Domů     Medicína
Buněčné lepidlo zhojí rány a obnoví nervy
Zdroj: Pixabay

Vědcům z Kalifornské univerzity v San Franciscu se povedl jedinečný počin. Vytvořili molekuly, které se chovají jako buněčné lepidlo a jsou schopné spojovat buňky v lidském těle. To by v budoucnu mohlo vést k tvorbě orgánů a tkání pro transplantace..

Týmu výzkumníků se podařilo zkonstruovat sadu syntetických molekul, kterou lze manipulovat tak, aby přiměla buňky v lidském těle navzájem se mezi sebou spojovat. Toto tak zvané buněčné lepidlo se podobá adhezivním molekulám, které se přirozeně vyskytují v buňkách lidského těla.

Jsou to právě tyto molekuly, které určují, jakým způsobem jsou naše tkáně, nervy či orgány strukturovány a jejich buňky spojeny dohromady.

Adam Stevens, pracovník Cell Design Institute na Kalifornské univerzitě, který se na výzkumu podílel, vysvětluje: „Vlastnosti tkáně, jakou je například vaše kůže, jsou z velké části určeny tím, jak jsou v ní organizovány různé buňky.“ A dále pokračuje:

„Vymýšlíme způsoby, jak ovládat tuto organizaci buněk, která je klíčová pro to, abychom byli schopni syntetizovat tkáně s vlastnostmi, jež chceme.“ Buněčné lepidlo by mohlo sloužit k hojení ran pacientů a k obnově jejich zničených nervů.

Případně také pracovat na regeneraci nemocných plic, jater a dalších životně důležitých orgánů, což by mohlo vést ke zmírnění krizového nedostatku orgánů pro transplantace.

Instrukce zapadané prachem

U čerstvě narozených miminek, dokonce ještě před jejich narozením, se tělní buňky mezi sebou znovu snadno spojují, když dojde k jejich rozdělení. Je to dáno tím, že děti stále rostou, a tak je těchto aktivních spojů zapotřebí.

Díky tomu se jim i snadno a rychle hojí nejrůznější rány a škrábance. Adhezní molekuly dětských buněk mají zkrátka jasné instrukce, jak se poskládat, aby vytvořily tkáně, orgány a nervy.

Ovšem jak lidé stárnou a jejich tělo už dále neroste, tyto instrukce jako by zapadají prachem. Když pak dojde například k poškození jaterních buněk, adhezní molekuly postrádají pokyny k tomu, jak je zase správně spojit.

A právě zde by mohlo pomoci buněčné lepidlo. Před jeho odesláním do těla jej vědci mohou obohatit o instrukce, se kterými buněčnými molekulami se má navázat a jak pevné má být spojení mezi nimi. Tím mohou napomáhat procesům hojení a regenerace.

Lepidlo ke spojování buněk

V orgánech, jako jsou plíce nebo játra, je spojení buněk velmi pevné, oproti tomu v imunitním systému umožňují slabší spoje buňkám snadněji prostupovat krevními cévami nebo buňkami kůže či orgánů, aby se dostaly k patogenu nebo zranění.

Aby bylo buněčné lepidlo schopné tohoto přizpůsobení, přidali do něj vědci dvě složky. Část molekuly na jejím povrchu funguje jako receptor, jenž určuje, se kterými buňkami smí interagovat, uvnitř se pak nachází sekce, která reguluje pevnost vazby s buňkou.

Díky tomu jsou vědci schopni vytvořit řadu molekul buněčné adheze připravených na vazbu různými způsoby. Wendell Lim, ředitel Cell Design Institutu Kalifornské univerzity a hlavní autor článku zveřejněného v časopise Nature, k tomu říká:

„Byli jsme schopni zkonstruovat molekuly, které nám umožňují kontrolovat, s jakými buňkami se spojí a také jak bude toto spojení vypadat.“ Věří, že by do budoucna mohli být schopni vybudovat i falešné lidské tkáně, které by prohloubily porozumění lidskému tělu jako celku.

Štítky:
Související články
Medicína 21.11.2026
Je to jednoduchá rovnice: viry rovná se nemoc. Do jisté míry je to pravda, ale opravdu jen do jisté. Některé z virů zanechaly v našem těle mnohem trvalejší stopu. Přibližně osm procent lidského genomu tvoří pozůstatky dávných retrovirů, které kdysi napadly naše evoluční předky. Většina už dávno nefunguje, část jejich genetické výbavy si ale evoluce […]
Medicína 19.11.2026
Lidé s rakovinou slinivky břišní bojují doslova o každý další den. Nemoc patří k nádorům s nejhorší prognózou. O to intenzivněji se oči lékařů upírají na západ, kde vědci zkoumají léčbu, která by mohla osudy těchto pacientů změnit. Na pokrok i jeho současné limity upozorňují gastroenterologové při příležitosti Světového dne rakoviny slinivky, který letos připadá […]
Problematiku mikroplastů, které pronikají rovněž do našeho organismu a mohou zřejmě přispívat ke zdravotním obtížím, řeší aktuálně řada vědců – mimo jiné i ti z výzkumného centra CEITEC, respektive Vysokého učení technického v Brně, Univerzity Palackého v Olomouci, Mezinárodního klinického výzkumného centra a Mendelovy univerzity v Brně. Těmito badateli byli vyvinuti mikroroboti, určení k odstranění […]
Medicína Zajímavosti 14.11.2026
Spojené státy čelí největší epidemii spalniček za více než třicet let. Jen během posledního týdne přibylo 230 potvrzených případů a celkový letošní počet nakažených překročil 5 400, nemoc si navíc vyžádala nejméně deset lidských životů. Za návratem vysoce nakažlivého viru stojí především klesající proočkovanost populace. Americké Centrum pro kontrolu a prevenci nemocí (CDC) zveřejnilo v […]
Medicína Zajímavosti 13.11.2026
Křupavé, příjemně kyselé a připravené z několika obyčejných surovin. Domácí kysané zelí patří k tradicím, které mají co nabídnout i dnešní kuchyni. Vedle vlákniny a látek obsažených v čerstvé zelenině přináší také produkty mléčného kvašení a v tepelně neošetřené podobě i živé bakterie. Eliška Kováříková z odboru potravinářství Národního centra zemědělského a potravinářského výzkumu (CARC) […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
historyplus.cz
Puškin o vlas unikl vyhnanství na Sibiři
Zakladatel moderní ruské literatury Alexandr Sergejevič Puškin trpí pocitem, že v něm žijí dvě rozdílné bytosti. Jednou je plodný básník a tou druhou nadutý, domýšlivý hejsek, svárlivý rváč, karbaník a záletník. Vystihl se dokonale…   Světlo světa spatřil Alexandr Sergejevič Puškin 6. června 1799 (podle juliánského kalendáře 26. května) v Moskvě. Nadmíru společenští rodiče přenechávají
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
enigmaplus.cz
Víly z fotografií. V jejich existenci uvěřil i slavný spisovatel
Vypadaly jako důkaz, že za zahradním plotem skutečně žijí drobné okřídlené bytosti. Pět fotografií z anglické vesnice Cottingley na začátku 20. století poblázní veřejnost a přesvědčí dokonce i Arthura
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
epochanacestach.cz
LITOMĚŘICKÝ ADVENTNÍ JARMARK
Hrad v Litoměřicích připravil den plný vánoční inspirace, tradičních řemeslných výrobků, originálních dekorací a drobných dárků pro vaše blízké. Chybět nebudou ani pekařské a cukrářské dobroty, voňavé pochutiny a pestrý doprovodný program. Na své si přijdou také děti, pro které budou připraveny tvořivé dílničky s vánoční tématikou a setkání se živými zvířátky. Můžete se přihlásit
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
epochaplus.cz
Kdo zanechal vlas? Kriminalisté z něj dokážou vyčíst víc, než byste čekali
Stačí jediný vlas na polštáři, na oblečení nebo na podlaze a kriminalisté zbystří. Nenápadný kousek lidského těla totiž může prozradit, zda pochází od člověka, nebo zvířete, z jaké části těla se uvolnil a zda prošel chemickým ošetřením. Cesta vlasu z obyčejného smetí mezi důkazy přitom začíná už v 19. století. Někdy vede až k překvapivému
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz