Domů     Objevy
Pramen vlasů Ludwiga van Beethovena odhalil jeho nemoci i rodinné tajemství
Zdroj: Wiki Commons

Zdravotní problémy významně ovlivnily kariéru jednoho z nejoblíbenějších skladatelů klasické hudby. Prameny jeho vlasů nyní umožnily vědcům zkoumat jejich příčiny. A dokonce vedly k odhalení rodinného tajemství..

Ludwig van Beethoven zemřel dne 26. března 1827.Toužil, aby po smrti bylo jeho tělo zkoumáno a popsáno jeho osobním lékařem Johannem Adamem Schmidtem. Ten však zemřel 18 let před Beethovenem. Nicméně, spousta dalších lékařů se mu jeho přání následně snažila vyplnit.

Zkoumali jeho dopisy i deníky, zprávy od jeho přátel a současníků, lékařské poznámky i pitevní zprávy a popisy kosterních ostatků z exhumací jeho těla v letech 1863 a 1888, stejně jako fragmenty lebky, z nichž některé však nebyly autentické.

Tyto zdroje potvrdily řadu zdravotních obtíží, kterými umělec trpěl a které měly neblahý vliv na jeho kariéru. Na prvním místě stála oboustranná, progresivní ztráta sluchu.

Hluchota, zažívací problémy i onemocnění jater

Trpěl závažnou formou tinnitu (ušního šelestu), který se u něj začal projevovat už ve 28 letech a postupně se zhoršoval, až v roce 1816 ohluchl úplně. Dále ho trápily gastrointestinální problémy, které se u něj manifestovaly bolestivými kolikami a dlouho trvajícími průjmy.

V létě roku 1821 začal Beethoven vykazovat příznaky onemocnění jater, došlo u něj ke dvěma záchvatům žloutenky, aby vše vyvrcholilo jeho smrtí, způsobenou pravděpodobně cirhózou jater. Svědectví o tom, kolik alkoholu skladatel pravidelně konzumoval se liší.

Podle jedněch si ho dopřával s mírou, ovšem dle vyjádření jeho blízkého přítele vypil mezi roky 1825 až 1826 alespoň litr vína ke každému obědu. V jeho rodině se pak vyskytovala anamnéza závislosti na alkoholu.

V nejnovější analýze podrobili vědci z Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v německém Lipsku zkoumání 8 pramenů vlasů, které měly náležet Beethovenovi. U dvou se podařilo prokázat, že nepatří slavnému skladateli, jeden byl natolik zničený, že nešel analyzovat.

Co prozradily vlasy

Díky genetické analýze vlasů, pocházejících z období 7 let před Beethovenovou smrtí, mohli vědci potvrdit, že spekulace o tom, že zemřel na otravu olovem, jsou mylné. Pramen, na jehož základě tato domněnka vznikla totiž patřil ženě.

Ostatních pět vzorků náleželo skladateli, jeden z nich dokonce osobně předal klavíristovi Antonu Halmovi v dubnu 1826 se slovy, že se jedná o jeho vlasy. „Nebyli jsme schopni najít definitivní příčinu Beethovenovy hluchoty nebo gastrointestinálních problémů,“ říká spoluautor studie Johannes Krause, profesor na Institutu Maxe Plancka.

Zdroj: Pixabay

A zároveň dodává: „Objevili jsme však řadu významných, geneticky rizikových faktorů pro onemocnění jater. A také důkazy o infekci virem hepatitidy B, k níž došlo v posledních měsících před skladatelovou smrtí.“ Vědcům se naopak podařilo vyloučit další potenciální příčiny jeho skonu, jako je celiakie, intolerance laktózy či syndrom dráždivého tračníku.

Domnívají se tak, že za smrtí skladatele v jeho pouhých 56 letech stála kombinace náchylnosti k onemocnění jater, infekce hepatitidou B a nadměrná konzumace alkoholu.

Střežené rodinné tajemství

„Konzumace velkého množství alkoholu po dostatečně dlouhou dobu mohla spolu s geneticky rizikovými faktory představovat jedno z možných vysvětlení Beethovenovy cirhózy,“ řekl hlavní autor studie Tristan Begg, Ph.D. student na univerzitě v Cambridge.

Analýza vlasů však vedla ještě k dalšímu odhalení. Po stanovení Beethovenova genetického profilu jej vědci porovnali s DNA jeho žijících příbuzných v Belgii, kteří jsou přímými potomky Beethovenova synovce Karla.

K úplně shodě pro chromozom Y ale nedošlo. To naznačuje, že se v rodinné historii musel vyskytnout mimomanželský poměr, který vyústil v nemanželské dítě.

„Prostřednictvím kombinace dat DNA a archivních dokumentů jsme byli schopni pozorovat rozpor mezi právní a biologickou genealogií Ludwiga van Beethovena,“ řekl spoluautor studie Maarten Larmuseau, genetický genealog z KU Leuven v Belgii.

Vědci nejsou schopni nalézt 100 % shodu v chromozomu Y, která by potvrdila, že Ludvig a jeho bratr Kaspar Anton Karl, otec jediného Beethovenova synovce Karla, jsou vlastními sourozenci. To naznačuje, že v předchozích generacích muselo dojít k mimomanželské aféře.

Více se dočtete ve 21. století číslo 6/2023, které vyšlo 17. května.

Štítky:
Související články
Jen v Česku si míchu poraní až tři stovky lidí ročně. Následky narušení tohoto křehkého spletence nervových vláken jsou zpravidla nevratné. Anebo ne? Kristýna Kárová z Ústavu experimentální medicíny AV ČR se možnostmi regenerace axonů po míšním poranění intenzivně zabývá. Potřebuju podrbat na nose, vyhodnotí mozek a vyšle motorickou drahou míchy signál do svalů ruky, […]
Na dně moře u japonského pobřeží bylo objeveno gigantické naleziště klíčových prvků pro výrobu baterií do elektromobilů, ložisko niklu a kobaltu. První vrty u ostrova Minami-Torišima budou zahájeny příští rok. Využívání ložiska v průmyslovém měřítku má být zahájeno v roce 2026. Podle nadace The Nippon Foundation, která v posledních měsících zkoumala mořské dno u ostrova […]
Bezmála tři století víme, že blesk je elektrický výboj. Stále ale není jasné, jak přesně vzniká, a není možné jej předpovědět. Přispět k vyřešení bouřkové hádanky by mohl model elektrizace oblačnosti, na jehož vývoji pracuje Jana Popová z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Většinou blesky vznikají v bouřkovém oblaku, který se nazývá cumulonimbus. Známe ho […]
V době spuštění obsadil 40. příčku mezi pětistovkou nejvýkonnějších superpočítačů světa. Teď český superpočítač Salomon definitivně opouští datový sál IT4Innovations národního superpočítačového centra, které je součástí VŠB – Technické univerzity Ostrava. Výzkumných projektů bylo za dobu provozu Salomonu v období 15. září 2015 až 13. prosince 2021 celkově 1 085, spotřebovaly celkem 1 024 milionů jádrohodin výpočetního času a […]
Ta zpráva mohla vyděsit tisíce lidí, kteří zamíří v létě na Jadran. Kvůli oteplování moře se u pobřeží Černé Hory, zejména v moři u pláží v okolí Budvy, objevili mnohoštětinatci známí jako ohniví červi. Prý jsou jedovatí. Prý pouhý dotyk může lidem způsobit zdravotní obtíže. Mnohoštětinatec Hermodice carunculata, přezdívaný jako ohnivý červ kvůli zbarvení, způsobil […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz