Domů     Historie
Malá egyptská tajemství: Čteme v Knize mrtvých…
Zdroj: Pixabay

Egyptská civilizace vyspělostí zdaleka předstihla svou dobu a při svém objevení zcela odzbrojila moderní svět. Věděla nejen jak efektivně hospodařit, léčit a uctívat, ale také jak správně vybavit Čteme duši na onen svět..

Jeden z nejstarších strachů člověka je ten ze smrti. A ve starém Egyptě tomu nebylo jinak. Ke zmírnění celoživotních obav byly v běhu dějin sepisovány speciální svitky s magickými formulkami, jejichž úkolem bylo zajistit nebožtíkovi život věčný.

Stačilo jen nechat se s nimi pohřbít… Fungovalo to tisíce let a na další tisíce let byly svitky jen tajemným mementem minulosti.

Až v roce 1842 německý egyptolog Karl Richard Lepsius (1810–1884) změnil chápání egyptské spirituality poté, co publikoval sbírku starověkých pohřebních textů, známých jako „Kapitoly vycházející ze dne“. Neuvěřitelný soubor nazval Knihou mrtvých.

Odpověď na všechny otázky

Její hlavní úkol byl jasný a poměrně jednoduchý – poučit zemřelé, jak překonat veškerá nebezpečí spojená s posmrtným životem.

Svitky s formulkami však plnily také úlohu průvodce, který duši dokázal připravit na vše, co ji v jednotlivých fázích na „druhé straně“ mohlo čekat. Mít při sobě Knihu mrtvých bylo jako znát odpověď na všechny otázky ještě předtím, než budou položeny.

Místo pro všechny

V zemi pyramid se první papyrové svitky obdařené magií objevily společně s Novou říší. Z jejich moudrosti však mohli nejprve „žít“ pouze členové egyptské královské rodiny.

Teprve po několika dekádách byly upravené texty vykresleny také na rakvích bohatých Egypťanů. Nová epocha totiž posmrtný život vnímala jako stav, který by měl být přístupný všem, jež si mohou speciální – a zcela originální – poselství dovolit.

Co svitek, to originál vytvořený pro konkrétní potřeby jednotlivce. Méně gramotným „čtenářům“ hieroglyfů sloužily k pochopení textů hojné a barvité ilustrace.

Nepřetržitá kontrola

„Pravděpodobně nejdůležitější funkcí ‚Knihy mrtvých‘, kterou lze odvodit pouze z nepřímých důkazů, je to, že pomáhala zmírňovat obavy lidí z neznáma smrti,“ prohlásil Foy Scalf, humanista se zálibou ve starověké minulosti.

Dle jeho názoru se Egypťané nechávali mumifikovat a následně zdobili své rakve náboženskými texty z jediného důvodu – aby nad sebou i po smrti měli kontrolu.

Svoboda především

Hlavní linka celého příběhu se točí kolem volnosti duše. Díky speciálním formulkám by totiž získala neomezenou vstupenku do světa živých, do kterého by vstupovala vždy s prvními paprsky slunce. Naopak s těmi posledními by se vracela zpět, do svého nového domova.

Z jednotlivých textů lze však vyčíst obavu, aby byla brána do podsvětí vždy otevřena pro návrat. V případě, že by tomu tak nebylo, a duše by musela zůstat ve světě mrtvých, měli Egypťané poměrně konkrétní představu o pobytu v Usirově říši.

Nebožtík by byl naplno zaměstnán prací zemědělce, avšak s tím rozdílem, že nyní by byla práce snadnější a úroda bohatší, čímž by měl navždy zajištěn dostatek jídla a pití.

Verze pro všechny

Jedincům, kteří si Knihu mrtvých nemohli dovolit, byla vybraná poselství při odchodu na „druhý břeh“ předčítána. „V situaci, kdybyste nebyli se svitkem pohřbeni, mohli vám ho najatí kněží nebo rodinní příslušníci recitovat během pohřbu nebo při návštěvě hrobky,“ uvedla kurátorka egyptské a núbijské sbírky v Národním muzeu v Nizozemsku, Lara Weissová.

Jednotlivá kouzla však mohla být užívána i v průběhu života. „Většina kouzel je o transformaci a transcendentním zážitku. Jedinci proto mohli zaklínadla využívat, aby překonali nástrahy každodenního života,“ dodal Scalf.

Více se dočtete v novém čísle 3/2023!

Zdroj: Pixabay

Související články
Pravé neštovice, zavlečené do Ameriky kolonialisty, vedly do roku 1620 ke ztrátě 70 % původní incké populace. Vzhledem k tomu, že historické informace z prvních let kolonizace jsou kusé, sehrávají archeologické důkazy klíčovou roli při posuzování dopadů nákazy na původní obyvatelstvo. Pravé neštovice existují nejméně tři tisíce let, první důkazy o jejich výskytu pocházejí z […]
Ačkoliv měli dosti zjednodušenou představu o lidské anatomii a při léčbě spoléhali i na nadpřirozené síly a magii, jejich lékařství bylo značně pokročilé. Informace o tom, jak léčili nemocné, lze čerpat ze 13 zachovaných lékařských papyrů. Nejnovější nález svědčí o tom, že se dokonce snažili léčit i rakovinu mozku. Egypťané léčili pomocí nejrůznějších pilulek, sirupů […]
Tradiční Olomoucké tvarůžky slaví významné jubileum. V roce 1924 se v loštické tvarůžkárně roztočil první formovací stroj a odstartoval revoluci ve výrobě jediného původního českého sýra. Formovací stroj dokázal vyrobit neuvěřitelných 10 000 tvarůžků za hodinu a umožnil tak tvarůžkovou pochoutku dostat k mnohem většímu množství zákazníků. Historie výroby tvarůžků sahá až do 16.  století, […]
Tajemný úsměv Mona Lisy nedá odborníkům spát už mnoho let. Snažili se proto zjistit, kdo stál předlohou slavného díla italského renesančního umělce. Zatímco na tuto otázku již zřejmě odpověď nalezli, další tajemství světoznámého díla dosud odhaleno nebylo. Jaká krajina je na obraze zachycena? Americká geoložka Ann Pizzorussoová tvrdí, že zná odpověď. Snah o spojení krajiny […]
Geny zděděné od denisovanů, vyhynulých příslušníků rodu Homo, pomáhají obyvatelům Papuy-Nové Guineje bojovat s infekcemi v nížinách i žít ve vysokých nadmořských výškách. První kosterní pozůstatky denisovanů byly objeveny v roce 2008 v Denisově jeskyni na Altaji v Rusku, podle tohoto místa nálezu jsou pojmenovaní. Stáří tamních kosterních pozůstatků bylo odhadnuto na 41 000 let. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz