Domů     Příroda
Na Toužimsku někdo zabil samici orla mořského i s mládětem
Martin Janda 17.5.2023

Pracovníci Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Regionálního pracoviště správa CHKO Slavkovský les, řeší případ zabité samice ohroženého orla mořského, podezření je na otravu. Pár orlů již pečoval o několik týdnů staré mládě, které zahynulo přímo na hnízdě.

Případ šetří kriminální policie jako trestný čin. V celém Karlovarském kraji hnízdí odhadem pouze do 5 párů orlů mořských a ztráta každého dospělého ptáka i mláděte je citelná..

Mrtvou samici orla mořského našli v lese na Toužimsku kolemjdoucí, kteří přivolali pracovníky ochrany přírody. „Uhynulý orel ležel přímo pod hnízdem, které bylo 35 metrů vysoko. Existovala ale šance, že na něm jsou ještě živá mláďata.

Svou pomoc nabídl hasičský záchranný sbor, který se dostal s výsuvným žebříkem až ke hnízdu. Tam bohužel hasiči našli už jen mrtvé orlí mládě. Bylo mu pár týdnů,“ říká Pavla Tájková z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, Regionálního pracoviště Správa CHKO Slavkovský les. Osud druhého ptáka z páru je neznámý.

Absence vnějších poranění nasvědčuje úhynu na následky otravy. Případ vyšetřuje Policie ČR, která zajistila mrtvá těla samice i mláděte. Nyní se čeká na výsledky pitvy. Lokalitu prohledala speciální psí jednotka České společnosti ornitologické (ČSO), která se od roku 2017 zaměřuje na boj s ptačí kriminalitou.

Psovodka Klára Hlubocká se dvěma psy vyhledává otrávené návnady a jejich oběti a podklady předává policii. „Provedli jsme prohlídku nejbližšího okolí přímo pod hnízdem a následně dalších lokalit výskytu orlů vytipované místním ornitologem Pavlem Olbertem. Žádná další uhynulá zvířata ani návnady jsme nedohledali,“ říká Hlubocká.

Letos se jedná již o třetí zaevidovaný případ cíleně zmařeného hnízdění orlů mořských v Česku. „Na Brněnsku a na Pelhřimovsku na jaře někdo pokácel stromy, kde hnízdili orli. Na Pelhřimovsku k tomu došlo v rámci těžby.

Na Brněnsku šlo evidentně o úmysl zmařit orlům hnízdění, žádná těžba v okolí neprobíhala. Tyto případy řeší kriminální policie,“ doplňuje Hlubocká.

Ornitologové za letošní rok zaznamenali už 18 otrávených dravců, z toho 10 orlů mořských. Trávení volně žijících zvířat je v Česku obrovský problém. Od roku 2017, kdy existuje psí jednotka, ČSO zdokumentovala a předala policii 139 případů, jejichž obětmi se stalo přes 500 zvířat.

Traviči většinou používají jed karbofuran, jehož držení je v celé Evropské unii od roku 2008 zakázané pro přílišnou jedovatost, dříve se používal jako pesticid. Karbofuran je smrtelný i při malé dávce, a to i pro člověka.

V Česku byli dosud za trávení volně žijících živočichů odsouzeni dva lidé. V roce 2021 soud vyměřil rybníkáři z Klatovska trest 2,5 roku podmíněně s odkladem na 3,5 roku za otrávení dvou orlů mořských a dvou krkavců velkých karbofuranem u Mečichova na Strakonicku v roce 2019. Travič se k činu nepřiznal.

V roce 2022 byl myslivec a chovatel holubů a drůbeže odsouzen na 3 roky podmíněně s odkladem na 3 roky a následně přišel o zbrojní průkaz a všechny zbraně. V Milovicích na Břeclavsku dlouhodobým pokládáním návnad otrávil několik živočichů včetně kriticky ohrožených luňáků červených. Muž se k činu přiznal.

Karbofuran zabíjí až čtyři živočichy v řadě, lze tak nalézt zvířata, která se otrávila pozřením části jiného otráveného živočicha. „Karbofuran je velmi silný jed, který hned po požití ochromí nervovou soustavu a zvíře umírá za plného vědomí v bolestech a křečích.

Při tom nemůže dýchat, roztahuje křídla a zatíná pařáty. Jedná se o mimořádně krutý způsob usmrcení a návnady pohozené v přírodě jsou nebezpečím pro vše živé, od ptáků, přes lišky, kuny, ale například i pro psy na vycházce,“ upozorňuje psovodka Hlubocká, která je v Česku jedinou specialistkou na vyhledávání otrávených návnad a jejich obětí.

