Domů     Příroda
První klonovaný velký savec: Seznamte se s Dolly
Matěj Soukup 23.11.2022
Zdroj: Creative Commons

Je 22. února roku 1997. Novináři z celé Británie se sjíždí do malého skotského městečka Roslin. Vědci z místního biologického ústavu totiž právě oznámili absolutní senzaci. Podařilo se jim naklonovat prvního velkého savce – ovci, která dostala jméno Dolly..

Dolly způsobí totální poprask, protože klonování zvířat je v té době ještě v plenkách a klonují se výhradně malá zvířata – často obojživelníci. Zkusit to s ovcí je něco úplně jiného. Vědci z Roslinu na to navíc jdou úplně jinou metodou.

Do té doby se klonuje pouze z embryí, ale oni to hodlají zkusit přímo z buňky dospělé ovce.

Stovky marných pokusů

Mají následující plán: Z jedné ovce vezmou genetickou informaci z jádra. Z druhé ovce vezmou vaječnou buňku, ze které jádro odstraní, místo něj vsadí jádro z první buňky a celou geneticky modifikovanou buňku vsadí do třetí ovce, která ji donosí a normálně porodí.

Zdá se to být jednoduché, ale rizik je celá řada. Celé je to vlastně metoda pokus – omyl a nikdo neví, jak to dopadne.

A dopadá to špatně. Nový zárodek buď nevzejde vůbec, nebo vzejde geneticky zmutovaný, nebo ho třetí ovce není schopná donosit. Laboratoř se plní desítkami zmutovaných nedonošených ovčích embryí a vědci už si málem zoufají.

Až 277. pokus se konečně podaří. Narodí se zcela zdravá ovce, která dostane jméno Dolly.

Kritika přijde i od papeže

Svůj převratný úspěch vědci nejprve půl roku tají kvůli riziku možných komplikací, ale v únoru 1997 jsou si už natolik jistí, že se o svůj úspěch podělí s veřejností. Záznam a fotografie Dolly obletí toho dne zprávy po celém světě.

Člověk ještě nikdy nepostoupil v přetváření přírody tak daleko. Zároveň to ale vyvolá celou řadu argumentů proti takovým zásahům do přirozeného vývoje. Ozývají se především náboženské spolky a také samotný papež.

Všichni se táží, kdy začneme klonovat lidi a že něco takového je proti přírodě. Klonování lidí je dnes v drtivé většině zemí nelegální.

Vědcům se však nakonec podaří svůj projekt uhájit s tím, že je možné jej teoreticky využít při léčbě rakoviny nebo neplodnosti. Dolly postupně přirozenou cestou porodila šest zdravých mláďat a až později se u ní začaly projevovat nemoci, které mohly souviset s klonováním.

Zemřela nakonec v šesti letech, což je polovina běžného ovčího věku. Dnes je vystavená vycpaná v muzeu v Edinburghu.

Související články
Příroda 18.6.2026
V temných hlubinách oceánu, kam nikdy nepronikne sluneční světlo, našli vědci něco mimořádného. Na dně jihovýchodního Indického oceánu se rozprostírá obrovské „velrybí pohřebiště“ – místo, kde se po miliony let hromadily kostry velryb. A přestože jde na první pohled o říši smrti, ve skutečnosti zde bují překvapivě bohatý život. Mezinárodní tým vědců objevil tuto podmořskou […]
Příroda 17.6.2026
Šakali nepatří k šelmám, které by si lidé se starým kontinentem spojovali. Nicméně zde žijí – a co víc, v posledních dekádách se Evropou šíří. Z oblastí, pro něž byl v minulosti jejich výskyt typický, tedy z Balkánu a Černomoří, pronikají do dalších regionů. V současnosti lze na šakaly obecné narazit v zemích, jako jsou […]
Stromy sehrávají důležitou roli při ukládání uhlíku, jehož přebytek v atmosféře ve formě CO2 vede ke změně klimatu. Nejnovější studie však naznačuje, že stromy nemusí být schopny ukládat tolik uhlíku, jak se doufalo. Vědci zjistili, že fotosyntéza totiž ne vždy vede k růstu dřeva, který uhlík váže. Spalováním fosilních paliv, jako je uhlí, ropa či […]
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz