Domů     Medicína
Insomnie: Časovaná bomba v lidském organismu
Zdroj: Pixabay

Pandemie koronaviru a strachu doplnila epidemie nespavosti. Terapeuti přiznávají, že nárůst je enormní. Jak se spí vám?

Většina z nás potřebuje ke správnému fungování alespoň osm hodin spánku. Naopak po jedné probdělé noci nervový systém reaguje, jako bychom vypili pět alkoholických drinků…

A navíc následující den organismus zaplaví únava, špatná nálada, nepřiměřené reakce nebo přecitlivělost. Po dalších třech dnech dochází k poškození mozkových buněk, což má neblahý vliv na jeho činnost – paměť se zhoršuje, stejně tak schopnost soustředit se nebo učit.

K dalším negativním symptomům patří nervozita, pomalejší reflexy nebo podrážděnost.

A co dál? Co vše lidskému tělu hrozí, pokud časovanou bombu jménem nespavost necháme dlouho tikat?

Co říká věda?

Poruchy spánku, jež se v pravidelných intervalech opakují, označují lékařské slovníky jako insomnii, nespavost. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO), ji lze poznat podle usínání delšího než 30 minut, četného buzení, které se opakuje více než 3krát za noc, nebo nemožnosti ráno dále zaspat.

Ačkoli se tento problém může jevit jako banální, stojí za příčinou mnoha zdravotních obtíží. „V posledních letech bohužel dramaticky narůstá výskyt spánkových poruch,“ uvedla roku 2017 vedoucí Institutu spánkové medicíny při Národním ústavu duševního zdraví v Klecanech MUDr. Jitka Bušková, Ph. D. Podle ní trpí v současnosti nespavostí zhruba 20 % populace.

Život vs. smrt

V posledních několika dekádách proto medicína bije na poplach. Dlouhodobě přehlížená nespavost může totiž ve výsledku výrazně zkrátit délku života. Po důkladné analýze 16 studií, jichž se zúčastnilo na milion pacientů a bylo prozkoumáno 112 566 úmrtí, došli odborníci k závěru, že méně spánku zvyšuje riziko úmrtí až o 12 %, ve srovnání s lidmi, kteří spí 7–8 hodin denně.

Nejnovější studie podrobily zkoumání účinky přetrvávajících problémů se spánkem a úmrtnost po dobu 38 let. A výsledek? U osob s přetrvávající insomnií bylo o 97 % vyšší riziko úmrtí.

Nálady jako na houpačce

Mozek, který nedostal možnost si přes noc dostatečně odpočinout, je o 60 % více náchylný k černým myšlenkám. Ničím výjimečným není v tomto případě ani „protivnost“ nebo zcela jiné vnímání událostí během dne.

Unavené řídící centrum zároveň nedokáže likvidovat některé nebezpečné látky v těle, které jsou zodpovědné za rozvoj psychických nemocí či demence.

Zatímco optimisté doufají, že chronicky nespavých jedinců po světě chodí pouhých 20 %, jejich odpůrci tíhnou spíše k hodnotě 60 %. Zdroj: Unsplash

Zhoršená funkce srdce

Katastrofální následky má krátký spánek i pro největší pumpu života, srdce, jelikož zdravé spaní slouží jako účinný štít v boji proti kardiovaskulárním onemocněním. Osoby, které spí méně než sedm hodin denně, mají podle odborníků v tepnách vyšší množství vápníku, což může vést k jejich ucpání.

Ti, kteří mají na spánek ještě o hodinu méně, tedy šest, častěji bojují s vysokým krevním tlakem. Jen pro srovnání – zdravý člověk má systolický krevní tlak pohybující se kolem hodnoty 120 mmHg, jejich insomnickým protějškům však může vystoupat až ke 132 mmHg a více, především díky stresovému hormonu kortizolu, jehož hladina se zvýší.

Zároveň nelze přehlédnout ani vyšší riziko mrtvice. „Lidé, kteří spí méně než šest hodin, mají čtyřikrát vyšší riziko výskytu příznaků mrtvice ve srovnání s jejich protějšky s normální hmotností, kteří spí sedm až osm hodin,“ uvedla Megan Ruiterová, z University of Alabama v Birminghamu.

Neodolatelná chuť k jídlu

Stejně zrádným se může ukázat také apetit, který s každou probdělou noční hodinou roste. Výzkum provedený na Pensylvánské univerzitě roku 2012 zjistil, že pokud si člověk dopřeje méně než šest hodin ničím nerušeného spánku, dochází v jeho těle ke změnám v množství hormonů – zejména ghrelinu a leptinu, které stojí za regulací chuti k jídlu.

To ale není vše. Další studie provedená na půdě univerzity totiž důkladně pozorovala účastníky po dobu pěti nocí – přesněji, pěti neprospaných nocí. Po uplynutí doby byli jedinci zváženi a následně odcházeli s resumé jednoho kila navíc, pravděpodobně kvůli nočním svačinkám.

Závěry uveřejněné v témže roce v časopisu American Journal of Human Biology dokládají to samé.

Trable obou pohlaví

Poměrně pikantní vliv má dlouhodobé ponocování také na mužské tělo. Podle studie, do níž se zapojilo 953 mladých mužů, měli ti, kteří si dopřávali méně spánku až o 29 % nižší koncentraci spermií v ejakulátu.

Své výsledky následně vědci uveřejnili roku 2013 v časopise American Journal of Epidemiology. Menšího rýpavého políčku nebyly ušetřeny ani zástupkyně ženského pohlaví, u kterých se ale věda zaměřila na krásu.

Kvalitní spánek totiž v jejich případě stojí za pružnou a pevnou pletí s méně viditelnými vráskami a sklonem k nedokonalostem. Pokud dámy spí méně než 6,5 hodiny denně, mohou se připravit na souboj s tmavými kruhy pod očima, zašedlým odstínem pleti a nevzhledně rozšířenými póry.

Regenerace kožních buněk je totiž v době spánku rychlejší než během dne, za což může vyšší produkce hormonu melatoninu. Při nedostatečném spánku je namísto něj produkován stresový kortizol, který se při detailním pohledu na pleť stará o pravý opak.

Související články
Usnout včas, spát celou noc, probudit se svěží – pro mnohé sen. Doslova. Ve světě, kde se večerní ticho mění v modré světlo displejů a hlava neumí přestat přemýšlet ani v jednu ráno, se kvalitní spánek stává luxusem. Jenže spánek není jen odpočinek. Je to chvíle, kdy se tělo opravuje, mozek uklízí, srdce zklidňuje, imunita […]
Historie Medicína 10.7.2025
Antropologové z Národního muzea ve spolupráci s Kriminalistickým ústavem Policie ČR, Ústavem soudního lékařství ÚVN, archiváři a knihovníky oznámili významný objev, a to, že identifikovali ostatky Jana Františka Löwa z Erlsfeldu (1648–1725), předního barokního lékaře, šlechtice a čtyřnásobného rektora Univerzity Karlovy. Tento úspěch přichází symbolicky právě v roce, kdy uplynulo 300 let od jeho úmrtí a zároveň 100 let od […]
Dlouhá léta bylo slepé střevo považováno za zbytečný evoluční přežitek – orgán, který je nám prakticky k ničemu, ale umí potrápit, když se zanítí. Nové vědecké poznatky však ukazují, že je zřejmě důležitější, než se zdálo. Proč ho potřebujeme? Slepé střevo vzniklo u člověka tím, že tenké střevo neústí do tlustého přímo na jeho počátku, […]
Žádná novinka to vlastně není, určité druhy hmyzu se k léčení používaly už ve starověku a tato zkušenost se leckde uchovala dodnes v lidové tradici. Jenže medicína si musela pár století počkat na vývoj metod schopných potvrdit nebo vyvrátit tradované účinky. Výsledky jsou zajímavé…   Stalo se za I. světové války: S americkými jednotkami se v roce 1917 […]
Mluví se o nich jako o svatém grálu. Lék Ozempic, primárně určený na léčbu diabetu 2. typu, a další podobného typu se ukázaly jako spása pro všechny lidi s nadváhou a obezitou. Prootže se po nich hubne. Ukazuje se, že chrání i před kardiovaskulárními onemocněními, a dokonce by si měly poradit i s Alzheimerovou nemocí. […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz