen ty nejlepší řemeslníky v oboru – na mistrovském díle rozhodně šetřit nehodlal. Bohužel si naplno vychutnal pouze přípravy a slibné začátky.

Ve chvíli, kdy zemřel byla totiž hotová pouze hlavní loď. A u ní už také zůstalo. Rodina nechala následně přistavět střechu a výsledné dílo „degradovala“ na hrobku.

Útočiště templářů?

Konspirátoři ale celou záležitost vidí poněkud jinak… Podle nich byl totiž William napojen na síť templářů, kteří po popravě velmistra řádu Jacquese de Molaye (1244–1314) ve velkém prchali z Francie.

Menší skupince se mělo údajně podařit přeplout do Skotska, kde se spojili s rodem St. Clairů. „Podle jedné teorie vznikli svobodní zednáři jako pokračovatelé právě těchto templářů. Do rukou St. Clairů, kteří s nimi sympatizovali, byl prý vložen jejich poklad a Rosslynská kaple vznikla jako jeho skrýš,“ prohlásil spisovatel David V. Barrett (*1952).

S sebou měli templáři přivést také nedozírné bohatství v podobě zlata, rubínů, listin a… svatého grálu. V podzemním labyrintu chodeb má ale spočívat i nabalzamovaná hlava Ježíše Krista.

…anebo také ne?

Optikou historiků je však tato verze pravdě na hony vzdálená. Ve Skotsku by totiž na templáře nečekaly o moc lepší podmínky než jaké je trápily v jejich domovině.

Od roku 1309 totiž na severu Velké Británie začala platit papežská bula. Někteří členové řádu proto skončili před soudem, ve kterém se angažoval také William St. Clair, avšak na opačné straně barikády.

Doba ničivá

S příchodem 16. století a boji o „pravé“ náboženství jsou jakékoli starosti St. Clairů o udržování kaple odsunuty do pozadí. Stavu cenného rodinného pokladu nepřidá ani řádění protestantů. A bohužel nejen to.

Nedlouho poté, co se vášně uklidní se místo stává terčem ostřelování v bojích mezi Oliverem Cromwellem (1599–1658) a Georgem Monckem (1608–1670). Teprve v 19. století je z rozhodnutí královny Viktorie (1819–1901) Rosslyn znovu vysvěcen. Podzemí kaple si však ze všech bitev odnáší velmi chatrnou statiku.

Hitlerova speciální jednotka

Největší senzací, kterou má Rosslynská kaple ukrývat je svatý grál. „Po dávným Roslinem se Svatý grál skrývá. Ostří a kalich klid její tam hlídá. Kol díla mistrů, co čest vzdali jí, pod nebem hvězdným spánkem věčným spí…“ Ze slavného výroku filmového profesora Langdona, který zazní ve snímku Šifra mistra Leonarda (2006), je jasné, že o umístění svatého grálu nemá nejmenších pochyb.

Legend o tom, kde se bájná relikvie nachází však existuje desítky. A neuniknou ani dvojici nacistických pohlavárů Adolfu Hitlerovi (1889–1945) a Heinrichu Himmlerovi (1900–1945).

Ti ve snaze bájný předmět nalézt sestavili dokonce zvláštní armádní jednotku, v jejímž čele stanul důstojník SS a badatel Otto Rahn (1904–1939).

Při pátrání pročesal mnoho oblastí ve Francii, Itálii a dokonce i na Islandu. Avšak bezvýsledně. Dodnes totiž není jasné, co přesně svatý grál představuje a zda-li vůbec existuje.