Domů     Historie
Kauza da Vinci: Našla se umělcova matka?
Zdroj: Shutterstock

Renesanční génius se do dějin zapsal osobitými malbami, neotřelou technikou a pravděpodobně i dosud neodhalenou symbolikou. O jeho rodině však historici dlouhá léta nevěděli vůbec nic….

O to, kdo byla matka autora Poslední večeře či Mony Lisy, Leonarda da Vinciho (1452–1519) se vědci přeli dlouhých šest století. Nyní se ale zdá, že na tuto otázku konečně našli odpověď.

Hle, vlaštovka

První domněnky spatřily světlo světa již v roce 2008, kdy italští badatelé zveřejnili rozsáhlou studii o da Vinciho rodině. Podle ní měli být malířovými rodiči otrokyně Caterina a florentský notář Ser Piero.

Po badatelské stránce se zdála být záhada vyřešena. Bílých míst však existovalo stále dostatek. „V oněch letech nebyla ve Vinci ani v okolních usedlostech o žádné Caterině ani zmínka,“ uvedl tehdy autor studie Francesco Cianchi.

Jedinou ženou tohoto jména, kterou se v té době, a v daném místě podařilo vystopovat, byla otrokyně ve službách jednoho Ser Pierova bohatého přítele.

Identifikace? Úspěšná!

Dál se historie rozhodla mlčet. Tedy až do chvíle, než se do věci vložil emeritní profesor Oxfordské university Martin Kemp (*1942). Podle něj totiž byla hledanou dívkou Caterina di Meo Lippi, která v 15 letech osiřela a žila se svou babičkou na samotě zhruba kilometr a půl od města Vinci.

Právě vlivem odlehlosti daného místa, nedokázala původní studie tuto Caterinu identifikovat. To ale není vše, co Kemp „zjistil“. Ser Piero ji měl svést právě ve věku 15 let, což doložil poznatky získaných z archivovaných daňových přiznání.

V jednom z nich, z roku 1457, totiž objevil seznam členů rodiny, ve kterém je uveden Ser Piero, Caterina a dále jejich nelegitimní syn. Jeho jméno ale v úředním záznamu chybí. Podle Kempa i přesto jde o jasný důkaz, že šlo o budoucího mistra.

Více se dočtete v čísle 6/2023, které vychází již 17.5.

Související články
V severozápadní Evropě se před zhruba 6 000 až 7000 lety usadili neolitičtí farmáři pocházející z východního Středomoří. Před 5300 až 4900 lety však záhadně zmizeli. Mohly za to morové epidemie, nebo neúroda? Neolitičtí farmáři přišli do severozápadní Evropy z východního Středomoří, aby zde nahradili malé skupinky lovců a sběračů. Přinesli s sebou zemědělství a […]
Erupce sopky Vesuv v roce 79 byla smrtící, drtivá a nekompromisní. Avšak nejen ona tehdy vraždila. Nová zjištění potvrzují hypotézu, že mnoho lidí v Pompejích, Herculaneu a dalších městech tehdy zemřelo při zřícení budov v důsledku zemětřesení. Výzkum publikovaný v časopise Frontiers in Earth Science přináší důkazy, že Pompeje byly současně se sopečnou erupcí zničeny […]
Fermentace neboli kvašení je technikou, která prodlužuje trvanlivost potravin, zlepšuje jejich stravitelnost a obohacuje jejich chuť. Až třetina všech potravin, konzumovaných člověkem, se vyrábí nějaký způsobem kvašení. Od chleba přes jogurt, pivo a víno až po kimči či miso. Nyní zažívá fermentace svoji renesanci. Existuje více druhů fermentace, nejčastější je kvašení alkoholové a mléčné. Při […]
První počítače spatřily světlo světa ve třicátých letech 20. století. Zatímco jejich stavbou se zabývali muži, programování těchto strojů bylo výhradně doménou žen. Průkopnickými příspěvky k počítačovému programování, vývoji softwaru a návrhu a implementaci programovacích jazyků přispěla i jedna ze tří prvních „programátorek“ na světě, Grace Hopperová. Narodila se jako Grace Murrayová v roce 1906 […]
Dosud neznámou neolitickou osadu u Kutné Hory objevili badatelé z Archeologického ústavu AV ČR. Unikátní je v tom, že v následujících tisíciletích na jejím místě nevznikla žádná jiná sídliště a díky tomu se místo perfektně zachovalo – včetně půdorysů čtyř dlouhých domů. Život prvních neolitických obyvatel nebyl jednoduchý a byl pevně spjat s přírodou. Jídlo […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz