Domů     Vesmír
Dosud nevysvětlená vlastnost černých děr byla poprvé vyfotografována
Martin Janda 30.4.2023

Astronomové poprvé zachytili na jednom snímku stín černé díry v centru galaxie Messier 87 (M87) a mohutný výtrysk, který z ní vychází. Pozorování byla pomocí dalekohledů Global Millimetre VLBI Array (GMVA), Atacama Large Millimeter/submillimeter Array (ALMA) a Greenland Telescope (GLT).

Tento nový snímek pomůže astronomům lépe pochopit, jak mohou výtrysky černých děr vznikat..

Většina galaxií ukrývá ve svém středu supermasivní černou díru. Zatímco černé díry jsou známé tím, že pohlcují hmotu ve svém bezprostředním okolí, mohou také vypouštět silné výtrysky hmoty, které sahají až za hranice galaxií, v nichž se nachází.

Jak černé díry vytváří tyto obrovské výtrysky je v astronomii dlouhodobým problémem. „Víme, že výtrysky vychází z okolí černých děr,“ říká Ru-Sen Lu z Astronomické observatoře v Šanghaji v Číně, „ale stále plně nerozumíme tomu, jak se to vlastně děje.

Abychom to mohli přímo studovat, potřebujeme pozorovat výtrysk co nejblíže černé díře.“.

A právě to poprvé ukazuje dnes zveřejněný snímek: jak se spodní část výtrysku spojuje s hmotou vířící kolem supermasivní černé díry. Pozorovaným objektem je galaxie M87, která se nachází ve vzdálenosti 55 milionů světelných let v našem vesmírném sousedství a je domovem černé díry 6,5 miliardkrát hmotnější než Slunce.

Při předchozích pozorováních se podařilo zobrazit oblast v blízkosti černé díry a výtrysk odděleně. „Tento nový snímek nám poskytuje ucelený pohled na tuto problematiku tím, že zobrazuje oblast kolem černé díry a výtrysk současně,“ dodává Jae-Young Kim z Kyungpook National University v Jižní Koreji a Max Planck Institute for Radio Astronomy v Německu.

Snímek byl pořízen pomocí dalekohledů GMVA, ALMA a GLT, které dohromady tvoří celosvětovou síť radioteleskopů sloužících jako virtuální dalekohled o velikosti Země. Takto rozsáhlá síť dokáže rozeznat velmi malé detaily v oblasti kolem černé díry M87.

Nový snímek ukazuje výtrysk vznikající v blízkosti černé díry a také to, co vědci nazývají stín černé díry. Jak hmota obíhá kolem černé díry, zahřívá se a vyzařuje světlo. Černá díra ohýbá a zachycuje část tohoto světla, čímž vytváří prstencovou strukturu kolem černé díry při pohledu ze Země.

Temná část ve středu prstence je stín černé díry, který byl poprvé zobrazen dalekohledem Event Horizon Telescope (EHT) v roce 2017. Jak tento nový snímek, tak snímek EHT kombinují data pořízená několika radioteleskopy po celém světě.

Dnes zveřejněný snímek však ukazuje rádiové světlo vyzařované na delší vlnové délce než snímek EHT: 3,5 mm namísto 1,3 mm. „Na této vlnové délce můžeme vidět, jak výtrysk vystupuje z prstence kolem centrální supermasivní černé díry,“ říká Thomas Krichbaum z Max Planck Institute for Radio Astronomy.

Velikost prstence pozorovaného sítí GMVA je zhruba o 50 % větší ve srovnání se snímkem z Event Horizon Telescope. „Abychom pochopili fyzikální původ toho, proč je prstenec větší a silnější, museli jsme pomocí počítačových simulací otestovat různé scénáře,“ vysvětluje Keiichi Asada z Academia Sinica na Tchaj-wanu.

Výsledky naznačují, že nový snímek odhaluje více materiálu padajícího směrem k černé díře, než jaký bylo možné pozorovat pomocí EHT.

Budoucí pozorování pomocí této sítě dalekohledů budou nadále odhalovat, jak mohou supermasivní černé díry vypouštět silné výtrysky. „Plánujeme pozorovat oblast kolem černé díry v centru M87 na různých rádiových vlnových délkách, abychom mohli dále studovat záření výtrysku,“ říká Eduardo Ros z Institutu Maxe Plancka pro radioastronomii.

Taková pozorování by týmu umožnila rozplést složité procesy, které se odehrávají v blízkosti supermasivní černé díry. „Nadcházející roky budou vzrušující, protože se budeme moci dozvědět více o tom, co se děje v blízkosti jedné z nejzáhadnějších oblastí ve vesmíru,“ uzavírá Ros.

FOTO: Evropská jižní observatoř

reklama
Související články
Dostat člověka na Měsíc, to je oč tu běží… A dlouho připravovaná mise Artemis II. má NASA tento sen znovu splnit. To ale není to jediné, čím se program hodlá zapsat do dějin. Od chvíle kdy noha Neila Armstronga (1930–2012) ve skafandru, poprvé vstoupila na prašný povrch Měsíce, uplynulo 54 let. Společně s Buzzem Aldrinem […]
Sonda OSIRIX-REx se na svou pouť vydala v září 2016. Jejím primárním cílem byla planetka Bennu patřící do Apollonovy skupiny. Zde měla sonda získat vzorky, naložit je do speciální kapsle a tu pak dopravit na Zemi. Mise je splněna, kapsle dnes dosedla na povrch pouště v Utahu. Podle NASA je navíc neporušená, takže vědci se […]
Jupiterův měsíc Europa přitahuje zájem odborné veřejnosti jako magnet. Důvod je jasný. Měření ukázala, že pod ledovým povrchem se ukrývá oceán tekuté a teplé vody. A mnozí vědci nevylučují, že v této polévce mohou přežívat mimozemské organismy… Pozorování provedená vesmírným teleskopem Jamese Webba naznačují, že suchý led čili zmrzlý oxid uhličitý detekovaný na povrchu Europy […]
V sobotu 23. září 2023 v 8 hodin a 50 minut našeho času nastane podzimní rovnodennost. Z astronomického pohledu jde o okamžik, kdy se střed slunečního kotouče ocitne na světovém rovníku v souhvězdí Panny, severně od jasné hvězdy Spica. Pozorovat noční oblohu můžete v tento den třeba v brněnské hvězdárně a planetáriu, program naleznete zde. Vzácně může […]
Snímek otisku boty Buzze Aldrina na Měsíci patří mezi kultovní. Na povrchu věčného souputníka Země se dnes nachází stovky stop, které tam zanechalo 12 astronautů mise Apollo mezi roky 1969 až 1972. Bez větru a deště tam zůstanou miliony let. Nyní se NASA připravuje na návrat člověka na Měsíc, při kterém nesmí chybět, vedle nových […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz