Domů     Ostatní
Umělé maso: I zrodila se „božská mana“

O umělém masu, které nechá vydechnout planetě, snil už britský premiér Winston Churchill. Zatímco v jeho době bylo možné o této metodě právě jen snít, dnes je „zkumavkové hovězí“ hudbou blízké budoucnosti….

Je šťavnaté jako maso, chutná jako maso, dokonce i tak vypadá. Ale není. Ve skutečnosti jde o sofistikovanou náhražku pocházející z laboratoří kanadské McMaster University, která by už za pár let mohla dominovat obchodům. Bude libo nízkotučnou, polotučnou nebo tučnou variantu?

Je pravé, či není?

Už žádné odkrajování přebytečného tuku nebo marné přežvykování. Produkt dvojice zabývající se biomedicínským inženýrstvím, Raviho Selvaganapathyho a Alirezy Shahin-Shamsabadiho, totiž může změnit nákupní priority.

reklama

Vyrobili umělé maso, jež je na první pohled – a po uvaření také na první kousnutí – naprosto k nerozeznání od původní biologické „předlohy“.

Alternativní sousto

Důvod, proč inženýři vstoupili na tenký led, a rozhodli se vydat cestou pěstitelství byl podle Selvaganapathyho jednoduchý. Hlad po mase totiž neustále roste, zatímco jeho produkce je neudržitelná. „Příkladem může být to, co se děje v Brazílii, kde se ničí amazonský prales kvůli pěstování sóji.

Ta se posléze vyváží do Číny, kde slouží ke krmení prasat,“ popsal. Velká část zdrojů je podle něj nyní věnována na pěstování plodin, které ovšem nesytí člověka, ale zvířata. Je proto třeba začít uplatňovat alternativní způsoby jeho výroby.

reklama

Nejenže je druhá varianta šetrnější k životnímu prostředí, ale také hygieničtější. Přenášení nemocí mezi zvířaty by totiž vymizelo.

Jedna vrstva na druhou

Ravi a Alireza při cestě za božskou manou, neboli dokonalým umělým masem, použili podobnou techniku, jakou je možné spatřit při pěstování tkání určených k transplantaci. V praxi jejich výzkum probíhal tak, že na sebe postupně skládali tenoučké vrstvy kultivovaných svalových a tukových buněk, které si předtím vypěstovali v laboratoři, na půdě jejich almy mater, McMaster University.

Postup a výsledky své práce následně uveřejnili v odborném časopise Cells Tissues Organs.

Maso jako mléko…

Přelomový výrobek nyní nabízí prostřednictvím svého start-upu CaroMeats. „Na počátku jsme k výrobě použili myší buňky a v současné době pracujeme s králičími buňkami,“ uvedl Shahin-Shamsabadi. Podle něj by tato technika mohla být použitelná pro jakékoli další druhy masa, jež běžně konzumujeme.

reklama

Kromě „ideálního tuku“, který je nositelem delikátní chuti je možné v rámci vývoje přizpůsobit také barvu. „Spotřebitelé si budou moct koupit maso s jakýmkoli procentem tuku, které mají rádi – stejně jako u mléka,“ dodal k výzkumu Selvaganapathy.

reklama
Související články
Profesor Katsuhiko Hayashi z Ósacké univerzity se už léta zaobírá léčbou neplodnosti. Na konferenci v Londýně nyní oznámil, že se mu podařilo vytvořit vajíčka z buněk myších samců. Výzkum, který je zatím v počáteční fázi, spočíval v přeměně samčích pohlavních chromozomů XY na samičí XX. Podle Hayashiho, který je celosvětově uznávaným odborníkem v této oblasti, […]
Nový rok je zde a jako vždy s sebou přináší spoustu nadějí. Aby onu fázi očekávání nevystřídala cimrmanovská fáze zklamání, o to se budou snažit i vědci. Co tedy lze očekávat v roce 2023 na poli vědy? * V dubnu by měla k Jupiteru odstartovat sonda JUICE. Kromě krále Sluneční soustavy bude zkoumat i místní […]
Náš nejbližší vesmírný souputník Měsíc má svou tvář výrazně zjizvenou krátery. To není nijak výjimečné, nějaký ten kráter si z kosmických karambolů odnese každé pevné těleso. A i když na naší planetě kvůli erozi a přírodním podmínkám nejsou tak patrné, i zde je spousta památníků na nedobrovolné schůzky Země s nezvanými kosmickými návštěvníky. A kdyby […]
Ještě před nějakými sto lety byl svět vědy otevřen téměř výhradně mužům. Byla to obrovská škoda, protože lidstvo tak využívalo jen padesát procent své intelektuální kapacity. Od té doby se však mnohé změnilo i díky průkopnicím jako byla antropoložka Ruth Benedictová. Její přesah přitom dalece vědeckou obec přesáhl, když vystupovala proti rasismu, a přišla s […]
Výzkumný tým Provozně ekonomické fakulty MENDELU, který se dlouhodobě věnuje problematice plýtvání potravinami v domácnostech, zjistil, jaké množství potravin končí ve směsném komunálním odpadu. Průměrně je to 36,4 kilogramů za rok, v sídlištní zástavbě pak až 53 kilogramů na osobu. Nyní se chtějí zaměřit na to, jak by se mohl tento odpad dále zpracovat a […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz