Domů     Medicína
Buněčné lepidlo zhojí rány a obnoví nervy
Zdroj: Pixabay

Vědcům z Kalifornské univerzity v San Franciscu se povedl jedinečný počin. Vytvořili molekuly, které se chovají jako buněčné lepidlo a jsou schopné spojovat buňky v lidském těle. To by v budoucnu mohlo vést k tvorbě orgánů a tkání pro transplantace..

Týmu výzkumníků se podařilo zkonstruovat sadu syntetických molekul, kterou lze manipulovat tak, aby přiměla buňky v lidském těle navzájem se mezi sebou spojovat. Toto tak zvané buněčné lepidlo se podobá adhezivním molekulám, které se přirozeně vyskytují v buňkách lidského těla.

Jsou to právě tyto molekuly, které určují, jakým způsobem jsou naše tkáně, nervy či orgány strukturovány a jejich buňky spojeny dohromady.

Adam Stevens, pracovník Cell Design Institute na Kalifornské univerzitě, který se na výzkumu podílel, vysvětluje: „Vlastnosti tkáně, jakou je například vaše kůže, jsou z velké části určeny tím, jak jsou v ní organizovány různé buňky.“ A dále pokračuje:

„Vymýšlíme způsoby, jak ovládat tuto organizaci buněk, která je klíčová pro to, abychom byli schopni syntetizovat tkáně s vlastnostmi, jež chceme.“ Buněčné lepidlo by mohlo sloužit k hojení ran pacientů a k obnově jejich zničených nervů.

Případně také pracovat na regeneraci nemocných plic, jater a dalších životně důležitých orgánů, což by mohlo vést ke zmírnění krizového nedostatku orgánů pro transplantace.

Instrukce zapadané prachem

U čerstvě narozených miminek, dokonce ještě před jejich narozením, se tělní buňky mezi sebou znovu snadno spojují, když dojde k jejich rozdělení. Je to dáno tím, že děti stále rostou, a tak je těchto aktivních spojů zapotřebí.

Díky tomu se jim i snadno a rychle hojí nejrůznější rány a škrábance. Adhezní molekuly dětských buněk mají zkrátka jasné instrukce, jak se poskládat, aby vytvořily tkáně, orgány a nervy.

Ovšem jak lidé stárnou a jejich tělo už dále neroste, tyto instrukce jako by zapadají prachem. Když pak dojde například k poškození jaterních buněk, adhezní molekuly postrádají pokyny k tomu, jak je zase správně spojit.

A právě zde by mohlo pomoci buněčné lepidlo. Před jeho odesláním do těla jej vědci mohou obohatit o instrukce, se kterými buněčnými molekulami se má navázat a jak pevné má být spojení mezi nimi. Tím mohou napomáhat procesům hojení a regenerace.

Lepidlo ke spojování buněk

V orgánech, jako jsou plíce nebo játra, je spojení buněk velmi pevné, oproti tomu v imunitním systému umožňují slabší spoje buňkám snadněji prostupovat krevními cévami nebo buňkami kůže či orgánů, aby se dostaly k patogenu nebo zranění.

Aby bylo buněčné lepidlo schopné tohoto přizpůsobení, přidali do něj vědci dvě složky. Část molekuly na jejím povrchu funguje jako receptor, jenž určuje, se kterými buňkami smí interagovat, uvnitř se pak nachází sekce, která reguluje pevnost vazby s buňkou.

Díky tomu jsou vědci schopni vytvořit řadu molekul buněčné adheze připravených na vazbu různými způsoby. Wendell Lim, ředitel Cell Design Institutu Kalifornské univerzity a hlavní autor článku zveřejněného v časopise Nature, k tomu říká:

„Byli jsme schopni zkonstruovat molekuly, které nám umožňují kontrolovat, s jakými buňkami se spojí a také jak bude toto spojení vypadat.“ Věří, že by do budoucna mohli být schopni vybudovat i falešné lidské tkáně, které by prohloubily porozumění lidskému tělu jako celku.

Štítky:
Související články
O tom, že lidé byli v jednom psychologickém pokusu ochotni udělovat druhému člověku překvapivě vysoké šoky jste již pravděpodobně slyšeli. Dnes si ale o Milgramově experimentu povíme trochu jinak – dozvíte se i to, co se běžně neříká. Předně se běžně neříká, že se nejednalo o experiment, ale o experimenty a míra poslušnosti se v nich dosti […]
Neurovědcům a neurologům z univerzit v australském Sydney se podařilo potlačit u myší instinkt utéct a schovat se před nebezpečím. Zjistili, že při tom spolupracují dvě oblasti mozku. Doufají, že by tato zjištění mohla do budoucna pomoci potlačovat úzkosti a posttraumatickou stresovou poruchu u lidí. Když nad sebou myši spatří rýsující se stín dravce, instinkt […]
Mezinárodní tým vědců provedl důkladnou analýzu DNA téměř 3 milionů lidí, aby zmapoval, které genové varianty zvyšují pravděpodobnost propuknutí bipolární poruchy. Nová studie výrazně zvýšila jejich předpokládaný počet! Bipolární porucha je psychiatrický stav, pro který jsou charakteristické extrémní změny nálady a energie, kdy jsou euforické až manické stavy střídány stavy beznaděje, označovanými jako depresivní epizody. […]
Vědci z Nigérie ve spolupráci s odborníky z Ineos Oxford Institute for antimicrobial research (IOI) zjistili, že mouchy přítomné v afrických nemocnicích přenášejí bakterie, které jsou odolné vůči antibiotikům, a to dokonce i vůči lékům poslední záchrany. Antimikrobiální rezistence (AMR), při níž si patogenní organismy, jako jsou viry a bakterie, vyvinou odolnost vůči lékům používaným […]
Nobelova cena se uděluje od roku 1901, tedy dost dlouhou dobu na to, aby se s odstupem ukázalo, zda se dostávala do správných rukou. V drtivé většině případů ano, omylů a přehmatů je překvapivě málo. Přesto jsou z dnešního pohledu někdy až kuriózní.   Nechme stranou Nobelovu cenu míru, jejíž udělení často vyvolává kontroverze. Do nesprávných rukou se […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz