Domů     Historie
Neandrtálci byli labužníci!
Zdroj: Public Domain Pictures

Možná jste si i vy mysleli, že strava pravěkých lidí sestávala především z masa ulovených zvířat, ke kterému sem tam sezobli nějaký kořínek či bobuli. Nejnovější výzkumy však odhalují, že si předchůdci člověka dopřávali více rostlinné stravy, než se zdálo..

Jeskyně Šánidar, která se nachází v severním Iráku v pohoří Zagros, je známou archeologickou lokalitou. Byla v ní objevena nejstarší kostra neandrtálce na území Iráku stará 60 až 80 000 let a zároveň odhaleno, že u neandrtálců existovaly pohřební ceremonie, během kterých vkládali mrtvým do hrobu květiny.

V jeskynním ohništi byly nyní nalezeny spálené zbytky jídla, jejichž stáří je odhadováno na 70 000 let. Jejich zkoumání připravilo vědcům překvapení.

Uměli zpracovávat luštěniny!

Použití elektronového mikroskopu k analýze zřejmě nejstarších zbytků jídla na světě, minimálně v jihozápadní Asii, odhalilo, že obsahovaly zbytky luštěnin a oříšků, jejichž příprava není úplně triviální.

Luštěniny, jako například čočka, fazole, hrách či vikev, obsahují taniny a alkaloidy, kvůli kterým mají hořkou chuť. Té se neandrtálci zbavovali tím, že luštěniny namáčeli, drtili je nebo roztloukali. Hořké chuti se ale nezbavovali úplně, zřejmě jim vyhovovala.

Chris Hunt, profesor kulturní paleoekologie na Liverpool John Moores University, který koordinoval vykopávky, k tomu podotýká: „Protože neandrtálci neznali nádoby, předpokládáme, že ke zpracování luštěnin používali plachtu ze zvířecí kůže.“.

Zdroj: Pixabay

Součástí jejich stravy byly i nejrůznější oříšky, především divoké mandle a pistácie, které rovněž musely být před konzumací upraveny, aby se z nich vyloučily pro člověka toxické látky. Vědci se však nespokojili jen s analýzou vzorků.

Ze semen kolem jeskyně se pokusili připravit pokrm, který by odpovídal neandrtálskému receptu. „Byla z toho něco jako placka či lívanec, opravdu velmi dobrý jakoby oříškový,“ popisuje Chris Hunt. Protože ke zpracování semen využívali neandrtálci kameny z jeskyní, do pokrmů se často dostala i zrna písku. To podle Hunta vysvětluje, proč měli neandrtálci zuby v tak hrozném stavu.

Hořčice jako ochucovadlo

V nálezech ze stejného místa starých 40 000 let, kdy jeskyni obýval již druh Homo sapiens, pak byla objevena i divoká hořčice využívaná jako dochucovadlo. Obdobné nálezy existují také z jeskyně Franchthi v Řecku.

Zbytky rostlinné stravy zde nalezené patří k nejstarší v Evropě, datovány jsou do doby přibližně před 12 až 13 000 lety. Vedoucí výzkumu, Ceren Kabukcu, působící na Katedře archeologie, antiky a egyptologie Liverpoolské univerzity, k tomu říká:

„Naše práce přesvědčivě demonstruje složitost rané lovecko-sběračské stravy, která je podobná moderním postupům přípravy jídla.“.

Profesorka Eleni Asouti, působící rovněž na Katedře archeologie na Univerzitě v Liverpoolu, dodává: „Takové kulinářské praktiky byly archeology a antropology dlouho vnímány jako charakteristické znaky neolitických zemědělských společností.“ A dále vysvětluje:

„Nové objevy ukazují, že moderní techniky vaření mají hlubší historii, která předcházela počátkům zemědělství o tisíce let.“ Tento výzkum tak otevírá nové hranice vědeckému studiu evoluce lidské stravy.

Štítky:
Související články
Archeologové studující zvířecí kosti nalezené ve dvou jeskyních v severním Izraeli zjistili, že různé skupiny neandertálců, které je obývaly přibližně ve stejné době, porážely stejná zvířata odlišným způsobem a ke zpracování si vybíraly odlišné části jejich těl. V článku zveřejněném v odborném časopise Frontiers in Evnironmental Archeology informují izraelští vědci o tom, že studovali řezné […]
Historie 16.7.2025
Československo jako samostatný stát bylo v té době velmi mladé. Sotva sedm let uplynulo od jeho vzniku v roce 1918. Ovšem česká identita má mnohem hlubší kořeny. Mnoho z těchto kořenů se skrývá pod Pražským hradem. A tak tehdy před 100 lety začal systematický archeologický výzkum, který trvá do současnosti. Pražský hrad. Tahle dvě vcelku obyčejná slova v sobě […]
Psal se rok 1965 a lidstvo poprvé pohlédlo na tvář cizí planety. Sonda Mariner 4 poslala na Zemi historicky první snímek Marsu zblízka. Co tehdy vědci viděli? A proč to bylo překvapivé i trochu zklamání? Představte si to: červenec 1965, Amerika je ponořená do závodů o vesmír. Po sérii neúspěchů se americká NASA odhodlala poslat […]
Historie 14.7.2025
Je to hotový archeologický poklad. Odborníkům se podařilo objevit tisíce artefaktů, pocházejících z různých časových období. Z dávných sídlišť a pohřebišť. A za pár let? Po stejné zemi, která v sobě jako monumentální schránka uchovala tisíce let historie, budou jezdit proudy aut. Že je Pražský okruh pro tuzemské hlavní město klíčovou silniční tepnou, je neoddiskutovatelné. […]
Hrobka náležela králi jménem Te K’ab Chaak, zakladateli města Caracol, které bylo významným centrem Mayské nížiny během 6. a 7. století. Je to po 40 letech poprvé, kdy byla nalezena identifikovatelná královská hrobka. Caracol byl jedním z největších a nejdůležitějších měst mayského světa s odhadovanou populací přesahující 100 000 obyvatel v době svého největšího rozmachu. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz