Antibiotika zachraňují lidské životy již slušnou řádku desetiletí. Ale tak, jako dokážou skvěle sloužit, mohou kvůli špatnému zacházení svou funkci ztratit. Bakterie totiž nespí, svou obranu vylepšují a přestávají na účinky antibiotik reagovat.

Problém se přitom netýká pouze těch, kdo užívají antibiotika často, ale naprosto celé populace..

V Evropě každoročně zemře 33 000 lidí v důsledku infekce způsobené bakterií odolné na antibiotika. Některé studie odhadují, že pokud bude tento trend pokračovat stejným tempem, bude mít v roce 2050 na svědomí 10 milionů úmrtí ročně, což by bylo víc než rakovina.

Jedná se o negativní fenomén zvaný antibiotická rezistence. Dotýká se celé populace, ale čelí mu především lékaři a sestry v nemocnicích na lůžkových odděleních. Jaké jsou jeho příčiny?

„Zcela zásadní je náš přístup k antibiotikům, především k širokospektrálním. Užíváme je stále častěji a bohužel i chybně. Uvádí se, že dokonce až polovina antibiotik je podávána nesprávně, což je velmi alarmující údaj.

Přitom účinná antibiotika hrají důležitou roli v prevenci případných bakteriálních komplikací u řady chirurgických úkonů a jsou nezbytná v oborech, kde infekce může mít fatální důsledky. Měli bychom si je chránit a přistupovat k nim s respektem, abychom zachovali jejich funkci,“ vysvětluje naléhavost problematiky antibiotické rezistence lékařka Helena Žemličková, vedoucí Národní referenční laboratoře pro antibiotika.

Nepříliš optimistická fakta ukázal také sociologický výzkum z července 2021 na vzorku 2000 Čechů. Z něj vyplynulo, že téměř 18 % dotazovaných užívalo antibiotika bez konzultace s lékařem nebo bez předpisu.

U skupiny respondentů do 25 let to byla dokonce čtvrtina. „Antibiotika jsou léky, které nelze vydat bez lékařského předpisu. Toto omezení má ale své opodstatnění. O jejich indikaci by vždy měl rozhodnout lékař, který posoudí, zda je taková léčba pro pacienta optimální. Samoléčba antibiotiky je naprosto nevhodná,“ uvedla Helena Žemličková.

Účastníci průzkumu jako nejběžnější důvod užívání antibiotik, která si sami naordinovali, uváděli kašel, nachlazení a řešení kožních problémů. Výzkum také prozradil, že o antibiotika aktivně žádalo téměř 40 % dotazovaných. Mezi nimi byli převážně mladí lidé ve věkové skupině 16–24 let.

Data prozradila, že Češi toho o antibiotikách mnoho nevědí. Víc než 29 % respondentů mylně uvádí, že antibiotika ničí viry, a 10,9 % že působí proti běžným respiračním onemocněním. Celých 37 % se chybně domnívá, že antibiotika pomohou zkrátit dobu nachlazení.

Málokdo si přitom uvědomuje, že antibiotika jsou nenahraditelná. Pokud přestanou účinkovat, není nic dalšího, co lidstvo před některými onemocněními ochrání.

Že situace skutečně začíná být kritická, potvrzují i vědecké studie. Například ta, která začátkem tohoto roku vyšla v časopisu The Lancet. Výzkumníci v ní dospěli k závěru, že v roce 2019, tedy v době předcovidové, měla antibiotická rezistence na svědomí v globálním měřítku téměř pět milionů úmrtí, a stala se tak třetí nejčastější příčinou smrti.

„Naše data jsou jasným signálem, že musíme konat ihned, abychom této hrozbě mohli čelit. Dosud se předpokládalo, že rezistence bude stát za 10 miliony úmrtí ročně v roce 2050, ovšem teď můžeme s jistotou říci, že jsme se k tomuto číslu už nyní velmi přiblížili,“ upozornil spoluautor studie Chris Murray z Washingtonské univerzity.