Domů     Medicína
21 dní k utvoření návyku? Mýtus!
Zdroj: Public domain

Nový rok je dobou, kdy si řada lidí dává předsevzetí, jejichž prostřednictvím se snaží zlepšit svůj život. Zhubnout, nesjíždět tak často sociální sítě, více relaxovat nebo začít běhat. Jak dlouho vlastně trvá utvoření návyku? Populární odpověď je 21 dní, ta však není správná!.

S tvrzením, že vytvoření nového návyku trvá 21 dní, přišel v 60. letech minulého století kosmetický chirurg Maxwell Maltz, který si všiml, že jeho pacientům trvalo minimálně 21 dní, než po operaci přijali svůj nový vzhled.

Od té doby se toto pravidlo uplatňuje na všechny návyky bez ohledu na to, o jak náročnou změnu se jedná. Jde totiž o konkrétní a snadno dosažitelné číslo. Ve skutečnosti však vytvoření složitějšího návyku může trvat mnohem déle.

V první řadě je potřeba odlišit návyk od denní rutiny. Návyk je něco, co vykonáváme bez nebo s malým úsilím. Oproti tomu rutina zahrnuje sérii chování, které je často a vědomě opakováno. Takže zatímco rutina je nepříjemná a vyžaduje úsilí, návyky jsou tak zakomponovány do našich každodenních životů, že nám přijde spíše divné je nedělat. Ovšem ne všechny návyky jsou přínosné, některé nám naopak mohou škodit.

Emoce hrají roli

Klíčovým k vytvoření návyku je opakování. Alyssa Roberts, specialistka na poruchy příjmu potravy na University of Minnesota k tomu říká: „Navykání je proces, při kterém je dané chování opakováno po dostatečně dlouhou dobu, až si mozek na tuto rutinu přivykne tím, že vytvoří automatickou odpověď.“ Podle teorie návykové smyčky existují tři fáze automatizace chování, a to podnět (či spouštěč), rutina a odměna.

Například na stresovou situaci (spouštěč) mohou někteří lidé zareagovat přejídáním (rutina), které vidí jako odměnu. Když se chování často opakuje, začne mozek vnímat podnět jako příležitost pro získání odměny.

Zdroj: Tina Carvalho, University of Hawaii at Manoa

Podle studie z roku 2006 zveřejněné v časopise Nature Reviews Neuroscience nedochází k vytváření návyku v prefrontálním kortexu, tedy části mozku odpovědné za rozhodování. Naopak, naše schopnost rozvíjet a udržovat návyk je zřejmě zakořeněna v bazálních gangliích, což jsou shluky neuronů, nacházející se hluboko v mozku, pod bílou hmotou, které jsou zásadní pro emoční vývoj, učení či řešení problémů.

To vysvětluje, proč může být určité chování spojeno s emocionálním stavy, jako je stres nebo smutek, a dochází k němu bez vědomého rozhodovacího procesu.

Kolik času je potřeba?

A jak dlouho trvá utvoření návyku? Podle studie provedené v roce 2009 vědci z londýnské University College na 96 dobrovolnících trvalo utvoření návyku 18 až 254 dní, takže v průměru 66 dní. Zároveň z ní vyplynulo, že různé akce vyžadovaly různou úroveň úsilí.

Například návyk vypít sklenici vody při snídani si účastníci osvojili za zhruba 20 dní, oproti tomu zvyknout si dělat každý den 50 sedů-lehů trvalo jiným podstatně déle.

Vliv na délku, kterou vytvoření návyku zabralo, měly i biologické faktory. Někteří lidé jsou schopni tvořit si návyky rychleji než jiní, a to díky genům pro dopaminové receptory. Dopamin je totiž neuropřenašeč, který hraje důležitou roli v počátečních fázích učení.

Aktivity, které zvyšují produkci dopaminu, například sportování, meditace či poslech hudby, tak mohou urychlit proces tvorby návyku. Stejně pozitivně může působit rovněž přesvědčení o vlastních schopnostech.

Lidé, kteří si věří jsou úspěšnější, když se snaží přestat kouřit, více sportovat, zhubnout či omezit spotřebu alkoholu. Pomoci může také odměňování se za žádoucí chování.

Související články
DNA neboli deoxyribonukleová kyselina je obsažena v každé tělní buňce a nese genetický materiál jedince, který se předává při rozmnožování z rodičů na potomky. Analýza DNA pak slouží k určení fyziologických znaků testovaného jedince, dnes je proto považována za zlatý standard pro identifikaci obětí hromadných neštěstí. Analýza DNA slouží, mimo jiné, ke zkoumání lidských pozůstatků, […]
Vytvořit lék proti virovým infekcím je nesnadný úkol, zejména z toho důvodu, že viry často mutují. Nyní se však odborníci zaměřili na cukry zvané glykany, které by mohly být překvapivě Achillovou patou virů. Pokud se to prokáže, otevírá se cesta k širokospektrálnímu antivirotiku… Viry stojí za řadou nákaz, které jsou pro lidstvo smrtící. Vedle SARS-CoV-2, […]
Ke zmírnění třesu, který doprovází Parkinsonovu chorobu, je využívána hluboká mozková stimulace, která však vyžaduje vysoce invazivní zákrok. Ultrazvuk zase není vhodný k dostatečně přesnému zacílení léčby. Nyní však do hry vstupuje ultrazvuková helma, jejíž použití je neinvazivní, zato přesnější než u ultrazvuku. A pomoci by mohla i s jinými neduhy… Při léčbě Parkinsona je […]
Dna je zánětlivé onemocnění kloubů, které vzniká kvůli nadbytku kyseliny močové v těle. Ta se ve formě krystalků ukládá v blízkosti kloubů, nejčastěji přitom postihuje palce na nohou, a způsobuje bolestivý zánět. Vědci nyní zjistili, že naši předkové disponovali genem, který kyselinu močovou uměl rozkládat, ovšem v průběhu evoluce ho ztratili. Jeho obnova pomocí metody […]
Medicína 4.9.2025
Když se člověk řízne, rána se obvykle zacelí a na místě zůstane jizva. Na kůži jde o více či méně estetický problém, pokud se však jizvy objeví na plicích, mohou zabíjet. Zjizvená, tj. fibrotická tkáň totiž neumožňuje průchod kyslíku. Některou z forem plicní fibrózy v Česku trpí tisíce lidí a každý rok jich dalších přibližně 150 přibude. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz