Domů     Historie
Kauza da Vinci: Našla se umělcova matka?
Zdroj: Shutterstock

Renesanční génius se do dějin zapsal osobitými malbami, neotřelou technikou a pravděpodobně i dosud neodhalenou symbolikou. O jeho rodině však historici dlouhá léta nevěděli vůbec nic….

O to, kdo byla matka autora Poslední večeře či Mony Lisy, Leonarda da Vinciho (1452–1519) se vědci přeli dlouhých šest století. Nyní se ale zdá, že na tuto otázku konečně našli odpověď.

Hle, vlaštovka

První domněnky spatřily světlo světa již v roce 2008, kdy italští badatelé zveřejnili rozsáhlou studii o da Vinciho rodině. Podle ní měli být malířovými rodiči otrokyně Caterina a florentský notář Ser Piero.

Po badatelské stránce se zdála být záhada vyřešena. Bílých míst však existovalo stále dostatek. „V oněch letech nebyla ve Vinci ani v okolních usedlostech o žádné Caterině ani zmínka,“ uvedl tehdy autor studie Francesco Cianchi.

Jedinou ženou tohoto jména, kterou se v té době, a v daném místě podařilo vystopovat, byla otrokyně ve službách jednoho Ser Pierova bohatého přítele.

Identifikace? Úspěšná!

Dál se historie rozhodla mlčet. Tedy až do chvíle, než se do věci vložil emeritní profesor Oxfordské university Martin Kemp (*1942). Podle něj totiž byla hledanou dívkou Caterina di Meo Lippi, která v 15 letech osiřela a žila se svou babičkou na samotě zhruba kilometr a půl od města Vinci.

Právě vlivem odlehlosti daného místa, nedokázala původní studie tuto Caterinu identifikovat. To ale není vše, co Kemp „zjistil“. Ser Piero ji měl svést právě ve věku 15 let, což doložil poznatky získaných z archivovaných daňových přiznání.

V jednom z nich, z roku 1457, totiž objevil seznam členů rodiny, ve kterém je uveden Ser Piero, Caterina a dále jejich nelegitimní syn. Jeho jméno ale v úředním záznamu chybí. Podle Kempa i přesto jde o jasný důkaz, že šlo o budoucího mistra.

Více se dočtete v čísle 6/2023, které vychází již 17.5.

Související články
Ačkoliv měli dosti zjednodušenou představu o lidské anatomii a při léčbě spoléhali i na nadpřirozené síly a magii, jejich lékařství bylo značně pokročilé. Informace o tom, jak léčili nemocné, lze čerpat ze 13 zachovaných lékařských papyrů. Nejnovější nález svědčí o tom, že se dokonce snažili léčit i rakovinu mozku. Egypťané léčili pomocí nejrůznějších pilulek, sirupů […]
Tradiční Olomoucké tvarůžky slaví významné jubileum. V roce 1924 se v loštické tvarůžkárně roztočil první formovací stroj a odstartoval revoluci ve výrobě jediného původního českého sýra. Formovací stroj dokázal vyrobit neuvěřitelných 10 000 tvarůžků za hodinu a umožnil tak tvarůžkovou pochoutku dostat k mnohem většímu množství zákazníků. Historie výroby tvarůžků sahá až do 16.  století, […]
Tajemný úsměv Mona Lisy nedá odborníkům spát už mnoho let. Snažili se proto zjistit, kdo stál předlohou slavného díla italského renesančního umělce. Zatímco na tuto otázku již zřejmě odpověď nalezli, další tajemství světoznámého díla dosud odhaleno nebylo. Jaká krajina je na obraze zachycena? Americká geoložka Ann Pizzorussoová tvrdí, že zná odpověď. Snah o spojení krajiny […]
Geny zděděné od denisovanů, vyhynulých příslušníků rodu Homo, pomáhají obyvatelům Papuy-Nové Guineje bojovat s infekcemi v nížinách i žít ve vysokých nadmořských výškách. První kosterní pozůstatky denisovanů byly objeveny v roce 2008 v Denisově jeskyni na Altaji v Rusku, podle tohoto místa nálezu jsou pojmenovaní. Stáří tamních kosterních pozůstatků bylo odhadnuto na 41 000 let. […]
Ve středověku byla lepra neboli malomocenství obávanou nemocí, do Evropy byla zavlečena v době křižáckých válek. Dlouho na ni neexistoval lék, nemocní proto byli shromažďování v leprosáriích, aby se zabránilo šíření nemoci. Nejnovější výzkum ukazuje, že lepru, která byla považována za výhradně lidskou nemoc, ve středověku zřejmě pomáhaly šířit veverky! Lepra je infekční onemocnění, které […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz