Když člověka něco fyzicky trápí, má možnost navštívit lékaře. Hospodářská zvířata, pokud je o ně dobře pečováno, vědí, co to je vyšetření veterinářem. Ale co živočichové žijící ve volné přírodě?

Ti jsou odkázáni sami na sebe. A leckdy si umí pomoci s překvapující účinností..

Někteří kulturní antropologové hovoří o tom, že primáti, jako šimpanzi, gorily či orangutani, již překročili práh protokultury. U těchto druhů není neobvyklá práce s nástroji, učení, bohatý společenský život, abstraktní myšlení, altruismus, složité rituály či péče o druhé.

Nyní vědci poprvé ve volné přírodě pozorovali náznaky vzájemné zdravotní péče u šimpanzů.

Výzkumníci už nějakou dobu v rámci projektu Ozouga Chimpanzee Project sledují chování asi pětačtyřiceti šimpanzů, kteří žijí v parku Loando v Gabonu. Nyní u nich badatelé pozorovali dosud nevídanou věc.

Když se jeden z šimpanzů zranil a měl otevřenou ránu, jiní šimpanzi chytali hmyz a zřejmě jako léčivo jej do ran přikládali. Takové chování, kdy jedno zvíře přikládá léčivé prostředky na rány druhého, nebylo nikdy předtím pozorováno a podle nové studie může být známkou vstřícného chování podobného empatii u lidí.

Věda má poznatky, že s některými nemocemi za pomoci přírodních prostředků dokážou bojovat primáti, medvědi, sloni, ptáci, ba i hmyz, konkrétně některé druhy včel. „Samoléčba, kdy jedinci používají části rostlin nebo jiné než výživné látky k boji proti patogenům nebo parazitům, byla pozorována u mnoha živočišných druhů včetně hmyzu, plazů, ptáků a savců,“ uvedla jedna z výzkumnic, kognitivní bioložka Simone Pikaová.

„Naši dva nejbližší žijící příbuzní, šimpanzi učenliví a šimpanzi bonobové, například polykají listy rostlin s protiparazitickými účinky a žvýkají hořké listy, které mají chemické vlastnosti hubící střevní parazity.“.

Nyní se však jedná o první zaznamenaný případ, kdy si zvířata na otevřené rány přikládají jinou živočišnou hmotu v podobě hmyzu. „Šimpanzi se živí hmyzem, ale nevěděli jsme, že ho používají i k léčbě svých zranění,“ podotkla Pikaová.

„Tito všežravci tedy mají přehled nejen o druzích své potravy, kam patří rostliny, hmyz, ptáci nebo plazi, ale pravděpodobně i o vlastnostech jiných živočišných druhů, které jim pomáhají působit proti zraněním.“.

K tomuto objevu došlo v roce 2019, kdy Alessandra Mascarová, dobrovolnice pracující v parku Loando, sledovala interakci mezi šimpanzí matkou Suzee a jejím synem Siaou. Sia měl zraněnou nohu a Suzee se o ni starala.

„Všimla jsem si, že Suzee má něco mezi rty, co pak přiložila na ránu na Siaově noze,“ přiblížila Mascarová. „Později večer jsem se znovu podívala na svá videa a viděla jsem, že Suzee nejprve natáhla ruku, cosi chytila, pak si to dala mezi rty a nakonec na otevřenou ránu na Siaově noze.“.

A aby toho nebylo málo, asi o týden později doktorandka Lara Southernová sledovala dospělého šimpanzího samce Freddyho, jak dělá něco podobného.

Během následujícího roku vědci pečlivě sledovali a natáčeli všechny šimpanze, kteří vykazovali známky zranění, přičemž zaznamenali 22 šimpanzů, kteří si sami aplikovali hmyz na rány. Poté byli svědky toho, jak se šimpanzi ošetřují navzájem.

„Dospělý samec Littlegrey měl na holeni hlubokou otevřenou ránu a Carol, dospělá samice, která ho ošetřovala, se náhle natáhla, aby chytila hmyz,“ uvedla Southernová. Celkem tým za 15 měsíců, od listopadu 2019 do února 2021, katalogizoval 76 případů, kdy šimpanzi použili hmyz na svá zranění a zranění ostatních.

Péče o druhé je prosociální neboli pozitivní chování, které je v zájmu pomoci druhým, což u zvířat není často pozorováno. „To je pro mě obzvlášť dechberoucí, protože mnoho lidí pochybuje o prosociálních schopnostech zvířat,“ upozornila Pikaová.

„Najednou tu máme druh, u něhož skutečně vidíme jedince, kteří se starají o druhé.“.

„Prosociální chování dlouho představovalo problém pro evoluční teorii, protože nebylo hned jasné, proč by organismy mohly pomáhat druhým tváří v tvář selekci působící v zájmu vlastního já,“ napsali autoři ve studii.

Je těžké říci, zda to, co šimpanzi dělají, je motivováno empatií, ale vědce překvapilo, že šimpanzi rozpoznali, že to, jak ošetřují vlastní zranění, lze aplikovat i na ostatní. Primáti si navíc pomáhali navzájem, i když nebyli příbuzní.

Šimpanzi již dlouho prokazují, že kooperace jim rozhodně není cizí, zvlášť když se ujímají činností, jako jsou teritoriální hlídky nebo lov. „Naše pozorování mohou přidat další aspekt do probíhající debaty o prosociálním chování a inspirovat budoucí studie zkoumající chování spojené s péčí o rány a potenciální léčebnou funkci aplikace hmyzu,“ napsali autoři ve studii.

Je možné, že hmyz, který šimpanzi používají, má antiseptické nebo protizánětlivé účinky, jež zmírňují bolest jejich zranění a podporují hojení. Ostatně lidé používali hmyz ke stejným účelům. Nelze ovšem ani vyloučit, že se potenciálně jedná spíš o placebo efekt.

Předchozí výzkumy ukázaly, že některé způsoby chování šimpanzů, například používání nástrojů, jsou naučené. Možná že léčení a pomoc druhým je také jedním z těchto postupů, které si členové šimpanzích skupin vzájemně předávají.

FOTO: Tobias Deschner, Lili Aini