Spojené arabské emiráty patří sice k nejbohatším státům světa, ale zároveň k těm nejsušším. Veškerou vodu, kterou spotřebují, získávají odsolováním z mořské vody, což je extrémně nákladný proces.

Nyní však najaly technologické špičky z celého světa a uměle vyvolávali dešťové srážky..

Paradoxně tím však zavařili místním řidičům, kteří na něco takového nejsou zvyklí.

Teploty v letních měsících dosahují v Dubaji, která je častým cílem zahraničních turistů i bohaté světové smetánky, i čtyřiceti stupňů Celsia, na slunci klidně i o deset víc. Déšť je tu extrémně vzácným jevem, průměrně tu ročně spadne jen deset centimetrů srážek.

Když proto v létě minulého roku v Dubaji díky umělému vyvolání deště poprvé výrazně zapršelo, způsobilo to mnoha řidičům nečekané problémy. „Monzunové lijáky zalévají rušnou dálnicí, takže řidiči mají najednou plné ruce práce.

Z krajnice silnice se následně spouští malý vodopád. Výjev, který by v jihovýchodní Asii nebyl ničím výjimečný, kdyby k němu nedošlo právě ve Spojených arabských emirátech – a to v době extrémních veder,“ psal o tom britský The Independent.

Dubajské řešení sucha se zdá být sice elegantní a v zásadě praktické, ale zaznívá proti němu i ostrá kritika. Mezi jinými odpůrci argumentují tím, že tyto metody déšť nevytváří, ale jen přesouvají, a že o srážky, které spadnou v Dubaji, přijde jiná oblast, ve které by spadly přirozeně.

Dalším problémem může být právě ono přirozeně staletí trvající sucho, kterému se přizpůsobila vegetace, živočišstvo a v neposlední řadě i místní obyvatelé a stavební projekty. Proto způsobily umělé srážky takové problémy.

Metodou, kterou Spojené arabské emiráty též zvažovaly, bylo postavit v poušti umělou horu, která by fungovala stejně jako hora přírodní. Vzduch by nad ni musel stoupat, ve výšce by se ochlazoval a vytvářel mraky a srážky.

Tento nápad však oznámily už před pěti lety a zdá se, že od té doby v něm nezaznamenaly žádný progres. Další nápady už zněly poněkud nereálně. Podle jednoho měla být voda dopravována z Pákistánu, další zahrnoval dopravu ledovců z arktických oblastí.

Argumenty zaznívají i proti samotné snaze o kontrolu počasí jako takové. „SAE jsou tak jako tak pekelně horká země, takže není jasné, zda vlna vedra souvisí s klimatickou krizí. Ale víme, že jinde ve světě už dopady klimatické krize přišly,“ argumentuje komentátor listu The Independent Rupert Hawskley.

„Pokud dokážeme vytvořit déšť, musíme doufat, že vyvineme i úspěšnější metody k zachycování CO2 a snižování teplot.“.

Více o metodách umělého vyvolávání srážek a problémech, které mohou způsobit, se dočtete v čísle 12/2022, které vychází 14. listopadu.