Orel mořský (Haliaeetus albicilla) je s rozpětím křídel až 2,4 metru největším dravcem v Česku a nemá v přírodě přirozeného predátora. Není hospodářsky konfliktním druhem, živí se především zbytky uhynulých zvířat.

Má proto v krajině nezastupitelnou očistnou roli, ale bohužel se také často stává obětí travičů, podobně jako káně lesní, luňák červený či krkavcovití ptáci.

Populace orla mořského na českém území byla na konci 19. století zdecimována pronásledováním, díky cílené ochraně však jeho počty od 80. let 20. století pomalu stoupají. V současnosti hnízdí na území České republiky asi 130 párů, hnízdní úspěšnost ale nebývá vysoká, především kvůli vyrušování lidmi, které vede k opuštění hnízda.

Orli mořští poprvé hnízdí až ve věku 5–6 let, jen jednou ročně a mívají pouze 1 až 2 (velmi vzácně tři) mláďata. Zmařený život již dospělého ptáka i mláděte má tak významný negativní dopad na celou místní populaci.

„Přitom právě orlice je dokonce ve státním znaku. Orel je vnímán jako symbol svobody a divoké přírody, která je součást národního bohatství. Je proto důležité ji chránit před jakýmikoliv nelegálními praktikami,“ zdůrazňuje Tájková.

Reálný počet otrav je vyšší než případy zaznamenané ČSO. „Aby se podařilo dopadnout další traviče, je potřeba i pomoc veřejnosti. V případě nálezu podezřelých uhynulých ptáků může veřejnost pomoci ohlášením.

Pokud k trávení dojde v našem okolí a máme informace, které by mohly k usvědčení traviče pomoci, podejme svědectví,“ upozorňuje Hlubocká.

FOTO: Pavla Tájková, Phil Bird,

Související články
Historie Příroda 28.1.2026
Mezi nejděsivější tvory druhohorních oceánů patřili bezesporu plazi z řádu Plesiosauria, respektive z podřádu Pliosauroidea. Jeho zástupci se řadili k mohutným, masivním predátorům, kteří mohli směle konkurovat obávaným dinosauřím dravcům. Za zmínku stojí rozhodně monstra z rodu Kronosaurus, jejichž pozůstatky nalezli badatelé v Austrálii a jihoamerické Kolumbii. Tito lovci s názvem odkazujícím na řeckou mytologii, […]
Při teplotách pod bodem mrazu se mohou objevit omrzliny, ovšem mnohem závažnějším, život ohrožujícím stavem je hypotermie neboli podchlazení. To se přitom projevuje malými, snadno přehlédnutelnými symptomy. Někdy k tomu není ani zapotřebí velký mráz. Na co si dát pozor? Světoznámá fotografka a průzkumnice pro National Geographic Ester Horvathová se při své práci dostává do […]
Studie rostlin nesoucích název huseníček rolní zjistila, že rostliny rostoucí vedle sebe společně aktivovaly geny k vlastní ochraně, zatímco izolovaně rostoucí rostliny nikoliv. Ty rostoucí ve skupině se tak byly schopny navzájem varovat před stresorem. Jak to udělaly? Huseníček rolní (Arabidopsis thaliana) je drobný plevel, který se používá jako modelový organismus v molekulární genetice rostlin. […]
Historie Příroda 26.1.2026
Byli zvláštními predátory, kteří se proháněli druhohorními oceány. Ichtyosauři. Tito tvorové žili během triasu, jury i křídy, jakýsi zlatý věk však zažívali v prvních dvou obdobích. Jejich rozšíření bylo v časech evolučního „boomu“ skutečně značné. Pokud jde o rozměry, ty měli ichtyosauři různé. Zástupci téhož řádu mohli být obrovskými kolosy, stojícími na vrcholu potravního řetězce, […]
Příroda 26.1.2026
Krokodýli patří mezi evolučně nejúspěšnější predátory. Nutno zároveň podotknout, že jde o velmi rozmanité živočichy. Dnes žijící krokodýli se člení do celkem tří čeledí. První zahrnuje aligátory a kajmany, další takzvané pravé krokodýly a třetí gaviály. Samozřejmě pak existuje řada rodů a jednotlivých druhů. Aligátory a pravé krokodýly lidé často zaměňují. Existují však mezi nimi […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz