Každý den děláme stovky zdánlivě nepodstatných rozhodnutí o tom, co jíst, co si obléknout a jak naložit se svým časem. Proces, který používáme při přijímání těchto bezvýznamných rozhodnutí, se však v mnohém překrývá s tím, jak děláme podstatnější, časově citlivější a vysoce důležitá rozhodnutí v našem profesním životě.

Co víme o rozhodování

Kognitivní vědci, kteří se již desítky let zabývají intuitivním rozhodováním u lidí, vyslovili teorii, že mnoho rozhodnutí, která děláme, vychází z minulých, osobních zkušeností. V důsledku toho mnozí z nás při rozhodování podvědomě volí zkratky.

Tyto mentální zkratky, nazývané heuristiky, nám pomáhají soustředit se na jeden aspekt rozhodování a ostatní ignorovat, abychom se mohli rychle rozhodnout, aniž bychom byli paralyzováni našimi možnostmi nebo jinými proměnnými.

Jak zlepšit své schopnosti každodenního rozhodování

Pokud jde o každodenní rozhodování o méně i více podstatných záležitostech, internet, tisk i populárně-naučné publikace jsou plné návodů a zaručených rad, jak tuto schopnost zdokonalit. Všechny se shodují v tom, že je důležité o rozhodnutí přemýšlet v racionální, nikoliv emotivní rovině, zhodnotit pro a proti a možné důsledky daného rozhodnutí.

Schopnost rozhodování lze do jisté míry “natrénovat”, zejména pomocí her – může jít o populární roleplay hry, tedy tzv. hry na hrdiny (RPG), kdy hráči představují určité postavy a procházejí příběhem vytvořeným tzv.

gamemasterem, mezi populární hry tohoto typu patří Dungeons&Dragons nebo české Dračí doupě.

Rozhodování v reálném životě ale pomáhají zlepšovat také zdánlivě “obyčejné” hry, jako jsou šachy nebo poker.

Několik studií skutečně ukazuje, že lidé, kteří vědí, jak hrát poker na vysoké úrovni, se při rozhodování, zda zvednout ruku, snaží posoudit kvalitu informací, které mají k dispozici, nezávisle na skutečném výsledku.

Například v pokeru je pozice poměrně důležitá: hráč, který v daném kole jedná jako poslední, má například výhodu, protože si může ověřit, jaké byly tahy soupeřů, než provede své vlastní. To je vskutku dobrá dovednost, protože se naučí mít všechny potenciální informace, než provede své rozhodnutí. Z tohoto důvodu lze tento druh myšlení uplatnit i mimo poker.

Přestože šachy při rozhodování nesimulují situaci, kdy se pracuje s neúplnými informacemi, také přinášejí spoustu výhod. Jednou z nich je, že zlepší schopnost rozhodovat se v nepřirozené atmosféře a pod tlakem, dalším přínosem je zvnitřnění faktu, že rozhodnutí je zkrátka a dobře učinit a nemá cenu jej odkládat, pouze se tím připravujete o čas.

Šachy také přinášejí schopnost přijímat následky rozhodnutí a v neposlední řadě učí, že by se jedinec neměl spoléhat na náhodu, místo toho je potřeba vylepšovat svou pomyslnou pozici.

Trocha historie

Jeden z prvních modelů rozhodování je připisován kvakerům v 17. století, kteří zavedli proces, jenž je i podle moderních měřítek považován za „vzor efektivity, otevřenosti a respektu“.3 Dalším raným příkladem je rozhodovací rozvaha Benjamina Franklina z roku 1776, která používala základní tabulkový postup pro zvážení výhod a nevýhod rozhodnutí.

Přenos rozhodovacích modelů do světa podnikání však začal Chester Barnard v roce 1938 v knize „The Function of the Executive“. V této době začaly modely rozhodování nahrazovat užší politicko-ekonomické termíny, jako je „alokace zdrojů“ a „tvorba politiky“.

V průběhu dvacátého století rozvíjelo koncepci modelu rozhodování mnoho teoretiků managementu, z nichž asi nejznámější je Peter F. Drucker, který je považován za otce moderní teorie managementu.

Přínos Druckerovy sekvence

Ve svém zásadním článku v Harvard Business Review z roku 1967 „The Effective Decision“ (Efektivní rozhodování) Drucker popisuje fáze svého modelu rozhodování. Podle Druckera lze efektivní rozhodování rozdělit do šesti fází:.

Objasnění problému

Definice problému

Upřesněte odpověď

Rozhodování o tom, co je „optimální” výsledek

Integrace akcí

Testování platnosti

Současnost a budoucnost rozhodování

Druckerův rozhodovací model byl napsán asi deset let předtím, než Steve Wozniak dokončil Apple-1, a čtyři roky před vynálezem e-mailu. Dá se tedy říci, že jeho svět má s moderním světem  pramálo společného.

Tím neznamená, že Druckerovy myšlenky již nejsou aktuální – právě naopak, ale je nutné zasadit tento model rozhodování do kontextu dnešního světa. V dnešním světě je mnohem snadnější přístup k datům a usnadnila se také komunikace.

To umožňuje “demokratičtější” rozhodování založené na datech, nikoliv pouhé intuici.S tím ale přichází určitá potíž, která spočívá v limitech lidského mozku – čím dál objemnější toky dat není lidský mozek schopen obsáhnout. Proto přichází na scénu umělá inteligence.

Přenecháme rozhodování umělé inteligenci?

Rozhodování pomocí umělé inteligence je budoucností inteligence ve firmách.

Základem moderního podnikání jsou již několik desetiletí data. Pomáhají podnikatelům a obchodníkům utvářet jejich rozhodnutí.

Kromě toho jim umožnila hlouběji poznat své zákazníky. Se všemi daty však přichází i cena; lidský mozek je nedokáže všechna zpracovat. Právě zde nastupuje umělá inteligence (AI) a její rozhodování v oblasti business intelligence.

Oblíbenou otázkou je, co je to rozhodování v umělé inteligenci? Rozhodování v AI je nesmírně důležité, pokud je zpracování dat zcela nebo částečně prováděno platformou AI. Bez účasti člověka tento proces pomáhá kvantifikovat data, provádět přesné předpovědi a činit přesná rozhodnutí.

AI zvládne detekci anomálií, zpracování dat, komplexní analýzu a rozpoznávání trendů. Konečná rozhodnutí jsou pak buď zcela automatizována, nebo je přebírá lidský faktor.

Umělá inteligence je pro budoucnost nesmírně důležitá. Tvoří základ počítačového učení. Díky umělé inteligenci mohou počítače využívat obrovské množství dat. Kromě toho může na rozdíl od člověka učinit optimální rozhodnutí v několika zlomcích času.

V současné době stojí umělá inteligence i za průlomovými poznatky v medicíně při výzkumu rakoviny nebo inovativním výzkumu klimatických změn.