Domů     Historie
Neandrtálci byli labužníci!
Zdroj: Public Domain Pictures

Možná jste si i vy mysleli, že strava pravěkých lidí sestávala především z masa ulovených zvířat, ke kterému sem tam sezobli nějaký kořínek či bobuli. Nejnovější výzkumy však odhalují, že si předchůdci člověka dopřávali více rostlinné stravy, než se zdálo..

Jeskyně Šánidar, která se nachází v severním Iráku v pohoří Zagros, je známou archeologickou lokalitou. Byla v ní objevena nejstarší kostra neandrtálce na území Iráku stará 60 až 80 000 let a zároveň odhaleno, že u neandrtálců existovaly pohřební ceremonie, během kterých vkládali mrtvým do hrobu květiny.

V jeskynním ohništi byly nyní nalezeny spálené zbytky jídla, jejichž stáří je odhadováno na 70 000 let. Jejich zkoumání připravilo vědcům překvapení.

Uměli zpracovávat luštěniny!

Použití elektronového mikroskopu k analýze zřejmě nejstarších zbytků jídla na světě, minimálně v jihozápadní Asii, odhalilo, že obsahovaly zbytky luštěnin a oříšků, jejichž příprava není úplně triviální.

Luštěniny, jako například čočka, fazole, hrách či vikev, obsahují taniny a alkaloidy, kvůli kterým mají hořkou chuť. Té se neandrtálci zbavovali tím, že luštěniny namáčeli, drtili je nebo roztloukali. Hořké chuti se ale nezbavovali úplně, zřejmě jim vyhovovala.

Chris Hunt, profesor kulturní paleoekologie na Liverpool John Moores University, který koordinoval vykopávky, k tomu podotýká: „Protože neandrtálci neznali nádoby, předpokládáme, že ke zpracování luštěnin používali plachtu ze zvířecí kůže.“.

Zdroj: Pixabay

Součástí jejich stravy byly i nejrůznější oříšky, především divoké mandle a pistácie, které rovněž musely být před konzumací upraveny, aby se z nich vyloučily pro člověka toxické látky. Vědci se však nespokojili jen s analýzou vzorků.

Ze semen kolem jeskyně se pokusili připravit pokrm, který by odpovídal neandrtálskému receptu. „Byla z toho něco jako placka či lívanec, opravdu velmi dobrý jakoby oříškový,“ popisuje Chris Hunt. Protože ke zpracování semen využívali neandrtálci kameny z jeskyní, do pokrmů se často dostala i zrna písku. To podle Hunta vysvětluje, proč měli neandrtálci zuby v tak hrozném stavu.

Hořčice jako ochucovadlo

V nálezech ze stejného místa starých 40 000 let, kdy jeskyni obýval již druh Homo sapiens, pak byla objevena i divoká hořčice využívaná jako dochucovadlo. Obdobné nálezy existují také z jeskyně Franchthi v Řecku.

Zbytky rostlinné stravy zde nalezené patří k nejstarší v Evropě, datovány jsou do doby přibližně před 12 až 13 000 lety. Vedoucí výzkumu, Ceren Kabukcu, působící na Katedře archeologie, antiky a egyptologie Liverpoolské univerzity, k tomu říká:

„Naše práce přesvědčivě demonstruje složitost rané lovecko-sběračské stravy, která je podobná moderním postupům přípravy jídla.“.

Profesorka Eleni Asouti, působící rovněž na Katedře archeologie na Univerzitě v Liverpoolu, dodává: „Takové kulinářské praktiky byly archeology a antropology dlouho vnímány jako charakteristické znaky neolitických zemědělských společností.“ A dále vysvětluje:

„Nové objevy ukazují, že moderní techniky vaření mají hlubší historii, která předcházela počátkům zemědělství o tisíce let.“ Tento výzkum tak otevírá nové hranice vědeckému studiu evoluce lidské stravy.

Štítky:
Související články
Historie 10.11.2026
V průběhu 2. světové války uvízlo v náruči nesmiřitelného živlu mnoho plavidel. Rozlehlé „pohřebiště“ představuje oblast Tichomoří, kde sváděly tuhé boje spojenecké síly s námořníky země vycházejícího slunce. Na dně tu leží bitevní lodě Spojených států amerických, Velké Británie, Austrálie nebo Japonska. Ty se staly pomyslnou rakví pro tisíce vojáků, kteří zde zahynuli. Žádnou úctu […]
Jak se sem ty nádoby dostaly? To je záhada! Anebo ne? Keramické amfory, „utopené“ poblíž tureckého ostrova, jednoduše vydržely déle než dřevo lodi, která je kdysi převážela. Po dlouhých tisíciletích zůstaly z plavidla jen kotvy a nádoby, v nichž byl uložen náklad. Od doby, kdy člověk vyplul na moře, šlo bezpočet lodí, člunů či parníků […]
Poušť rozhodně není místem, které by si většina lidí vybrala k životu. Nicméně existují oblasti s vyprahlou zemí, jež se dočkaly osídlení. Už v pravěku někteří naši předkové „zakotvili“ v pouštních regionech. Klíčová pro výběr správné lokality nebyla přitom jen přítomnost vody V rámci studie, zveřejněné v prestižním časopise Nature, se otázkou zásadních podmínek dávného osídlení […]
Současnou popkulturou mají lidé do jisté míry deformovanou představu o náboženství Vikingů, respektive o severském náboženství. To se začalo formovat už stovky let před naším letopočtem, a i když ho postupem času nahradilo křesťanství, rozhodně nebylo zapomenuto. Ve složitém systému tamní mytologie patří k nejvýznamnějším postavám bůh Ódin, označovaný také jako Woden. Dalo by se […]
Historie Zajímavosti 30.10.2026
Jedno z nejslavnějších děl světového malířství, Hvězdná noc od Vincenta van Gogha, v sobě možná ukrývá mnohem větší vědeckou přesnost, než se dosud předpokládalo. Nová vědecká studie publikovaná v odborném časopise Scientific Reports přichází s fascinujícím zjištěním: uspořádání hvězd a nebeských těles na plátně odpovídá reálné podobě noční oblohy z 22. července 1889. Vincent van […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
epochaplus.cz
Rituály, které přežily staletí: Proč saháme na dřevo, křížíme prsty a házíme mince do vody?
Říkáme „čau“, aniž bychom tušili, že se zdravíme jako benátští sluhové. Klepeme či saháme na dřevo, když nechceme přivolat neštěstí, křížíme prsty pro štěstí a házíme mince do fontán, aby se nám splnila přání. Některé zvyky provázejí lidstvo celé generace, jiné mají překvapivě mladé kořeny. Jejich původ se postupně ztrácí v mlze dějin, ale jejich
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
historyplus.cz
6 historických tunelů: Kde vlaky nahradily brambory?
Obyvatelé Litoměřic si prý stěžují, že jim chystaná železnice do Děčína znemožní přístup k Labi. Ražení tunelů na trati z Plzně do Železné Rudy je zase tak nebezpečné, že si práce vyžádají na 50 mrtvých. I tak se rodí jedny z nejstarších tunelů v Česku. Choceňský tunel Svědek velké tragédie Se stavbou Choceňského tunelu, vedoucího skrz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
enigmaplus.cz
Zřícenina Přimda: Nejstarší z našich kamenných hradů je plný strašidel!
Odbila půlnoc. V letmém svitu hvězd se mihne černý plášť. Prokletý duch zdejšího pána vyráží na další noční obhlídku. Společnost mu může dělat plačící přízrak ženy bloudící nad místem, kam potají pohř
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz