Domů     Medicína
Poslední kapitola v příběhu DNA dočtena

Lidský genom je jako puzzle. Co dílek to jednotlivý aspekt našeho života. Zatímco v roce 2003 se vědcům podařilo „složit“ 92 % skládačky, v letošním roce se obrázek stal kompletním.

Na světě pravděpodobně neexistuje molekula, které by byla věnována taková pozornost jako DNA. A která by měla takový vliv na lidské dějiny. Někteří její nezastupitelnou roli přirovnávají da Vinciho Moně Lise v umění.

Ačkoli se na popsání DNA podílelo hned několik odborníků, Nobelovu cenu za medicínu si nakonec připsala dvojice Francis Crick (1916–2004) a James Watson (*1928). Psalo se 25. dubna 1953, když představili model v podobě dvojité šroubovice.

První krůček

Její přečtení byl ovšem jiný příběh. A opět v něm hlavní roli sehrál James Watson, který o rozluštění „kódu života“ usiloval prakticky od chvíle, co se její popsání prohnalo jako lavina napříč vědeckou veřejností.

Bohužel pro něj vznikl výzkumný program na rozklíčování DNA pod záštitou Ministerstva energetiky a Národního ústavu zdraví Spojených států amerických až roku 1990. Jako cíl bylo stanoveno zmapování 20 000–25 000 genů, a to jak z fyzikálního, tak i funkčního hlediska.

Práce si vyžádaly 10 let. Roku 2000 byl světu představen „hrubý obrys“, o tři roky později odborníci ohlásili 92 % úspěšnost, což svět posunulo o něco blíže k efektivnější diagnostice.

Zdroj: Wikimedia Commons

Složitější puzzle

Tím bohužel na 19 let veškeré úspěchy skončily. Ačkoli skladba DNA připomíná puzzle, její sekvenování vyžaduje mravenčí preciznost. Vědci ji totiž nejprve musí rozdělit na menší části, a teprve poté je s pomocí tzv.

sekvenátorů poskládat ve správném pořadí. Dosavadní metody však dokázaly najednou seřadit pouze malé úseky DNA. A to u „skládačky“ obsahující 10 000 dílků představuje problém – jednotlivé dílky se totiž často opakují a je obtížné je správně umístit.

Hle, inovace

Obrat nastal až s využitím hned dvou nových metod sekvenování. Zatímco jedna dokáže přečíst milion písmen DNA najednou, byť s jistou chybovostí, druhá jich „přelouská“ pouze 20 000, avšak s přesností 99,9 %.

Díky nim bylo možné 31. března v časopise Science otisknout, že vědci dočetli DNA až k poslední kapitole. Konečně. „Tyto kompletní informace nám umožní lépe pochopit, jak se formujeme jako individuální organismus a jak se lišíme nejen od ostatních lidí, ale i od jiných druhů,“ uvedl vedoucí výzkumu Evan Eichler z Washingtonské univerzity.

Skrze nové brýle

Jedná se o další velký skok pro lidstvo, který může zcela změnit podobu medicíny. „Až si někdo v budoucnu nechá přečíst svůj genom, budeme schopni identifikovat všechny varianty v jeho DNA a využít tyto informace k lepšímu řízení jeho zdravotní péče,“ nechal se slyšet Adam Phillippy působící v Národním institutu pro výzkum lidského genomu.

Podle něj se dá přečtení lidského genomu přirovnat k nasazení nových brýlí. „Nyní, když vše vidíme jasně, jsme o krok blíže k pochopení toho, co to všechno znamená,“ dodal. Zároveň bude možné mapovat i genetické odchylky.

Související články
Medicína 4.9.2025
Když se člověk řízne, rána se obvykle zacelí a na místě zůstane jizva. Na kůži jde o více či méně estetický problém, pokud se však jizvy objeví na plicích, mohou zabíjet. Zjizvená, tj. fibrotická tkáň totiž neumožňuje průchod kyslíku. Některou z forem plicní fibrózy v Česku trpí tisíce lidí a každý rok jich dalších přibližně 150 přibude. […]
Medicína Objevy 3.9.2025
Často propíraným tématem poslední doby je léčba kmenovými buňkami. Jedná se o nediferencované buňky, které je možné získat třeba z tukové tkáně a které mají hojivé schopnosti, jichž lze za určitých okolností úspěšně využívat Jak velký potenciál mají, dokazují aktuální výsledky práce vědců z Masarykovy univerzity v Brně. Kmenové buňky se vyznačují takzvanou autokrinní funkcí, […]
Kolem 40. roku života si lidé začínají knihy, noviny a mobily držet na délku natažené paže, aby byli schopni přečíst text. Důvodem je „stařecká vetchozrakost“ neboli presbyopie. Pro zatvrzelé odpůrce brýlí na čtení máme dobrou zprávu, byly schváleny kapky do očí, které příznaky této oční vady mírní. Důvodem rozvoje presbyopie je degenerace materiálu oční čočky. […]
Nejnovější výzkum odhalil, že ženy trpící „Alzheimerem“ mají až o 20 % nižší hladiny omega mastných kyselin v krvi než ženy, které touto formou demence netrpí. Alzheimerova choroba se u nich přitom vyskytuje až dvakrát častěji než u mužů, u kterých ovšem stejný vzorec potvrzen nebyl. Může změna stravovacích návyků oddálit nástup nemoci? Jako Alzheimerova […]
Medicína Příroda 24.8.2025
V posledních letech si výzkumníci všímají stále rostoucí hrozby panzootik, tedy chorob, které jsou schopné přeskakovat mezi různými biologickými druhy. Jedním z nejvýraznějších příkladů je v tomto ohledu vysoce patogenní ptačí chřipka H5N1, která se šíří nejen mezi ptáky, ale i mezi savci. Panzootika, která překračuje druhové bariéry a postihuje různé živočišné druhy, celkem podstatně […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz