Domů     Historie
Sloužily železné ingoty jako vikinské platidlo?
Zdroj: Mildri Een Eide

V Norsku byl objeven vikinský poklad sestávající z 32 železných ingotů starých asi 1000 let. Žena je našla náhodou při vyklízení sklepa v domě svých rodičů.

Nalezené železné ingoty připomínají malé identické špachtle, z nichž každá váží asi 50 gramů. Pocházejí z doby Vikingů (793 až 1066) nebo vrcholného středověku (1066 až 1350). Na jednom z konců disponují otvorem, což vede odborníky k myšlence, že měly být spojeny do svazku, a tudíž zřejmě sloužily jako platidlo.

Grete Margot Sørumová, která ingoty objevila při vyklízení sklepa v domě svých rodičů ve Valdres ve středním Norsku, si pamatuje, že její otec našel tento železný poklad, když v 80. letech minulého století kopal u domu studnu.

Místo, kde byly ingoty nalezeny, se nachází podél Bergenské královské cesty, známé jako Kongevegen, která před tisíci lety sloužila jako obchodní cesta mezi Oslem a Bergenem. Oblast kolem Valdres byla tehdy poseta jámami na dřevěné uhlí, jež byly nepostradatelné pro tavení železa během éry Vikingů.

Nezávislí farmáři vyráběli železo v masivním měřítku. Železnou rudu hledali v údolích a horách jižního Norska a v Trøndelagu. Sloužilo jim především k výrobě nástrojů, zbraní a hřebíků.

Ukrytý železný poklad

Ačkoliv většina výroby železa probíhala mezi roky 900 a 1200, existují důkazy o tom, že v oblasti kolem Valdres byla zahájena už kolem roku 200. Přebytek železa pak prodávali elitám v lidnatějších oblastech.

Železné ingoty se díky dírkám v nich daly svázat k sobě, takže se snadno převážely a dalo se jimi platit i jinde. Lidé si však tyto železné poklady mohli též schovávat. To byl zřejmě také osud 32 železných ingotů nalezených Grete Margot Sørumovou. Někdo je zakopal ve Valdres s úmyslem se pro ně později vrátit.

Kjetil Loftsgarden, archeolog a docent na univerzitě v Oslu a v Muzeu kulturní historie tamtéž, k tomu říká: „Tento objev je vzácný, protože stavební projekty často ničí nebo poškozují zakopané poklady.“ Vikinský železný poklad je nyní uložen v Muzeu kulturní historie v Oslu, kde jej budou archeologové studovat a katalogizovat.

Není to totiž první nález železných ingotů ve Valdres, hromada jich byla objevena už před 100 lety.

Zdroj: Birgit Maixner

Stříbrné šperky sloužící jako mince

Další nález vikinských cenností pochází z listopadu loňského roku, tehdy pomocí detektoru kovů odhalil Pawel Bednarski v poli ve středním Norsku řadu stříbrných úlomků. Byly mezi nimi rozsekané arabské mince a šperky, dva stříbrné prsteny a široký náramek, které zřejmě sloužily jako platidla.

Poklad, pocházející z 8. až 11. století, zahrnoval celkem 46 stříbrných úlomků o celkové váze asi 42 gramů. Koupit by se za něj tehdy dala polovina krávy. Birgit Maixnerová, archeoložka z Norské univerzity vědy a technologie (NTNU) v Trondheimu, se pozastavuje nad tím, jak se tento poklad dostal do Norska.

Arabské mince jsou totiž starší než ty, které byly běžně v Norsku v éře Vikingů používány. Obvykle pocházely z devátého až desátého století, kdežto tyto jsou ze století osmého. A stříbrný náramek, zahrnutý v pokladu, připomíná spíše šperky zhotovované v tehdejším Dánsku než Norsku.

Maixnerová k tomu říká: „Skutečnost, že majitel pokladu měl přístup k celému širokému náramku, pocházejícímu z Dánska, by mohla naznačovat, že tento člověk navštívil Dánsko předtím, než se vydal do středního Norska.“ Na poli si ho mohl zakopat pro pozdější využití, případně ho tam zanechat jako oběť bohům.

Štítky:
Související články
Staletí zanechávají na olejomalbách významných i těch méně známých mistrů výrazné stopy. Přirozené stárnutí děl má za následek praskliny, odlupování kousků pigmentů, změny barev a nejrůznější drobné skvrny. Oprava škod může restaurátorům trvat roky, takže je toto úsilí vyhrazeno jen pro nejcennější díla. Těm ostatním nyní nabízí záchranu umělá inteligence… Restaurování uměleckých děl je náročná […]
Historie Objevy 12.6.2025
Jak mohl skutečně vypadat svatý Václav? Na to se pokusil odpovědět mezinárodní tým vědců, který za pomoci nejmodernějších forenzních technik vytvořil digitální rekonstrukci podoby slavného českého knížete a světce. Využili k tomu lebku uloženou v rámci Svatovítského pokladu v Praze, přičemž výsledky svého výzkumu zveřejnili v odborném časopise Heritage. Na projektu se podíleli odborníci z […]
Dnes si řada lidí neumí představit svůj život bez kočky po svém boku. Jejich původ je však stejně záhadný jako tato zvířata samotná. Vědci nyní zpochybnili dlouho platnou hypotézu o tom, že kočky byly poprvé domestikovány v oblasti Levanty, kde chránily úrodu obilí před hlodavci. Podle dvou nových teorií pochází kočky ze Severní Afriky, nejpravděpodobněji […]
Když paleontologové objevili v roce 1988 na ostrově Vancouver v Britské Kolumbii v Kanadě kompletní, ale špatně zachovanou fosilii mořské příšery, domnívali se, že patřila nějakému zástupci plesiosaurů. Nyní, díky dalším objevům, ji odborníci přiřkli zcela novému druhu elasmousaura, kterého pojmenovali Traskasaura sandrae. Plesiosauři, stejně jako jejich podskupina elasmousauři, žili po celé období křídy (před […]
Arktida, polární oblast kolem severního pólu, evokuje mořský led, plovoucí kry, tmu a zimu. Typickým endemitem oblasti je lední medvěd. I dnes zde ale hnízdí více než 200 druhů ptáků, kteří jsou důležití pro zdejší ekosystém. Nejnovější nálezy fosilií ukazují, že nejinak tomu bylo i v éře dinosaurů. Tito nebezpeční obři sdíleli své zdejší teritorium […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz