Bez vody by to nešlo, tedy, alespoň co se týče pozemského života. Vodní koloběh je přitom na naší planetě jemně vyladěn a jakýkoliv zásah do něj může způsobit problém. Jenže probíhající klimatické změny jej ovlivňují více, než je zdrávo..
Klimatické změny mají významný vliv na kvalitu a dostupnost vody v globálním měřítku. To, že lidem žijícím se střední Evropě při otočení kohoutkem teče bez problémů voda, neznamená, že tak tomu musí být navždy.
Některé ještě nedávno zelené oblasti ve světě už moc dobře vědí, jaké to je, když se voda stane vzácnější než drahé kovy.
Vliv změn klimatu na množství a kvalitu vody by se dal shrnout do čtyř okruhů. Globální oteplování už nyní způsobuje nerovnoměrné rozložení srážek, což může vést k extrémním povodním na jednom místě a zároveň ke suchu na jiných místech.
Když se zvedne teplota atmosféry, časem se pochopitelně ohřeje i voda. Teplota vody ovlivňuje její kvalitu, zejména pak obsah kyslíku a živin v ní rozpuštěných. Nárůst teploty vody může způsobit mimo jiné zvýšení výskytu toxických řas. U mořské vody se pak mění salinita a také kyselost.
Dalším rizikem je ztráta ledovcových polí. Ledovce jsou důležitým zdrojem sladkovodních zásob a jsou klíčové pro udržení stability některých vodních toků. Globální oteplování však může způsobit fatální úbytek ledovcových polí.
Typickým příkladem jsou ledovce v Alpách, kde podle nejčernějších scénářů, které se však bohužel naplňují, zdejší ledovce zmizí do deseti let. A konečně klimatické změny mohou také významně přispět ke zvýšení znečištění vody.
Podle zprávy Organizace spojených národů reálně hrozí, že v roce 2050 bude s nedostatkem pitné vody bojovat kolem 3,5 miliardy lidí. Změna klimatu „se často projevuje prostřednictvím nebezpečí souvisejících s vodou, jako jsou zmíněné sucho nebo záplavy“.
V nejčernějších scénářích může daná situace vést k masové migraci a ke konfliktům. Koneckonců, válka o vodní zdroje není v lidské historii neznámým pojmem. Již v roce 2525 před naším letopočtem se do takového konfliktu dostaly dva sumerské městské státy Umma a Lagash mezi řekami Eufrat a Tigris.
Ani v současnosti se takový konflikt nedá vyloučit, hrozí zejména na Blízkém východě nebo mezi Íránem a Afghánistánem.
To ovšem neznamená, že by Evropa mohla být v klidu. Sucho starý kontinent postihuje čím dál častěji, a to i v obdobích, kdy to dosud nebylo zvykem. Francii letos postihla extrémně suchá zima, když se jí srážky vyhýbaly po dobu 31 dní (den sucha určují meteorologové v okamžiku, kdy úhrn množství srážek nepřekročí jeden milimetr).
V italských Benátkách pro změnu zmizela voda ze světoznámých kanálů. „Letošní sezóna již není výjimkou, jen následuje po mnoha měsících, které se vyznačují výraznými srážkovými deficity,“ komentoval situaci klimatolog Matthieu Sorel z Météo-France.
Klimatická změna se přímo dotýká i obyvatel střední Evropy. Češi mají tak trochu smůlu. Veškeré řeky odtékají z jejich území a naopak k nim nepřitéká téměř nic. Všechnu vodu tudíž musí česká kotlina získávat ze srážek.
A jejich četnost klimatické změny v poslední době zásadním způsobem mění. Výsledkem jsou týdny sucha, která nakrátko vystřídá přívalový déšť. Ten však sucho nezažene, po vyprahlé půdě steče jak po betonu a má potenciál způsobovat povodně.
Mění se i podoba českých zim. Bílé Vánoce v nižší nebo střední poloze? Už jen zašlá vzpomínka. Zima je kratší a teplejší, podle dat ČHMÚ se za posledních šedesát let oteplila průměrně o 2,2 °C. Sněhu je méně a tak, když nastane obleva, do řek a potoků, ale i do podzemí proudí méně vody.
Důsledkem je pak opět sucho, kterým trpí vegetace, divoce žijící zvířata, ale i zemědělství a nakonec i lidé. Sucho navíc může být předzvěstí dalších katastrof, jako jsou rozsáhlé a těžko uhasitelné požáry. Koneckonců, oheň, který vloni řádil u Hřenska, je ještě v živé paměti.
Suchem nejvíce trpí východní část Čech, Žatecko a jižní a střední Morava. K neradostné situaci rovněž přispívá i to, jak Češi se svou půdou nakládají. Nekonečné lány či vybetonované parcely pro velkosklady, to je pro záplavy doslova ráj.
Erozí poškozená půda, jak v lese, tak na polích, má proti normálu jen poloviční schopnost vodu v sobě udržet.
Mezivládní panel pro změny klimatu předpovídá, že „větší část městské populace ve střední Evropě, jižní Evropě, ve Středozemí, v západní Africe, ve východní a západní Asii a v jihovýchodní Asii by byla vystavena závažným obdobím sucha při oteplení o 1,5 °C a počet dotčených obyvatel by se v těchto regionech ještě zvýšil při oteplení o 2 °C.“ Jak se zdá, klimatické žití na dluh se postupem času vymstí i vnukům praotce Čecha…
FOTO: Archiv, Intersucho
