Myalgická encefalomyelitida neboli chronický únavový syndrom je na vzestupu, a zřejmě má co do činění i s takzvaným long covidem. Nejnovější studie přitom naznačují, že příčinu syndromu lze hledat ve změnách střevního mikrobiomu v důsledku virových infekcí..

Chronický únavový syndrom (CFS z anglického chronic fatigue syndrome) je i dnes stigmatizovanou nemocí, ačkoliv jí jen u nás může trpět až 50 000 osob. Spousta lékařů má problém ji diagnostikovat, řada lidí ani neví, že jí trpí.

Ve vážných případech ovšem může člověka úplně vyřadit ze života. Příkladem je Šimon Procházka, kterého CFS postihl na jaře roku 2019 a příznaky trpí dodnes. Svůj běžný den popisuje takto: „Běžný den, říkám to trošku s nadsázkou, u mě vypadá takhle:

Ráno vstanu, začnu s nicneděláním, potom si odpočinu a odpoledne se vyspím, abych mohl večer spát.“.

Rostoucí počet postižených

Na výrazném vzestupu je nemoc ve Spojených státech. Před pandemií covidu jí tam trpělo asi 2,5 milionu lidí, nyní je tento počet odhadován na 8 až 23 milionů, protože symptomy long covidu se shodují se symptomy CFS. Doktorka Suzanne Vernonová, vedoucí výzkumu v Bateman-Horne Center, která se specializuje na zkoumání chronického únavového syndromu, vysvětluje:

„Lidský zažívací trakt je domovem stovky bilionů mikroorganismů, jež pomáhají trávit jídlo a zasílají signály do jiných částí těla.“ Střevo je podle ní velmi bohatým, rozmanitým tropickým deštným pralesem.

CFS je jako sněhová koule

Virové infekce, mezi které patří i covid-19, mohou ovšem narušit tento střevní ekosystém a způsobit nevolnost, průjem a další poruchy trávení. U většiny lidí se po odeznění infekce vrátí střevní mikrobiom rychle do normálu.

Ale u jiných může vést dle slov doktorky Vernonové k dlouhotrvajícím problémům s regulací řady tělních funkcí. Lawrence Purpura, specialista na infekční choroby v Columbia University Medical Center, který pečuje o pacienty trpící long covidem, k tomu říká:

„Chronický únavový syndrom je jako sněhová koule. Pokud zasáhneme včas, může se nám podařit zabránit tomu, aby se tato sněhová koule nabalovala.“.

Může za nemoc nedostatek butyrátu?

V nedávné době proběhly dvě studie financované americkým Národním institutem zdraví. První probíhala na Columbijské univerzitě a zaměřila se na zkoumání přítomnosti bakterií, které produkují butyrát, v lidské stolici.

Brent Williams, vedoucí studie, vysvětluje: „Butyrát je důležitá mastná kyselina s krátkým řetězcem, produkovaná střevním mikrobiomem, která podporuje zdraví trávicího traktu, pomáhá kontrolovat zánět a působí preventivně proti různým nemocem, včetně genetických změn na buňkách.“.

Čím míň bakterií, tím horší průběh

Výzkum, provedený na 100 pacientech s CFS z různých částí země, prokázal nižší výskyt bakterií produkujících butyrát u lidí trpících chronickým únavovým syndromem ve srovnání se zdravou populací. Navíc potvrdil negativní korelaci mezi množstvím těchto bakterií ve střevech a závažností příznaků CFS, tedy čím méně bakterií, tím horší příznaky.

Druhá studie byla vedena na 150 pacientech Jacksonovou laboratoří v Maine a došla k podobným závěrům. Navíc se zaměřila na identifikaci konkrétních bakterií, které by mohly být s nemocí spojovány. Tato zjištění by následně mohla pomoci při diagnostice nemoci.

Střevní mikrobiom se obnovuje

V Jacksonově laboratoři také porovnali výsledky dvou skupin pacientů, těch, kterým byla diagnóza stanovena v posledních čtyřech letech, a těch, kteří s nemocí žijí více než deset let. Nedávno diagnostikovaní pacienti vykazovali závažnější poškození střevního mikrobiomu a nižší diverzitu mikroorganismů, které osidlovaly střevo, než ti diagnostikovaní dříve, což naznačuje, že se střevní ekosystém umí sám obnovit.

Na druhou stranu, dlouhodobě nemocní vykazovali závažné metabolické změny a horší příznaky, i když jejich mikrobiom byl srovnatelný s tím, jaký má zdravá populace.

Střevo a imunita

Z toho plyne, že krátkodobé změny ve střevním mikrobiomu přispívají k dlouhodobé dysfunkci imunitního systému, a to i přesto, že dojde k jeho obnově. Pokud se dalšími výzkumy prokáže souvislost mezi střevními bakteriemi a nemocí, znamenalo by to naději na léčbu pro pacienty trpící CFS. Ta by mohla zahrnovat podávání probiotik, dietu zaměřenou na obnovu střevního mikrobiomu, případně dodávání chybějících střevních bakterií do těla.

Léky by mírnily škody napáchané virovou infekcí na metabolismu nebo imunitním systému organismu, což by mohlo pacienty s CFS vrátit do života.

Více si přečtete ve 21. století číslo 6/2023, které vyšlo 17.5.