Domů     Zajímavosti
Žijeme na planetě dvojníků?
Zdroj: François Brunelle,

Na planetě Zemi aktuálně žije 8 miliard lidí. Co člověk, to unikát. Anebo ne? Vědci totiž v letošním roce přišli s tezí, že každý z nás má někde – kdekoli – svého dvojníka…

Až dosud platilo, že naše tvář je jedním z rysů, který nás činí jedinečnými. Z nejnovějšího výzkumu však vyplývá, že naše osobité „rozvržení“ můžeme s jistými odchylkami sdílet. Stejně tak své záliby, zlozvyky, choroby… A nemusíme být ani příbuzní. Stačí si být jen velice podobní.

Z umění vědou

Hybatelem myšlenky se stal kanadský fotograf François Brunelle, který od roku 1999 podniká pravidelné cesty kolem světa s cílem najít a následně nafotit identické dvojníky do svého projektu „I’m not a look-alike!.“ Původně ryze tvůrčí činnost uchvátila nejen veřejnost, ale také vědeckou komunitu v čele se španělským výzkumníkem, odborníkem na fyzické rozdíly dvojčat Manelem Estellerem (*1968), který se posléze rozhodl povýšit umění na odbornou disciplínu.

Malá skupinka

Za účelem výzkumu „podobnosti“ sestavil Esteller speciální tým. Následně z Brunellovy pestré, značně početné kolekce oslovil 32 dvojic, mezi kterými nepanovaly žádné příbuzenské vztahy. Jejich fotografie posléze prošly programy na srovnávání snímků, přičemž u 16 párů zaznamenaly technologie vysokou podobnostní shodu, která je typická pro biologická dvojčata.

Výzkumná šestnáctka

Vyselektované skupině byla následně odebrána DNA, obdržela také osobní dotazník. Po jejich vyhodnocení se ukázalo, že „šestnáctka“ vyvolených sdílela mnohem větší podíl genetické informace než je normálně běžné, a než se předpokládalo.

„Dokázali jsme, že je zcela běžným jevem, že řada různých genetických variant je u dvojníků stejná,“ přiblížil Manel Esteller. Podle něj se jedná o zcela revoluční objev, který se podařilo ve vědeckých kruzích prokázat vůbec poprvé.

Společný bod

Neméně významnou součást experimentu představovalo prověření dalších 68 prvků. „Tělesné rysy jako výška a váha nebo prvky chování, jako kouření a úroveň vzdělání, byly v korelaci mezi lidmi, kteří se velmi podobají,“ uvedl španělský vědec.

Pozornosti neunikly ani mikroorganismy, jež významně ovlivňují lidské tělo – konkrétně se jednalo o bakterie či mikroby, které organismy získávají z okolního prostředí. V této kategorii ovšem vědci zaznamenali značné rozdíly.

Mohli tedy vyloučit, že by za podobností stály životní podmínky nebo společné zážitky. „O jejich podobnosti rozhodla čistě genetika,“ dodal. Odborný tým na základě všech nashromážděných dat došel ke konečnému závěru, že genetická podobnost souvisí nejen se vzhledem, ale také chováním.

Léčba i identifikace

Byť byl zkoumaný populační vzorek s ohledem na celosvětové měřítko velice malý, Esteller se svým týmem věří, že jakýsi statistický význam přeci jen má. Zároveň doufá, že poznatky zveřejněné v periodiku Cell Reports bude v budoucnosti možné využít v kriminalistice nebo medicíně.

Lidé s podobnou DNA totiž bývají velice často sužováni stejnými nemocemi, za několik desítek let by proto mohlo být standardem, že by lékaři dokázali jen z analýzy tváře určit hrozící zdravotní rizika.

Související články
Pokusy o extrakci DNA z mumií starověkého Egypta nebyly dlouho příliš úspěšné, ukázalo se totiž, že mumifikace zřejmě rozpad DNA urychluje. Nyní se však odborníkům podařilo sekvenovat genom obyvatele Staré říše, starý 4 800 let. Pochází tedy z doby, kdy vznikaly pyramidy. Co prozradil? Genom se snažily extrahovat z egyptských mumií četné laboratoře. V roce […]
Více než 400 primitivních koster prehistorických velryb bylo nalezeno v egyptském údolí Wadi Al-Hitan, což v překladu znamená „Údolí velryb“. Jejich zkoumání nabízí unikátní pohled na vývoj těchto tvorů, zejména jejich přerod ze suchozemských na mořské živočichy. Údolí velryb se nachází v egyptské saharské poušti. Místo bylo během pozdního eocénu, tedy v období před 55,8 […]
Mluvit s chatbotem může být jako snažit se obejmout ledničku – chladné, strojené a bez odezvy. A když jde o něco osobního? Často zjistíme, že robot prostě nestačí. Proč nás ale právě tato komunikace tolik stresuje? Když člověk mluví s člověkem, nejde jen o slova. Hraje se tu s gesty, výrazem tváře, tónem hlasu… někdy […]
Víme, že existovaly, ale vlivem nepříznivých podmínek, nadměrného lovu či činnosti člověka došlo k jejich vyhynutí. Díky vzorkům DNA těchto ztracených tvorů se vědci nyní chtějí pokusit je znovu přivést k životu. Budou se po naší planetě znovu prohánět mamuti, tasmánští tygři či blbouni nejapní? V dubnu letošního roku představila americká společnost Colossal Biosciences světu […]
Dlouhá léta bylo slepé střevo považováno za zbytečný evoluční přežitek – orgán, který je nám prakticky k ničemu, ale umí potrápit, když se zanítí. Nové vědecké poznatky však ukazují, že je zřejmě důležitější, než se zdálo. Proč ho potřebujeme? Slepé střevo vzniklo u člověka tím, že tenké střevo neústí do tlustého přímo na jeho počátku, […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz