Domů     Medicína
Buněčné lepidlo zhojí rány a obnoví nervy
Zdroj: Pixabay

Vědcům z Kalifornské univerzity v San Franciscu se povedl jedinečný počin. Vytvořili molekuly, které se chovají jako buněčné lepidlo a jsou schopné spojovat buňky v lidském těle. To by v budoucnu mohlo vést k tvorbě orgánů a tkání pro transplantace..

Týmu výzkumníků se podařilo zkonstruovat sadu syntetických molekul, kterou lze manipulovat tak, aby přiměla buňky v lidském těle navzájem se mezi sebou spojovat. Toto tak zvané buněčné lepidlo se podobá adhezivním molekulám, které se přirozeně vyskytují v buňkách lidského těla.

Jsou to právě tyto molekuly, které určují, jakým způsobem jsou naše tkáně, nervy či orgány strukturovány a jejich buňky spojeny dohromady.

Adam Stevens, pracovník Cell Design Institute na Kalifornské univerzitě, který se na výzkumu podílel, vysvětluje: „Vlastnosti tkáně, jakou je například vaše kůže, jsou z velké části určeny tím, jak jsou v ní organizovány různé buňky.“ A dále pokračuje:

„Vymýšlíme způsoby, jak ovládat tuto organizaci buněk, která je klíčová pro to, abychom byli schopni syntetizovat tkáně s vlastnostmi, jež chceme.“ Buněčné lepidlo by mohlo sloužit k hojení ran pacientů a k obnově jejich zničených nervů.

Případně také pracovat na regeneraci nemocných plic, jater a dalších životně důležitých orgánů, což by mohlo vést ke zmírnění krizového nedostatku orgánů pro transplantace.

Instrukce zapadané prachem

U čerstvě narozených miminek, dokonce ještě před jejich narozením, se tělní buňky mezi sebou znovu snadno spojují, když dojde k jejich rozdělení. Je to dáno tím, že děti stále rostou, a tak je těchto aktivních spojů zapotřebí.

Díky tomu se jim i snadno a rychle hojí nejrůznější rány a škrábance. Adhezní molekuly dětských buněk mají zkrátka jasné instrukce, jak se poskládat, aby vytvořily tkáně, orgány a nervy.

Ovšem jak lidé stárnou a jejich tělo už dále neroste, tyto instrukce jako by zapadají prachem. Když pak dojde například k poškození jaterních buněk, adhezní molekuly postrádají pokyny k tomu, jak je zase správně spojit.

A právě zde by mohlo pomoci buněčné lepidlo. Před jeho odesláním do těla jej vědci mohou obohatit o instrukce, se kterými buněčnými molekulami se má navázat a jak pevné má být spojení mezi nimi. Tím mohou napomáhat procesům hojení a regenerace.

Lepidlo ke spojování buněk

V orgánech, jako jsou plíce nebo játra, je spojení buněk velmi pevné, oproti tomu v imunitním systému umožňují slabší spoje buňkám snadněji prostupovat krevními cévami nebo buňkami kůže či orgánů, aby se dostaly k patogenu nebo zranění.

Aby bylo buněčné lepidlo schopné tohoto přizpůsobení, přidali do něj vědci dvě složky. Část molekuly na jejím povrchu funguje jako receptor, jenž určuje, se kterými buňkami smí interagovat, uvnitř se pak nachází sekce, která reguluje pevnost vazby s buňkou.

Díky tomu jsou vědci schopni vytvořit řadu molekul buněčné adheze připravených na vazbu různými způsoby. Wendell Lim, ředitel Cell Design Institutu Kalifornské univerzity a hlavní autor článku zveřejněného v časopise Nature, k tomu říká:

„Byli jsme schopni zkonstruovat molekuly, které nám umožňují kontrolovat, s jakými buňkami se spojí a také jak bude toto spojení vypadat.“ Věří, že by do budoucna mohli být schopni vybudovat i falešné lidské tkáně, které by prohloubily porozumění lidskému tělu jako celku.

Štítky:
reklama
Související články
Užíváte si poklidný večer při dobrém jídle. Vaše tělo ale volno nemá, čeká ho práce s trávením. Mozek už nařídil výrobu bílkovin, které slouží jako trávicí enzymy. Pokyn doputoval i k buňce slinivky, jejímž úkolem je vytvářet lipázu, enzym pro štěpení tuků v tenkém střevě. Výroba se rychle rozjíždí… Krok 1: Hledání receptu Buňka slinivky břišní se pouští […]
Máte dobré srdce? Zcela souhlasím. Máte bohatou slovní zásobu? Zcela souhlasím. Porozumíte rychle věcem? Zcela souhlasím. Jste plný nápadů? Tady jen spíše souhlasím. Věřili jste mi to? A pokud ne, myslíte, že jsem lhal vám, nebo obelhával sám sebe? A jak takovou lež odhalit? Jak fungují ony pověstné „lži skóry“? Některé lidské sklony mohou v dotaznících […]
Sedm, deset, v lepších případě dvanáct nebo šestnáct let. Tak dlouho se zpravidla dožívají naši psí společníci. A nejen chovatelé, ale i vědci se ptají: Šla by tato doba prodloužit? Při vší úctě ke kočkám, pes je skutečně nejvěrnějším přítelem člověka. Zvládne být záchranářem, terapeutem, hlídačem, přepravcem, vojákem, pastevcem a samozřejmě velmi dobrým společníkem. Psí […]
„Každý muž, žena, dítě a domácí zvíře na této planetě, které užívá lékařské služby, je spojeno s ostrorepem,“ připomíná profesor zoologie Win Watson z UNH. Zatímco poptávka po modré, antibakteriální krvi tohoto malého živočicha strmě stoupá, jejich populace klesá. Dojde po 450 milionů letech jejich existence na Zemi k vyhubení ostrorepů?   Proces získávání jejich krvemízy není […]
Výzkumníci z Centra výzkumu kardiovaskulárních zobrazovacích metod (Massachusetts General Hospital a Harvard Medical School) oznámili vývoj modelu hlubokého učení, který může pomoci identifikovat nekuřáky s vysokým rizikem vzniku rakoviny plic.  Tento model je založen na 147 497 snímcích hrudníku od asymptomatických kuřáků a nekuřáků. Model se „naučil“ rozpoznávat vzory spojené s onemocněním plic na rentgenových […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz