Domů     Příroda
První klonovaný velký savec: Seznamte se s Dolly
Matěj Soukup 23.11.2022
Zdroj: Creative Commons

Je 22. února roku 1997. Novináři z celé Británie se sjíždí do malého skotského městečka Roslin. Vědci z místního biologického ústavu totiž právě oznámili absolutní senzaci. Podařilo se jim naklonovat prvního velkého savce – ovci, která dostala jméno Dolly..

Dolly způsobí totální poprask, protože klonování zvířat je v té době ještě v plenkách a klonují se výhradně malá zvířata – často obojživelníci. Zkusit to s ovcí je něco úplně jiného. Vědci z Roslinu na to navíc jdou úplně jinou metodou.

Do té doby se klonuje pouze z embryí, ale oni to hodlají zkusit přímo z buňky dospělé ovce.

Stovky marných pokusů

Mají následující plán: Z jedné ovce vezmou genetickou informaci z jádra. Z druhé ovce vezmou vaječnou buňku, ze které jádro odstraní, místo něj vsadí jádro z první buňky a celou geneticky modifikovanou buňku vsadí do třetí ovce, která ji donosí a normálně porodí.

Zdá se to být jednoduché, ale rizik je celá řada. Celé je to vlastně metoda pokus – omyl a nikdo neví, jak to dopadne.

A dopadá to špatně. Nový zárodek buď nevzejde vůbec, nebo vzejde geneticky zmutovaný, nebo ho třetí ovce není schopná donosit. Laboratoř se plní desítkami zmutovaných nedonošených ovčích embryí a vědci už si málem zoufají.

Až 277. pokus se konečně podaří. Narodí se zcela zdravá ovce, která dostane jméno Dolly.

Kritika přijde i od papeže

Svůj převratný úspěch vědci nejprve půl roku tají kvůli riziku možných komplikací, ale v únoru 1997 jsou si už natolik jistí, že se o svůj úspěch podělí s veřejností. Záznam a fotografie Dolly obletí toho dne zprávy po celém světě.

Člověk ještě nikdy nepostoupil v přetváření přírody tak daleko. Zároveň to ale vyvolá celou řadu argumentů proti takovým zásahům do přirozeného vývoje. Ozývají se především náboženské spolky a také samotný papež.

Všichni se táží, kdy začneme klonovat lidi a že něco takového je proti přírodě. Klonování lidí je dnes v drtivé většině zemí nelegální.

Vědcům se však nakonec podaří svůj projekt uhájit s tím, že je možné jej teoreticky využít při léčbě rakoviny nebo neplodnosti. Dolly postupně přirozenou cestou porodila šest zdravých mláďat a až později se u ní začaly projevovat nemoci, které mohly souviset s klonováním.

Zemřela nakonec v šesti letech, což je polovina běžného ovčího věku. Dnes je vystavená vycpaná v muzeu v Edinburghu.

Související články
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR našli během letoška čtyřicet nových sladkovodních virů, které napadají vodní mikroorganismy. První, který se jim podařilo izolovat a podrobně popsat, dostal jméno podle jihočeské metropole – Budvirus. Jedná se o takzvaný obří virus, který napadá jednobuněčné vodní řasy skrytěnky. Výzkumníci potvrdili, že tento virus má významnou roli v ekosystému, protože […]
Ostatní Příroda 21.11.2024
Vědci z Biologického centra Akademie věd ČR společně s portugalskými odborníky odlovili dvě dosud největší ryby, které byly kdy uloveny ve sladkých vodách Portugalska. Jednalo se o sumce velké, z nichž jeden měřil 222 cm a vážil 76,5 kg a druhý měl 228 cm a 91,5 kg. Sumec velký (Silurus glanis) je přitom ve vodách  jižní Evropy […]
Ostatní Příroda 20.11.2024
Když u břehů Mauriciu poprvé přistála evropská loď, námořníci se mohli potrhat smíchy: Jídlo jim tam chodilo samo naproti! Ptáci velcí jako krocani se dali bezelstně ubíjet, neutíkali a svá vejce nechávali ležet na zemi. Tím blbounu nejapnému začaly odtikávat hodiny – o století později už jako druh neexistoval. Nejbližším žijícím příbuzným doda zůstává holub […]
Ostatní Příroda 19.11.2024
Mořští biologové strávili 20 let zkoumáním hlubokomořského tvora, kterého pojmenovali Bathydevius caudactylus, aby nyní potvrdili, že se jedná o zcela nový, dosud neobjevený druh. Mořský plž, obývající hlubiny východního severního Tichého oceánu, připomíná průhlednou kapuci a jako ochranu před predátory využívá bioluminiscenci. Na rozdíl od běžných mořských plžů, kteří žijí na mořském dně případně u […]
Jsou pouhým okem neviditelné, bez chuti a bez zápachu. Nemáte šanci je v jídle postřehnout, přitom jde o vysoce nebezpečné karcinogeny. Z přírody se vymýtit nedají. Jistou naději ale dávají výzkumy biologických metod boje proti plísním, které aflatoxiny tvoří. Počátkem 60. let minulého století postihla britské chovatele drůbeže nečekaná rána. Ve velkém jim hynuly především krůty. Vypadalo to […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz