Domů     Objevy
Pramen vlasů Ludwiga van Beethovena odhalil jeho nemoci i rodinné tajemství
Zdroj: Wiki Commons

Zdravotní problémy významně ovlivnily kariéru jednoho z nejoblíbenějších skladatelů klasické hudby. Prameny jeho vlasů nyní umožnily vědcům zkoumat jejich příčiny. A dokonce vedly k odhalení rodinného tajemství..

Ludwig van Beethoven zemřel dne 26. března 1827.Toužil, aby po smrti bylo jeho tělo zkoumáno a popsáno jeho osobním lékařem Johannem Adamem Schmidtem. Ten však zemřel 18 let před Beethovenem. Nicméně, spousta dalších lékařů se mu jeho přání následně snažila vyplnit.

Zkoumali jeho dopisy i deníky, zprávy od jeho přátel a současníků, lékařské poznámky i pitevní zprávy a popisy kosterních ostatků z exhumací jeho těla v letech 1863 a 1888, stejně jako fragmenty lebky, z nichž některé však nebyly autentické.

Tyto zdroje potvrdily řadu zdravotních obtíží, kterými umělec trpěl a které měly neblahý vliv na jeho kariéru. Na prvním místě stála oboustranná, progresivní ztráta sluchu.

Hluchota, zažívací problémy i onemocnění jater

Trpěl závažnou formou tinnitu (ušního šelestu), který se u něj začal projevovat už ve 28 letech a postupně se zhoršoval, až v roce 1816 ohluchl úplně. Dále ho trápily gastrointestinální problémy, které se u něj manifestovaly bolestivými kolikami a dlouho trvajícími průjmy.

V létě roku 1821 začal Beethoven vykazovat příznaky onemocnění jater, došlo u něj ke dvěma záchvatům žloutenky, aby vše vyvrcholilo jeho smrtí, způsobenou pravděpodobně cirhózou jater. Svědectví o tom, kolik alkoholu skladatel pravidelně konzumoval se liší.

Podle jedněch si ho dopřával s mírou, ovšem dle vyjádření jeho blízkého přítele vypil mezi roky 1825 až 1826 alespoň litr vína ke každému obědu. V jeho rodině se pak vyskytovala anamnéza závislosti na alkoholu.

V nejnovější analýze podrobili vědci z Institutu Maxe Plancka pro evoluční antropologii v německém Lipsku zkoumání 8 pramenů vlasů, které měly náležet Beethovenovi. U dvou se podařilo prokázat, že nepatří slavnému skladateli, jeden byl natolik zničený, že nešel analyzovat.

Co prozradily vlasy

Díky genetické analýze vlasů, pocházejících z období 7 let před Beethovenovou smrtí, mohli vědci potvrdit, že spekulace o tom, že zemřel na otravu olovem, jsou mylné. Pramen, na jehož základě tato domněnka vznikla totiž patřil ženě.

Ostatních pět vzorků náleželo skladateli, jeden z nich dokonce osobně předal klavíristovi Antonu Halmovi v dubnu 1826 se slovy, že se jedná o jeho vlasy. „Nebyli jsme schopni najít definitivní příčinu Beethovenovy hluchoty nebo gastrointestinálních problémů,“ říká spoluautor studie Johannes Krause, profesor na Institutu Maxe Plancka.

Zdroj: Pixabay

A zároveň dodává: „Objevili jsme však řadu významných, geneticky rizikových faktorů pro onemocnění jater. A také důkazy o infekci virem hepatitidy B, k níž došlo v posledních měsících před skladatelovou smrtí.“ Vědcům se naopak podařilo vyloučit další potenciální příčiny jeho skonu, jako je celiakie, intolerance laktózy či syndrom dráždivého tračníku.

Domnívají se tak, že za smrtí skladatele v jeho pouhých 56 letech stála kombinace náchylnosti k onemocnění jater, infekce hepatitidou B a nadměrná konzumace alkoholu.

Střežené rodinné tajemství

„Konzumace velkého množství alkoholu po dostatečně dlouhou dobu mohla spolu s geneticky rizikovými faktory představovat jedno z možných vysvětlení Beethovenovy cirhózy,“ řekl hlavní autor studie Tristan Begg, Ph.D. student na univerzitě v Cambridge.

Analýza vlasů však vedla ještě k dalšímu odhalení. Po stanovení Beethovenova genetického profilu jej vědci porovnali s DNA jeho žijících příbuzných v Belgii, kteří jsou přímými potomky Beethovenova synovce Karla.

K úplně shodě pro chromozom Y ale nedošlo. To naznačuje, že se v rodinné historii musel vyskytnout mimomanželský poměr, který vyústil v nemanželské dítě.

„Prostřednictvím kombinace dat DNA a archivních dokumentů jsme byli schopni pozorovat rozpor mezi právní a biologickou genealogií Ludwiga van Beethovena,“ řekl spoluautor studie Maarten Larmuseau, genetický genealog z KU Leuven v Belgii.

Vědci nejsou schopni nalézt 100 % shodu v chromozomu Y, která by potvrdila, že Ludvig a jeho bratr Kaspar Anton Karl, otec jediného Beethovenova synovce Karla, jsou vlastními sourozenci. To naznačuje, že v předchozích generacích muselo dojít k mimomanželské aféře.

Více se dočtete ve 21. století číslo 6/2023, které vyšlo 17. května.

Štítky:
Související články
Mezinárodní výzkumný tým, jehož součástí byli vědci z Českého centra pro fenogenomiku a laboratoře transgenních modelů nemocí Ústavu molekulární genetiky AV ČR v centru BIOCEV, odhalil nové poznatky o poruše vývoje zubů (amelogenesis imperfecta), která ovlivňuje zdraví zubů u pacientů s autoimunitním onemocněním. Studie uveřejněná v časopise Nature vrhá světlo na málo známé stavy amelogenesis […]
Už přes 16 000 pacientů se v České republice zapojilo do výzkumu nových léků a očkovacích látek. Takzvaná klinická hodnocení probíhají nejčastěji v oblasti onkologie, imunologie a infekčních onemocnění, nemocí srdce a onemocnění dýchacích cest. Celkem ve zdravotnických zařízeních po celé republice probíhá 481 těchto hodnocení, jež zdravotnickému systému ušetřila více než jeden a půl […]
Vezmete altermagnet, dáte ho pod rentgen, měníte polarizační filtr a pozorujete, jak materiál pohlcuje světlo. Zní to skoro jako pokus z běžné hodiny fyziky, jde však o průlomový experiment, jehož výsledkem je pozoruhodný objev fyziků z Masarykovy univerzity, Akademie věd ČR (AV ČR), Metropolitní univerzity v Ósace a University of Nottingham. Před půl rokem mezinárodní […]
Přesnější a rychlejší mapování znečištění vodních ploch i lepší ovládání pasivních hladinových plavidel tažených lodí byly hlavní cíle projektů kooperace robotických dronů vyvíjených Skupinou multirobotických systémů FEL ČVUT (MRS) a autonomně řízených lodí. Výsledky představili výzkumníci před pár dny u břehů vodní nádrže Orlík. Nad hladinu a okolní louky se vzneslo během soustřední v minulých dnech […]
Sto let vzbuzuje italská zkamenělina plaza úžas, zejména svou výjimečně zachovalou kůží, která se u fosilií starých 280 milionů let takřka nevidí. Psalo se o ni v knihách i článcích, až nyní ji ale vědci poprvé prozkoumali nejmodernější technologií. O překvapení nebylo nouze – a nepatřila vždy k nejpříjemnějším. Už od svého objevu v Itálii roku 1931 […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz