Domů     Zajímavosti
Lidská mysl: Další bojová dimenze
Martin Macourek
od Martin Macourek 26.4.2023

Jsme terčem dezinformačních kampaní a konspiračních teorií. Nepřátelé chtějí ovlivnit postoje občanů, jejich chování a rozhodování. „Nespoléhejme se, že jen armáda nás může před těmito útoky ochránit,“ zdůrazňuje generál Miroslav Feix, velitel Kybernetických a informačních operací Armády České republiky. .

Dezinformace umějí rozložit armády, snížit jejich morálku a celkovou bojeschopnost. „Pravda je první obětí války. Jsme přetíženi informacemi, které se dají jen velmi obtížně zpracovat, není snadné odlišit pravdu od lži,“ doplňuje generál Feix.

Mysl jako bitevní pole; kognitivní válčení zasahuje širokou veřejnost

Odolnější vojáci budoucnosti

Chceme, aby vojáci byli odolnější, byli schopni bojovat pod obrovským tlakem. V posledních letech se ale zvyšuje nutnost zvýšit odolnost celých společností. „V roce 2020 vydalo NATO vůbec první dokument, který se věnuje ‚kognitivnímu válčení‘ z vojenského hlediska.

V Česku jsme si toto téma v rámci alianční spolupráce vzali za své a chceme ho dále rozvíjet,“ vysvětluje Kristina Soukupová, prezidentka DefSec Innovation Hub, organizace, která s NATO úzce spolupracuje.

Kristina Soukupová: Kognitivní válčení je pro nás klíčové mezioborové téma

Dezinformacím podléhá 15 procent

Téma se stává součástí mezioborové debaty, sílí tlak na stát, aby se této hrozbě věnoval mnohem intenzivněji. „Dezinformacím hluboce podléhá minimálně 15 procent české dospělé populace. V Česku máme desítky webů, které se specializují na šíření dezinformací nebo konspirací.  Nepřekvapuje, že stopa často vede k ruskému dezinformačnímu a propagandistickému aparátu,“ říká Bohumil Kartous, prorektor VŠEM a mluvčí Českých elfů, kteří monitorují trendy české dezinformační scény.

Generál Miroslav Feix: Jenom na armádu se spoléhat nemůžeme

Digitální média vítězí

Dezinformace mají masivní společenský dopad. Tradiční média tahají za kratší konec provazu, většina lidí získává informace prostřednictvím sociálních sítí. „Digitální prostředí a sociální sítě doplněné algoritmy personalizovaného obsahu přispívají k rychlému šíření dezinformací, negativních zpráv a konspirací.

Tyto mechanismy pak nejen snižují duševní zdraví a svobodu člověka, ale vedou rovněž k polarizaci společnosti a ohrožují celý západní liberálně demokratický systém,“ zdůrazňuje profesor Jiří Horáček, přednosta Kliniky psychiatrie a lékařské psychologie 3. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.

Existuje ale jasný recept, jak duševní zdraví společnosti uchránit? „Efektivní obrana musí spočívat v kombinaci technologických postupů a v porozumění psychologických a neurobiologických mechanismů, které negativní jevy spouštějí,“ dodává profesor Horáček.

Profesor Jiří Horáček: Braňme se kombinací technologických postupů a porozuměním psychologických a neurobiologických mechanismů

Regulace nebo cenzura?

A jaká by měla být role státu – potřebujeme nové instituce, které by pomáhaly zvládat aktuální krize? V liberální společnosti je obtížné nalézt shodu, zda celý digitální ekosystém, včetně sociálních sítí, má být pod státní kontrolou.

„Regulace není cenzura. Je-li ohrožena bezpečnost, měl by mít stát zákonné prostředky obhajovat veřejný zájem. Pod kontrolou musí být ale i stát, aby se zabránilo zneužití“, uzavírá Bohumil Kartous.

Bohumil Kartous: Dezinformacím hluboce podléhá minimálně 15 procent české dospělé populace

DefSec Innovation Hub je česká nezisková organizace. Jejím cílem je vytvořit funkční obranný a bezpečnostní inovační ekosystém.  Hledá netradiční partnery a netradiční řešení, sehrává roli zprostředkovatele komunikace mezi vládními a organizacemi, akademickou sférou a soukromým sektorem. DefSec Innovation Hub je českým uzlem v rámci „NATO Innovation Network“.  .

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) je moderní výzkumně a klinicky orientovanou institucí pro oblast duševního zdraví. Ústav je koncipován jako centrum základního, experimentálního a aplikovaného výzkumu se zaměřením na výzkum neurobiologických a psychosociálních mechanismů spojených se vznikem a průběhem nejzávažnějších duševních poruch a navazující vývoj a testování nových diagnostických a léčebných metod. .

Institut pro evropskou politiku EUROPEUM je neziskový, nepolitický a nezávislý think tank, který se zaměřuje na evropskou integraci a soudržnost. EUROPEUM přispívá k posilování demokracie, bezpečnosti, stability, svobody a solidarity napříč Evropou a aktivnímu vystupování České republiky v Evropské unii.

Mysl jako bitevní pole již dávno není téma pro sci-fi autory

Text: – api –

Foto: Pavel Růžička

reklama
Související články
Tým vědců z Fyzikálního ústavu Akademie věd ČR zveřejnil výsledky rozsáhlého výzkumu v oblasti veřejného zdraví – jeho cílem bylo mapování výskytu viru SARS-CoV-2 v prostředcích pražské hromadné dopravy, během pandemie COVID-19. Za tímto účelem zároveň vyvinul speciální biosenzory, jejichž využití přineslo nové poznatky v boji proti infekčním chorobám „Biosenzory se ukazují jako slibný nástroj […]
Masaryk, Beneš, Havel a… Kučera. Pouze tito čtyři Češi byli zvoleni do vysoce prestižní a elitní Americké filozofické společnosti. Společnost má aktuálně méně než 1000 členů, z toho jen 158 ze zahraničí, a oceňuje mimořádné úspěchy v oblasti matematiky a fyzikálních věd, biologických věd, společenských a behaviorálních věd, umění a humanitních věd a věcí veřejných. […]
Začalo to vlastně mimochodem. Před časem jsme psali článek o „Průlomu v léčbě koktavosti: Americká studie dává naději…“, a reagoval na něj biofyzik, profesor RNDr. Josef Pešák, CSc. Několik telefonátů vystřídalo pozvání do Olomouce a to vyústilo v návštěvu a povídáním na téma balbutismus (koktavost)… Dodnes široce používaná efektivní léčba koktavosti neexistuje, funguje především na bázi logopedické […]
Asi už jste zaznamenali, že slavíme 20 let na trhu. A i když narozeniny máme my, odměníme vás. Rozdáme 20 cen v hodnotě přes 21 000 korun. Soutěžní otázka zní: Kolikáté VYDÁNÍ časopisu 21. STOLETÍ je aktuálně na stáncích? a) 221. b) 231. c) 241. (Malá nápověda: Pokud jste četli minulé číslo 5/2023, mělo by […]
Finanční technologie nám usnadňují běžný život, šetří spoustu času a umožňují pohodlnější využívání peněz. Ale mohou nám přivodit i spoustu starostí, zejména když je nevyužíváme správně nebo když na straně jejich poskytovatele něco nefunguje. Kdo dohlíží na banky, aby jimi zajišťované finanční technologie byly v pořádku? Jistě vás napadne ČNB. Ale není jediná. Finanční technologie nám […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz