Domů     Vesmír
Enceladus v sobě skrývá šest základních prvků pro vznik života
Martin Janda 5.2.2023

Saturnův měsíc Enceladus je v hledáčku astrobiologů už nějakou dobu. Ač svými rozměry nevelký, schovává v sobě řadu tajemství. To, že se pod jeho ledovým příkrovem ukrývá vodní oceán, je vědcům známo už nějakou dobu.

Čerstvé analýzy ale ukazují nové skutečnosti o jeho chemickém složení..

Už sonda Cassini, která Saturn a jeho měsíce zkoumala mezi lety 2004 a 2017, zachytila výtrysky ledové tříště z Enceladova povrchu. Vědci o nich do té doby neměli ponětí. Tehdejší objev aktivního kryovulkanismu na Enceladu způsobil, že se v průběhu mise dostalo měsíci mnohem větší pozornosti a sonda Cassini se mu věnovala podrobněji, než bylo původně plánováno.

S její pomocí experti zjistili, že vody je na Enceladu víc než na Zemi nebo že ledový příkrov je zde mocnější než na Europě, takže případné provrtání či protavení až k tekuté vodě by zde bylo mnohem náročnější.

Cassini už dosloužila, svůj konec našla v extrémních tlacích Saturnovy atmosféry. Nicméně do své domoviny, kterou již po svém startu nikdy neměla spatřit, poslala tolik informací, že je vědecké instituce zpracovávají dodnes a ještě nějakou dobu budou.

Od roku 1999 sonda Cassini po dobu 13 let sbírala ledové úlomky ze Saturnova prstence E a analyzovala je pomocí přístroje Cosmic Dust Analyzer. Předpokládá se, že materiál pochází z ledových fontán na povrchu Enceladu, které jsou napájeny z podzemních oceánů měsíce.

Poprvé tyto vzorky vědci analyzovali v roce 2009. Nalezli zde pět prvků, které obsahuje každý živý organismus na Zemi, tedy kyslík, dusík, vodík, síru a uhlík. Jen ten šestý scházel, prvek s atomovým číslem 15, tedy fosfor.

Jeho absence zásadně snižovala možnost, že by se v podpovrchovém oceánu mohl vyvinout život.

Jenže nové analýzy, provedené modernějšími způsoby, odhalily, že ani fosfor na Enceladu neschází. Provedli je vědci ze Svobodné univerzity v Berlíně pod vedením planetologa Franka Postberga. „Enceladus nyní splňuje to, co je obecně považováno za jeden z nejpřísnějších požadavků na obyvatelnost,“ řekl Postberg na vědeckém kongresu Europlanet ve španělské Granadě.

Během původní analýzy se astronomové nemohli zabývat jednotlivými prstencovými částicemi, jen jejich objemnějšími celky. Stejně tak se od roku 2009 výrazně zpřesnily detekční metody při hledání jednotlivých prvků.

Postbergův tým nyní zkoumal částice takříkajíc jednu po jedné a svá měření pak porovnal s výsledky, ke kterým došly během posledních deseti let výzkumné skupiny. Celkem badatelé prozkoumali kolem tisícovky vzorků.

U devíti z nich byl patrně rozpoznatelný fosfor. To jako důkaz existence fosforu na Enceladu bohatě stačí. Fosfor je zde přitom vázán ve fosfátech, tedy solích, ve kterých patnáctý prvek periodické tabulky vytváří sloučeniny se sodíkem, vodíkem a kyslíkem.

Více článků s vesmírnou tématikou naleznete v nové Panoramě 21. století, která je právě v prodeji.

Devět fosfor obsahujících vzorků z tisíce se nezdá na první pohled příliš. Ve skutečnosti je tomu však naopak. „Oceán na Enceladu zřejmě obsahuje poměrně velké množství fosforu. Jeho koncentrace je zhruba stokrát až tisíckrát vyšší než zde, v našem pozemském oceánu,“ vysvětlil Postberg.

Jednou z výhrad k objevu ze strany některých vědců je, že fosfor nebyl nalezen v organických, uhlíkatých molekulách. Objev organických fosfátů by byl pro šanci na život ještě příznivější, ale použitý spektrometr měl příliš nízké rozlišení na to, aby je odhalil.

Podle Postberga to však neznamená, že na Enceladu organické fosfáty nejsou. Jen je prostě zatím neumíme detekovat.

Objev samozřejmě vzbudil pozornost. „Vypadá to opravdu přesvědčivě,“ reaguje astrochemička Veronique Vuittonová, působící na univerzitě ve francouzském Grenoblu, která sama zkoumá Saturnův měsíc Titan.

„Je to tak vzrušující najít fosfor, a to ze všech zřejmých důvodů, které mají co do činění s obyvatelností,“ dodala. „Enceladus byl již dřív jedním z nejpravděpodobnějších míst ve Sluneční soustavě pro potenciální život,“ říká geolog Pietro Matteoni ze Svobodné univerzity v Berlíně. „Objev fosforu tuto možnost ještě zvyšuje.“.

Zda ovšem je na Enceladu život alespoň na mikrobiální úrovni, to se asi jen tak nedovíme. Do Saturnova systému se pozemská sonda vydá nejdřív ve třicátých letech, nicméně jejím cílem nebude Enceladus, nýbrž Titan.

Zde, nad metanovou jinovatkou a uhlovodíkovými jezery, by se měl vznášet dron Dragonfly. Ale konkrétní mise k Enceladu v itinerářích americké či evropské kosmické agentury , jediných dvou institucí schopných něco takového zvládnout, zatím schází. Avšak z vědecké obce se ozývá stále hlasitější volání po jejím uskutečnění…

FOTO: NASA, Panorama 21. století

Související články
Ostatní Vesmír 26.11.2024
Jižní pól Měsíce je centrem zájmu Evropské vesmírné agentury, je totiž plánovaným místem pro přistání další lidské posádky na něm. Povrch jižního měsíčního pólu však ještě nebyl dostatečně detailně prozkoumán. A právě to by měla změnit mise LUMI, za kterou stojí brněnská společnost TLR Space. Na jižním pólu Měsíce se nachází led, skrytý v trvale […]
Ostatní Vesmír 23.11.2024
Vědci simulovali situaci, která by mohla vysvětlit, jak čtvrtá planeta přišla ke svým malým měsícům, Phobosu a Deimosu. Tyto měsíce se svým vzhledem i charakteristikami vymykají běžným standardům a právě tato zvláštnost astronomy už léta fascinuje. Phobos, měřící 27 kilometrů v průměru, a Deimos, který dosahuje pouhých 15 kilometrů, jsou na měsíce nezvykle malé. Navíc […]
Ostatní Vesmír 19.11.2024
Jupiter je největší planetou naší sluneční soustavy, v pořadí je pátý od Slunce. Nejen kvůli své velikostí je považován za zásadní planetu, která nezanedbatelně ovlivnila formování sluneční soustavy, včetně planety Země. Je předmětem soustavného zájmu astronomů již po staletí. Nyní ho obíhá sonda Juno. Jaké poznatky o planetě nám přinesla? K Jupiteru se vydala celá […]
Ostatní Vesmír 12.11.2024
Dostat lidskou posádku na Mars je další metou, kterou chce lidstvo při dobývání vesmíru porazit. V důsledku toho se snaží vesmírné agentury mnoha zemí i soukromé společnosti vyvinout vesmírnou loď, která by byla schopna tam astronauty dostat. Nejslabším článkem na cestě k rudé planetě je ale lidské tělo. Vědci studují jeho reakci na pobyt ve […]
Vesmír 2.11.2024
Halloween je tady a s ním jako na zavolanou přichází zprávy o dvou černých dírách, které vzbuzují mezi astronomy pořádný respekt a možná i trochu strach. Jedna z těchto černých děr je jakýmsi sériovým vrahem, který se chystá zničit druhou hvězdu během pouhých pěti let. Druhá zase patří do systému, který vědci popisují jako „černoděrový […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz