Někteří lidé zůstávají duševně svěží, i když už jim táhne na osmdesátku, zatímco kognitivní schopnost jiných upadnou v mnohem mladším věku. Nyní se vědci pokusili zjistit, co za tím může stát. Překvapivě, velikost jejich mozkových buněk….

Vědci z Northwestern University v Illinois se zaměřili na odhalení příčiny toho, proč některým lidem zůstávají kognitivní funkce srovnatelné s někým ve středním věku, i když už překročili osmdesátku. Co stojí za jejich superschopností zůstat mentálně bystrý i ve vyšším věku?

Zkoumali mozek šesti takto obdařených jedinců, sedmi kognitivně průměrných starších osob, šesti mladých lidí a pěti jedinců v raných stádiích Alzheimerovy choroby.

Ve své studii se zaměřili na entorhinální kůru, asociační oblast neocortexu zodpovědnou za ukládání vzpomínek, protože je to jedna z prvních lokalit postižených Alzheimerovou chorobou. Skládá se ze šesti vrstev neuronů naskládaných na sebe.

Druhá vrstva je přitom zvláště důležitým centrem, které přijímá informace z jiných paměťových center v mozku. A právě neurony v této vrstvě byly u duševně svěžích starých osob větší než u všech ostatních skupin, dokonce i té, v níž byli lidé o 20 až 30 let mladší.

Velké neurony bez tau spletenců

Jejich neurony navíc neobsahovaly žádné tau spletence neboli abnormální akumulace bílkovin, které se shromažďují uvnitř neuronů a omezují komunikaci mezi nimi, což je charakteristickým příznakem Alzheimerovy choroby.

Vedoucí výzkumu, Tama Gefenová, odborná asistentka psychiatrie a behaviorálních věd na Feinbergově lékařské fakultě Northwestern University to komentuje slovy: „Abychom pochopili, jak a proč mohou být lidé odolní vůči rozvoji Alzheimerovy choroby, je důležité posmrtně zkoumat mozky lidí, kteří si skvělé kognitivní schopnosti uchovali do vysokého věku.“.

Z pozorování, že tito lidé mají větší neurony než mnohem mladší jedinci, se dá usuzovat, že větší neurony u nich byly přítomny od narození a jejich struktura se udržovala po celý život. Velké neurony tak předurčují své nositele k duševní svěžesti až do vysokého věku.

U lidí trpících Alzheimerovou chorobou naopak postupně dochází ke smršťování (atrofii) neuronů v entorhinální kůře.

Na základě této studie jsou vědci přesvědčeni o tom, že je to v důsledku tvorby tau spletenců, což vede ke zhoršení paměťových schopností ve vyšším věku. Toto zjištění je zásadní pro včasnou identifikaci Alzheimerovy choroby, sledování jejího průběhu a vedení léčby.

Tým vědců nyní plánuje provést další studii, v jejímž rámci chce zjistit, proč mají lidé se schopností udržet si duševní svěžest do vysokého věku tak velké neurony.