Umělá inteligence, nebo také AI podle anglického názvu artifical intelligence, je důležitou oblastí IT a technologií. V posledních letech jsou možnosti jejího využití napříč obory hojně diskutované a AI pozvolna proniká i do oblastí, kde bychom ji nečekali.

Na základě vizionářských filmů a sci-fi knížek si lidé pod pojmem umělá inteligence často představují více či méně humanoidního robota, který se dokáže naučit prakticky cokoliv v neskutečně krátké době.

Tato mylná představa pak svádí ke zkratkovitému úsudku, že skutečné využití AI je teprve hudbou budoucnosti. Faktem ale je, že umělá inteligence a především strojové učení, které je její nedílnou součástí, je už naprosto běžnou součástí našich životů.

Často si však její přítomnost neuvědomujeme. Umělá inteligence ale třeba rozhoduje o tom, jaké reklamy se nám zobrazí v prohlížeči nebo jaké emaily spadnou do spamu. V řadě firem AI třídí a zpracovává velké množství dat, kontroluje kvalitu výroby a někde dokonce prochází životopisy uchazečů při výběru vhodného kandidáta.

Z větší části má ale umělá inteligence stále podobu programu nebo aplikace, která buď funguje automaticky (jako třídění mailů), nebo jí práci musíme zadat, tedy spustit program na třídění životopisů a soubory do ní vložit.

„AI má rozhodně potenciál změnit nejen způsob, jakým pracujeme a jak funguje celá řada procesů v nejrůznějších oblastech, může také v budoucnu změnit fungování společnosti jako takové. Právě tyto potencionální změny často vyvolávají nejrůznější obavy a často mylné představy,“ říká Daryl Cromer, viceprezident výzkumu v Lenovo Research Lab.

Pojďme se na některé z nich podívat.

Obava č. 1: Chytré stroje se mohou cokoliv naučit samy od sebe

AI rozhodně není synonymem pro myslícího robota s vlastním vědomím, který se může nezávisle rozhodovat. „Umělá inteligence má schopnost velmi dobře sledovat, chápat a předpovídat jednotlivé vzorce chování, stejně jako vyhledávat informace s nimi spojené a následně tento proces optimalizovat.

Nedokáže se ale sama naprogramovat,“ vysvětluje Daryl Crome.

Umělá inteligence je složena ze základního algoritmu napsaného programátorem. Díky němu se postupně ze sady tréninkových dat učí, jak rozpoznat určitý objekt nebo situaci a adekvátně na ní reagovat. Dokáže to ale pouze v jedné oblasti, takže umělá inteligence, která umí hrát dámu, nezvládne hrát šachy.

AI zkrátka umí dělat jen jednu činnost, na kterou byla naprogramována. Rozhodně si nedokáže vytvořit nebo přepsat svůj vlastní program. Nemusíme se tedy obávat nějaké apokalyptické vzpoury strojů.

AI navíc není bezchybná, protože je naprogramována lidmi a ti nejsou dokonalí. Pokud tedy auto ovládané umělou inteligencí nabourá do zdi, neměli bychom hledat vinu v „robotovi“ ale v programu, který pro něj vytvořil člověk.

Obava č. 2: Umělá inteligence připraví spoustu lidí o práci

Další celkem běžnou obavou kolem postupného vývoje umělé inteligence je také strach lidí o jejich práci. „Každá revoluce má své vítěze a poražené. Pracovní pozice ale vznikají a zanikají i mimo tyto revoluční momenty.

Strach o to, že stroje vezmou lidem práci provází lidi už od dob průmyslové revoluce. Přestože některé činnosti budou díky AI automatizovány, vždycky vzniknou nová pracovní uplatnění,“ ujišťuje Daryl Cromer.

Podle něj je také důležité vidět změny, které umělá inteligence přináší spíše v optimistickém světle. Od využití AI si nejen on slibuje zvýšení efektivity práce v některých oborech a tím pádem také úsporu času řady zaměstnanců.

Obava č. 3: Fungování AI je závislé na superpočítačích

Tento předsudek je mylný jen zčásti. Ano, některé opravdu složité a sofistikované programy využívající umělou inteligenci pro své fungování potřebují obrovskou výpočetní kapacitu, kterou mohou v současnosti zajistit pouze tzv. superpočítače.

Nicméně zájem o zapojení AI do běžného provozu roste v celé řadě firem z nejrůznějších oblastí. Nemusí jít přitom pouze o obrovské korporace s velkým kapitálem. Umělou inteligenci v podobě jednoduchého chatbota si může pořídit i poměrně malá firma s několika zaměstnanci.

Právě menší a střední společnosti se proto začaly rozhlížet po výkonných počítačích, tzv. workstations, které zvládnou rychlou a spolehlivou práci s velkým objemem dat. Jelikož může být zavedení umělé inteligence a jejích řešení do provozu firmy dost komplikované, spustilo Lenovo novou virtuální platformu nazvanou AI Workstation, která může budoucím uživatelům poradit s výběrem správného hardwaru a následným zvýšením efektivity celé řady pracovních postupů v jejich podnikání.