Domů     Medicína
Srdce zase jako nové?
Zdroj: Freepik

Poraněné srdce zahojené bez jizev a plně funkční: Tahle sci-fi se už brzy může stát skutečností. Cestu ukázal výzkum bioinženýrů z kalifornského San Diega.

Nejčastější příčinou poranění srdce je infarkt. I přes úctyhodný pokrok medicíny oprávněně zůstává strašákem, neboť ani přežití akutní fáze neznamená jednoznačně výhru. Následuje hojení a při něm vznikají v srdci jizvy, což rozhodně není kosmetická vada.

Znamená to, že výkonnou svalovou tkáň nahrazuje vazivo. Srdce pak pochopitelně nemůže fungovat jako dřív. A čím rozsáhlejší byl infarkt, tím je větší jizva a s ní riziko srdečního selhání. Týká se to nemalé části populace.

I když statistiky ukazují setrvalý pokles počtů infarktů u nás, stále ještě postihnou kolem 14 000 lidí ročně.

Nápad k nezaplacení

Jak to udělat, aby se srdce při hojení nejizvilo, ale dorostlo původní svalovovou tkání? To je otázka, kterou se už pár let zabývá bioinženýrský tým na Kalifornské univerzitě v San Diegu. Přišli na geniálně jednoduchý nápad:

Co to zkusit s extracelulárním matrixem? To je jakási opěrná struktura mezi buňkami tkání. Sandiegský tým vedený profesorkou Karen Christmanovou upravil přirozený extracelulární matrix srdečního svalu na biomateriál ve formě hydrogelu a ten katetrem vstřikovali přímo do srdce.

Fungovalo to skoro báječně. Hydrogel začal v místě poškození vytvářet nový matrix a ten se pak vyplňoval zdravými svalovými buňkami. Riziko velkého jizvení a prorůstání vazivem bylo tedy zažehnáno.

Vyhráno ale nebylo

Vedle výhod měla průkopnická metoda i své slabiny. Hydrogel se v místě vstříknutí hromadil a nešířil se na celou poškozenou tkáň. Zavádění katetrem bylo problematické i z dalšího důvodu. Při akutním infarktu nepřicházelo v úvahu, i drobný vpich jehlou při zavádění katetru představoval riziko.

A tak ošetření hydrogelem muselo počkat týden i déle, což zase znamenalo nenávratně ztracený čas pro hladké hojení. Další cíl výzkumu byl tedy jasný – metodu bylo třeba upravit tak, aby nemocní nemuseli čekat a s léčbou se dalo začít bezprostředně po infarktu.

V úvahu tak přicházelo jen podávání infuzí, které by bylo možné nasadit současně s další léčbou, jako je angioplastika nebo stent.

Příliš velké pro infuzi

Původní biomateriál se pro infuzi nehodil. Obsahoval částice příliš velké na to, aby dokázaly projít cévní stěnou k postižené tkáni. Martin Spang, první autor článku o této metodě, který vyšel na konci loňského prosince v časopise Nature Biomedical Engineering, proto odstředil velké částice a nechal pouze ty o velikosti nano.

Vysušením mrazem pak vědci získali prášek, z nějž se dal připravit roztok pro infuzi. Výsledky testů u hlodavců i prasat předčily očekávání. Biomateriál začal rychle uzavírat netěsnosti mezi buňkami, obnovovat cévní stěny a prokrvení v postižené části srdce.

Tkáň se nejen dobře hojila, ale současně v ní klesla zánětlivost. Tým profesorky Christmanové teď čeká na povolení, aby mohl biomateriál vyzkoušet u lidských pacientů. A možná nezůstane jen u hojení infarktů.

V San Diegu si už experimenty u potkanů ověřili, že biomateriál by mohl pomáhat také po úrazech mozku a plicní arteriální hypertenzi.

Autor: Kateřina Pavelcová

reklama
Související články
Trochu to připomíná béčkový horor. Vědci zkoumali prastaré viry, které odebrali ze zmrzlé půdy v severské tundře. Ke svému překvapení badatelé zjistili, že viry se nejen navrátily k životu, ale dokázaly být i infekční. Tedy, jen vůči jednobuněčným organismům, možnost, že by napadly i lidi je nejasná, ale i tak by viry z tajícího permafrostu […]
Říká se, že malé děti jsou jako houby, dokáží si velmi rychle osvojit nové dovednosti. Učení se novým věcem, zejména jazykům, je pro ně mnohem snazší než pro dospělé. Vědcům se nyní podařilo objasnit, co za tím stojí. Schopnost dětí rychle se učit novým věcem zaujala vědce, kteří se snaží přijít na to, proč tomu […]
Alexander Fleming a historka o plísni na jeho stole, která likvidovala bakterie, není celý příběh o objevu penicilínu. Fleming udělal první krok, ale nebyl chemik, takže nedokázal penicilín izolovat a dlouho nevěřil, že by se dal vyrábět jako lék. Tím, kdo účinnou látku z plísně získal, byl až Ernst Chain. Jeho jméno jste přitom mohli […]
V boji proti HIV zatím medicína nedosáhla velkých úspěchů. Připsat si může jen pár vyléčených, označované podle míst nemocnic jako berlínský, londýnský a düsseldorfský pacient. Všichni vyléčení trpěli současně rakovinou, a tak podstoupili transplantaci kostní dřeně – s vadou v genu nových buněk. Ta je zachránila, ale jde o metodu s tolika komplikacemi, že se […]
Myalgická encefalomyelitida neboli chronický únavový syndrom je na vzestupu, a zřejmě má co do činění i s takzvaným long covidem. Nejnovější studie přitom naznačují, že příčinu syndromu lze hledat ve změnách střevního mikrobiomu v důsledku virových infekcí. Chronický únavový syndrom (CFS z anglického chronic fatigue syndrome) je i dnes stigmatizovanou nemocí, ačkoliv jí jen u […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz