Domů     Vesmír
Enceladus v sobě skrývá šest základních prvků pro vznik života
Martin Janda
od Martin Janda 5.2.2023

Saturnův měsíc Enceladus je v hledáčku astrobiologů už nějakou dobu. Ač svými rozměry nevelký, schovává v sobě řadu tajemství. To, že se pod jeho ledovým příkrovem ukrývá vodní oceán, je vědcům známo už nějakou dobu.

Čerstvé analýzy ale ukazují nové skutečnosti o jeho chemickém složení..

Už sonda Cassini, která Saturn a jeho měsíce zkoumala mezi lety 2004 a 2017, zachytila výtrysky ledové tříště z Enceladova povrchu. Vědci o nich do té doby neměli ponětí. Tehdejší objev aktivního kryovulkanismu na Enceladu způsobil, že se v průběhu mise dostalo měsíci mnohem větší pozornosti a sonda Cassini se mu věnovala podrobněji, než bylo původně plánováno.

reklama

S její pomocí experti zjistili, že vody je na Enceladu víc než na Zemi nebo že ledový příkrov je zde mocnější než na Europě, takže případné provrtání či protavení až k tekuté vodě by zde bylo mnohem náročnější.

Cassini už dosloužila, svůj konec našla v extrémních tlacích Saturnovy atmosféry. Nicméně do své domoviny, kterou již po svém startu nikdy neměla spatřit, poslala tolik informací, že je vědecké instituce zpracovávají dodnes a ještě nějakou dobu budou.

Od roku 1999 sonda Cassini po dobu 13 let sbírala ledové úlomky ze Saturnova prstence E a analyzovala je pomocí přístroje Cosmic Dust Analyzer. Předpokládá se, že materiál pochází z ledových fontán na povrchu Enceladu, které jsou napájeny z podzemních oceánů měsíce.

Poprvé tyto vzorky vědci analyzovali v roce 2009. Nalezli zde pět prvků, které obsahuje každý živý organismus na Zemi, tedy kyslík, dusík, vodík, síru a uhlík. Jen ten šestý scházel, prvek s atomovým číslem 15, tedy fosfor.

Jeho absence zásadně snižovala možnost, že by se v podpovrchovém oceánu mohl vyvinout život.

Jenže nové analýzy, provedené modernějšími způsoby, odhalily, že ani fosfor na Enceladu neschází. Provedli je vědci ze Svobodné univerzity v Berlíně pod vedením planetologa Franka Postberga. „Enceladus nyní splňuje to, co je obecně považováno za jeden z nejpřísnějších požadavků na obyvatelnost,“ řekl Postberg na vědeckém kongresu Europlanet ve španělské Granadě.

reklama

Během původní analýzy se astronomové nemohli zabývat jednotlivými prstencovými částicemi, jen jejich objemnějšími celky. Stejně tak se od roku 2009 výrazně zpřesnily detekční metody při hledání jednotlivých prvků.

Postbergův tým nyní zkoumal částice takříkajíc jednu po jedné a svá měření pak porovnal s výsledky, ke kterým došly během posledních deseti let výzkumné skupiny. Celkem badatelé prozkoumali kolem tisícovky vzorků.

U devíti z nich byl patrně rozpoznatelný fosfor. To jako důkaz existence fosforu na Enceladu bohatě stačí. Fosfor je zde přitom vázán ve fosfátech, tedy solích, ve kterých patnáctý prvek periodické tabulky vytváří sloučeniny se sodíkem, vodíkem a kyslíkem.

Více článků s vesmírnou tématikou naleznete v nové Panoramě 21. století, která je právě v prodeji.

Devět fosfor obsahujících vzorků z tisíce se nezdá na první pohled příliš. Ve skutečnosti je tomu však naopak. „Oceán na Enceladu zřejmě obsahuje poměrně velké množství fosforu. Jeho koncentrace je zhruba stokrát až tisíckrát vyšší než zde, v našem pozemském oceánu,“ vysvětlil Postberg.

reklama

Jednou z výhrad k objevu ze strany některých vědců je, že fosfor nebyl nalezen v organických, uhlíkatých molekulách. Objev organických fosfátů by byl pro šanci na život ještě příznivější, ale použitý spektrometr měl příliš nízké rozlišení na to, aby je odhalil.

Podle Postberga to však neznamená, že na Enceladu organické fosfáty nejsou. Jen je prostě zatím neumíme detekovat.

Objev samozřejmě vzbudil pozornost. „Vypadá to opravdu přesvědčivě,“ reaguje astrochemička Veronique Vuittonová, působící na univerzitě ve francouzském Grenoblu, která sama zkoumá Saturnův měsíc Titan.

„Je to tak vzrušující najít fosfor, a to ze všech zřejmých důvodů, které mají co do činění s obyvatelností,“ dodala. „Enceladus byl již dřív jedním z nejpravděpodobnějších míst ve Sluneční soustavě pro potenciální život,“ říká geolog Pietro Matteoni ze Svobodné univerzity v Berlíně. „Objev fosforu tuto možnost ještě zvyšuje.“.

Zda ovšem je na Enceladu život alespoň na mikrobiální úrovni, to se asi jen tak nedovíme. Do Saturnova systému se pozemská sonda vydá nejdřív ve třicátých letech, nicméně jejím cílem nebude Enceladus, nýbrž Titan.

Zde, nad metanovou jinovatkou a uhlovodíkovými jezery, by se měl vznášet dron Dragonfly. Ale konkrétní mise k Enceladu v itinerářích americké či evropské kosmické agentury , jediných dvou institucí schopných něco takového zvládnout, zatím schází. Avšak z vědecké obce se ozývá stále hlasitější volání po jejím uskutečnění…

FOTO: NASA, Panorama 21. století

reklama
Související články
Evropská vesmírná agentura (ESA) potvrdila pokračování mezinárodní mise Lunar Geology Orbiter (LUGO), tím se projekt přesouvá do další fáze, během které mezinárodní tým vedený brněnskou společností TRL Space detailně zpracuje přesný design celé mise. LUGO chce odpovědět na nejasnosti ohledně stáří měsíční vulkanické aktivity, a zároveň jako první zmapovat jeskynní systémy na Měsíci. Sonda bude vážit […]
V roce 2028 by měla na oběžnou dráhu Země vystoupat česká družice SOVA. Zkoumat bude procesy ve středních a vyšších vrstvách atmosféry, které dosud nebyly dostatečně studovány, což by mělo pomoci přesněji předpovídat extrémní jevy počasí. S váhou okolo 100 kg bude SOVA (anglicky Satellite Observation of waVes in the Atmosphere) největším českým satelitem letícím […]
Až se astronauti poprvé po více než 50 letech vrátí na Měsíc v rámci mise NASA Artemis III, budou mít na sobě skafandr nové generace. Lepší, flexibilnější, odolnější, pohodlnější. Pokročilý speciální oblek zajistí, že astronauti budou vybaveni vysoce výkonným a robustním vybavením a že se do něj vejde mnoho typů lidských postav. Nový skafandr Axiom […]
Astronomům se podařilo detekovat vodní páru v protoplanetárním disku kolem hvězdy V883 Orionis. Tento objev je o to důležitější, že pozorovaná voda nese chemické stopy osvětlující její cestu ze zárodečných oblaků plynu pro tvorbu hvězd až na planety a podporující domněnku, že voda na Zemi je dokonce starší než Slunce. Objev byl učiněn při studiu […]
Záhadné okolnosti vzniku velmi mladé hvězdy poblíž masivní černé díry v centru naší Mléčné dráhy objasnil mezinárodní tým pod vedením Floriana Peißkera z Univerzity v Kolíně nad Rýnem. Členem týmu byl i Michal Zajaček z Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně. Spektrální charakteristiky naznačují, že X3a je nejmladší a zároveň nejtěžší hvězdou, kterou se dosud podařilo […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz