Domů     Historie
Sloužily železné ingoty jako vikinské platidlo?
Alexandra Fiedlerová
od Alexandra Fiedlerová 2.5.2023
Zdroj: Mildri Een Eide

V Norsku byl objeven vikinský poklad sestávající z 32 železných ingotů starých asi 1000 let. Žena je našla náhodou při vyklízení sklepa v domě svých rodičů.

Nalezené železné ingoty připomínají malé identické špachtle, z nichž každá váží asi 50 gramů. Pocházejí z doby Vikingů (793 až 1066) nebo vrcholného středověku (1066 až 1350). Na jednom z konců disponují otvorem, což vede odborníky k myšlence, že měly být spojeny do svazku, a tudíž zřejmě sloužily jako platidlo.

Grete Margot Sørumová, která ingoty objevila při vyklízení sklepa v domě svých rodičů ve Valdres ve středním Norsku, si pamatuje, že její otec našel tento železný poklad, když v 80. letech minulého století kopal u domu studnu.

Místo, kde byly ingoty nalezeny, se nachází podél Bergenské královské cesty, známé jako Kongevegen, která před tisíci lety sloužila jako obchodní cesta mezi Oslem a Bergenem. Oblast kolem Valdres byla tehdy poseta jámami na dřevěné uhlí, jež byly nepostradatelné pro tavení železa během éry Vikingů.

Nezávislí farmáři vyráběli železo v masivním měřítku. Železnou rudu hledali v údolích a horách jižního Norska a v Trøndelagu. Sloužilo jim především k výrobě nástrojů, zbraní a hřebíků.

Ukrytý železný poklad

Ačkoliv většina výroby železa probíhala mezi roky 900 a 1200, existují důkazy o tom, že v oblasti kolem Valdres byla zahájena už kolem roku 200. Přebytek železa pak prodávali elitám v lidnatějších oblastech.

Železné ingoty se díky dírkám v nich daly svázat k sobě, takže se snadno převážely a dalo se jimi platit i jinde. Lidé si však tyto železné poklady mohli též schovávat. To byl zřejmě také osud 32 železných ingotů nalezených Grete Margot Sørumovou. Někdo je zakopal ve Valdres s úmyslem se pro ně později vrátit.

Kjetil Loftsgarden, archeolog a docent na univerzitě v Oslu a v Muzeu kulturní historie tamtéž, k tomu říká: „Tento objev je vzácný, protože stavební projekty často ničí nebo poškozují zakopané poklady.“ Vikinský železný poklad je nyní uložen v Muzeu kulturní historie v Oslu, kde jej budou archeologové studovat a katalogizovat.

Není to totiž první nález železných ingotů ve Valdres, hromada jich byla objevena už před 100 lety.

Zdroj: Birgit Maixner

Stříbrné šperky sloužící jako mince

Další nález vikinských cenností pochází z listopadu loňského roku, tehdy pomocí detektoru kovů odhalil Pawel Bednarski v poli ve středním Norsku řadu stříbrných úlomků. Byly mezi nimi rozsekané arabské mince a šperky, dva stříbrné prsteny a široký náramek, které zřejmě sloužily jako platidla.

Poklad, pocházející z 8. až 11. století, zahrnoval celkem 46 stříbrných úlomků o celkové váze asi 42 gramů. Koupit by se za něj tehdy dala polovina krávy. Birgit Maixnerová, archeoložka z Norské univerzity vědy a technologie (NTNU) v Trondheimu, se pozastavuje nad tím, jak se tento poklad dostal do Norska.

Arabské mince jsou totiž starší než ty, které byly běžně v Norsku v éře Vikingů používány. Obvykle pocházely z devátého až desátého století, kdežto tyto jsou ze století osmého. A stříbrný náramek, zahrnutý v pokladu, připomíná spíše šperky zhotovované v tehdejším Dánsku než Norsku.

Maixnerová k tomu říká: „Skutečnost, že majitel pokladu měl přístup k celému širokému náramku, pocházejícímu z Dánska, by mohla naznačovat, že tento člověk navštívil Dánsko předtím, než se vydal do středního Norska.“ Na poli si ho mohl zakopat pro pozdější využití, případně ho tam zanechat jako oběť bohům.

Štítky:
reklama
Související články
Chomolungma, Sagarmatha nebo Mount Everest. Co název, to střípek pasující k její nevyzpytatelnosti a posvátnosti. Až do července 2022 podniklo k vrcholu této „osmitisícovky“ výpravu 6098 lidí. Mezi nimi také na pohled nesourodá dvojice Norgay a Hillary. „Ta hora je tak vysoká, že ji žádný pták nepřeletí,“ praví starodávné legendy. Zároveň se má jednat o […]
Alexander Fleming a historka o plísni na jeho stole, která likvidovala bakterie, není celý příběh o objevu penicilínu. Fleming udělal první krok, ale nebyl chemik, takže nedokázal penicilín izolovat a dlouho nevěřil, že by se dal vyrábět jako lék. Tím, kdo účinnou látku z plísně získal, byl až Ernst Chain. Jeho jméno jste přitom mohli […]
LIDAR je nová technologie snímkovaní, která dokáže nahlížet i skrz vzrostlý prales a jiný porost. Zejména ve Střední a Jižní Americe v posledních letech přinesla řadu nových objevů, jež značně poopravily naše chápání toho, jak rozsáhlé civilizace tam vlastně kdysi žily. Jak LIDAR funguje? LIDAR je zkratka pro Light Detection and Ranging. Jedná se o […]
Podle vědců pocházejí nejstarší záznamy o líbání z doby před 4 500 lety, jsou tedy o 1 000 let dříve, než se dosud předpokládalo. Intimní dotek úst znali už obyvatelé Mezopotámie a navíc polibky jsou zřejmě kulturně univerzálnější, než věda dosud připouštěla. Vědci upozornili na důkazy, které naznačují, že líbání bylo praktikováno v některých nejstarších […]
Ležela tu, ale vlastně neležela. Žena, jež s chutí nosila plnovous i mužské oblečení je dodnes považována za největší panovnici. Možná proto ji následovníci toužili vymazat z dějin. A archeologické mozky dlouho tápali ve tmě, kde vlastně nalezla věčný klid. Psal se rok 1799 když jedna z Napoleonových expedic objevila ve východní části údolí zastrčený, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz