Průměrný Američan denně zkonzumuje přibližně 17 čajových lžiček cukru a 3400 mg soli, což výrazně překračuje doporučené limity. Zatímco on, coby prostý člověk, žije za nepropustnými hradbami, odborníci bijí na poplach. A doporučují danit, danit a zase danit….

Na týden od 14–20. listopadu připadá tzv. Sugar Awareness Week 2022, jehož cílem je upozornit na nežádoucí účinky přílišného množství cukrů v naší stravě. Ten nejenže způsobuje změny ve střevní mikroflóře, ale také do značné míry ovlivňuje psychickou pohodu.

Mnozí odborníci dokonce varují před souvislostí se zhoršením paměti a logickým uvažováním s nadměrnou konzumací sladkých pochutin. Podobné je to i v případě soli. Četné obracení solničky nad talířem totiž může vést k otokům, vysokému krevnímu tlaku či poškození ledvin.

A opět čím dál častěji bývá skloňováno slovo daň, která má nadměrné užívání nezdravých přísad omezit na nutné minimum a stravování vrátit ke zdravému normálu.

Prokleté sladidlo

Novou stravovací strategii si v letošním roce nechala vypracovat britská vláda ve snaze zlepšit zdravotní stav mnoha Britů. Jsou to totiž právě Britové, mezi kterými se nachází nejvíce obézních lidí na světě, jelikož spotřebují zhruba třikrát více cukru, než kolik představuje doporučená hodnota.

Největší problém představují děti, ve věkové kategorii od 10–11 let je obézní pětina. „Musíme rozbít začarovaný kruh spojený s nezdravým jídlem. Výrobci je nacpou solí a cukrem, lidem to chutná, kupují ho a konzumují.

Výrobci se následně pakují a investují do výroby dalšího nezdravého jídla. Tady musí nastat změna, proto navrhujeme daň z cukru a soli. Ne proto, aby se jídlo zdražilo, ale abychom donutili jeho výrobce změnit receptury,“ uvedl autor návrhu, restauratér a spisovatel Henry Dimbleby.

Špetka inspirace

Tvůrci návrhu se při vypracovávání inspirovali cukrovou daní u nealkoholických nápojů, která vešla v platnost roku 2018, a cílila na výrobce přeslazených limonád. Nápoje, které obsahují více než 8 g cukru/100 mililitrů, od té doby musí platit daň 24 pencí (6,97 koruny) za litr.

Výrobci však byli o změnách informováni dva roky předem, což jim umožnilo značně poupravit recepty a zachovat ceny. „Podobný účinek by měla i celosvětová novinka, daň ze soli, motivující výrobce potravin, aby přeformulovali své potraviny tam, kde selhaly dobrovolné pokusy,“ prohlásil Graham MacGregor, profesor kardiovaskulární medicíny Wolfsonova ústavu na univerzitě Queen Mary.

A aktuální sazebník? 3 libry/kg cukru a 6 liber/kg soli. V přepočtu jde o 89 korun/kg cukru a 179 korun/kg soli.

Konec sladkému životu?

Odpůrci ale upozorňují na dramatický nárůst nákladů kvůli dvěma nejdůležitějším přísadám. A další finanční zátěž zejména pro nejchudší. Jedním z doporučení, které se v návrhu objevují, je proto zlepšení cesty jak do domácností s nízkými příjmy dostat čerstvé potraviny.

Mezi další patří pomoc zemědělcům při přechodu na udržitelnější způsoby hospodaření a rovnoměrné rozdělení půdy mezi vysoce intenzivní zemědělství a ekologické zemědělství. „Obezita a potraviny jsou do velké míry o chudobě a potřebujeme opatření k řešení chudoby a pomoci lidem při rozhodování, které potřebují,“ uvedl Ian Wright z Food and Drink Federation, která zastupuje výrobce.

Ve špatné kondici

Pokud by návrh z letošního roku podpořila britská vláda, bylo by možné ušetřit denně 38 kalorií na osobu, což by průměrnému člověku pomohlo zhubnout až 2 kg za rok. Nevyvážená strava přispívá jen v Anglii k 64 000 úmrtím ročně.

Více než polovina Britů starších 45 let aktuálně trpí klinickou obezitou. Ke zlepšení jejich kondice bohužel nepřispěla ani aktuální situace. „Naše vysoká míra obezity byla hlavním faktorem tragicky vysoké úmrtnosti.

Nyní musíme využít tuto příležitost a vybudovat lepší potravinový systém pro naše děti a vnoučata,“ dodal Dimbleby. Aby mohly být stanovené cíle splněné, je nutné, aby v příštích 10 letech spotřeba ovoce vzrostla o 30 %.

Naproti tomu spotřeba potravin s vysokým obsahem nasycených tuků, soli a cukru by se měla snížit o 25 %. Bude nutné se krotit i v případě masa, zde by měla konzumace klesnout o 30 %.

Otisk do přírody

Nevhodné stravování se podle odborníků odráží také v životním prostředí. Podle Dimblebyho totiž vyprodukované jídlo stojí za zhruba čtvrtinou emisí skleníkových plynů. To ale není vše. Celosvětový potravinový systém je dle jeho vyjádření jedním z největších viníků, kteří stojí za sníženou biologickou rozmanitostí, odlesňováním a znečišťováním sladkovodních toků.

Po energetickém průmyslu je také druhým největším přispěvatelem ke změně klimatu.

Ostří průkopníci

Ačkoli se myšlenka zdanění cukru a soli zdá jako sci-fi, v Maďarsku funguje již několik let – konkrétně od roku 2011, kdy vstoupil v platnost první zákon zdaňující vybrané potraviny. Daňová povinnost se týká výrobců energetických nápojů, sladkých limonád a dalších oslazených balených výrobků.

Výše daně byla stanovena 0,02–1,6 euro na kilogram/litr. V přepočtu se jedná o 0,50–41 korun. Další zákon byl přijat o dva roky později. V jeho případě se jedná o omezení obsahu průmyslově zpracované trans mastné kyseliny – formy nenasycených tuků – v potravinách.

Od roku 2015 je v platnosti také zákon upravující výživové standardy ve veřejném stravování. „Spotřeba energetických nápojů se snížila o 32 procent, sladkých nápojů o 26 procent, slaných snacků o 26 procent a cukrovinek o 27 procent.

To považujeme za velmi dobrý výsledek,“ uvedla bývalá generální ředitelka Národního ústavu pro výzkum potraviny a výživu, Éva Martos.

Když má zdraví navrch

Podle ní se ceny nezdravých výrobků zpočátku zvedly o 25–30 %, posléze se však trh ustálil. „Spotřeba nezdravých potravin se snížila průměrně o gram. Zajímavé je, že nejméně15 % tohoto poklesu má na svědomí snížení obsahu soli v pekařských výrobcích, hlavně chlebu,“ dodala k celkové úpravě stavování Martos.

Jak sama přiznala, výrazného snížení soli bylo dosaženo nikoli úpravou zákona, ale dlouhým vyjednáváním s maďarskou pekařskou asociací.