Domů     Historie
Ztracené zlato Inků: Archeologická výzva 21. století

Rok 1553 byl pro Inky krvavý. Přišli nejen o svého vůdce, ale také o skoro 6000 kilogramů zlata. Někde hluboko v mlze zahaleném pohoří se však nachází bohatství mnohem větší…

V minulosti měla Incká říše pověst nejmocnějšího státu Jižní Ameriky. V jejím nitru se rýžovalo zlato, vzkvétalo zemědělství, dařilo se umění. Dokud k jeho branám nepřipluli horliví Španělé vedení konkvistadorem Franciscem Pizarrem (1478–1541) s jediným cílem… loupit a ničit.

Ačkoli mnoho cenných předmětů bylo roztaveno a nenávratně zničeno, archeologové po bájném inckém pokladu nepřestávají pátrat. Stane se jeho nalezení archeologickou senzací 21. století?

O krok napřed

Inkové se do dějin zapsali jako civilizace, která zcela předstihla svou dobu. A to nejen pro uchvacující architekturu, ale především pro fascinující rozvoj zemědělství. Zejména díky funkci agronomů se jednotlivým plodinám vždy podařilo najít nejvhodnější místo pro jejich prospěch.

Jako první na světě Inkové pěstovali nejen brambory, napříč říší nešlo přehlédnout ani úrodná kukuřičná pole. Podobně systematické obdělávání půdy se v Evropě podařilo teprve v 50. letech 20. století.

Jde to i bez peněz

O to podivnější se jeví skutečnost, že Inkové neznali obchod, natož jakékoli peníze nebo tržiště. „Pokud se objevila nějaká komodita, která v Incké říši nebyla dostupná, zakládaly se kolonie, které ji měly do centra dodávat.

S cizinci se občas obchodovalo, jako prostředek směny pak fungovalo zlato,“ uvedl renomovaný historik Gordon Francis McEwans (*1951). Drahé kovy našly využití zejména při zdobení chrámů, paláců, stejně tak byly hojně užívány k tvorbě osobních šperků.

Zdroj: Wikimedia Commons

Oáza zlata a hojnosti

Ačkoli starověký lid žijící na území jižní Ameriky neuměl zpracovávat železo, jelikož k jeho roztavení byly potřeba skutečně vysoké teploty, se zlatem to byla jiná pohádka. V očích Inků se jednalo o symbol božství a moci, u kterého záleželo především na zpracování.

Jeho nálezy navíc nebyly ničím výjimečným, nejčastěji se zlaté kamínky a valouny objevovaly po záplavových deštích. Místní proto tuto hojnost přisuzovali štědrosti Matky Země Pachamamy. A že se jejich modla činila o tom nebylo pochyb.

Mnoho chrámů bylo pobito zlatými pláty, ve městech se ve slunečním svitu „koupaly“ sochy v nadživotní velikosti. Jen císař Atahualpa vlastnil přenosný trůn z 15karátového zlata, jehož váha je odhadována na 183 liber, což odpovídá zhruba 83 kilogramům.

Zdroj: Wikimedia Commons

Krvavé zlato

Jak bylo pro Inky zlato kovem zcela běžným, pro Španěly se jednalo o kořist, která vzbuzovala jejich zájem. A pro kterou byli ochotni prolít krev. Původní obyvatele masakrovali a zotročovali, o kus zlata byli ochotni se pobít dokonce mezi sebou.

O úspěchu a zdecimování Incké říše rozhodla především skutečnost, že zatímco Španělé žili naplno v době „technologického“ rozmachu, Inkové vývojově „zastydli“ v době bronzové. Za svou hlavní zbraň považovali dřevěné kyje či bronzové sekyry, které se ocelovým mečům a střelným zbraním nemohly rovnat.

Tou nejdrtivější zbraní Evropanů ale byly neštovice, se kterou se Inkové nikdy před tím nesetkali, a tudíž neměli přirozené protilátky.

A šup do Španěl

Po smrti císaře, který se nepřítele snažil místním bohatstvím uplatit, se podařilo Španělům ukořistit jmění sestávající z 13 000 liber (5900 kg) 22 karátového zlata, stříbra bylo napočítáno dvakrát tolik.

To vše si rozdělilo 160 původních konkvistadorů. Dvacet procent veškeré kořisti putovalo španělskému králi Karlovi V. (1500–1558). O převoz jednoho z nejcennějších pokladů se postaral druhý nejmocnější muž výpravy, Hernando Pizarro (1504–1578).

Většina zlata a stříbra byla však před převozem roztavena, pouze nejkrásnější kovy putovaly do Španělska zcela neporušené. Posléze byly k vidění na několika výstavách, než je postihl stejně „žhavý“ osud.

Kauza Valverde

Kam se ovšem poděla nejcennější ukázka ručních prací a jeden z nejžádanějších pokladů světa? Podle jedné z nejskloňovanějších verzí jej ukryl incký generál Ruminahui v jedné z jeskyní hluboko v pohoří Llanganatis.

Ani po svém zajetí a bolestivém mučení však přesné umístění neprozradil. Poté historie o pokladu zhruba půl století zarputile mlčí. Teprve v průběhu života jistého Španěla Valverdeho se o pokladu začalo mluvit znovu.

Muž se totiž nechal slyšet, že po svatbě s dcerou vesnického kněze přišel k nesmírnému bohatství. Třístránkovou mapu k pokladu a další podrobné informace, mezi dobrodruhy známou jako „Valverde’s Guide“ však stvořil až na smrtelné posteli zpět v rodném Španělsku. A ještě za čerstva ji nechat doručit samotnému králi.

reklama
Související články
S ADHD neboli poruchou pozornosti s hyperaktivitou je spojována roztržitost a impulzivita. Ačkoliv dnešní společnost vnímá tyto rysy negativně, je možné, že v minulosti představovaly pro naše předchůdce výhodu, která jim pomáhala přežít. Zlepšovala jejich taktiku při hledání potravy. To jsou závěry, ke kterým dospěli odborníci v čele s Davidem Barackem, neurovědcem z Pensylvánské univerzity, […]
Dali světu důmyslné stavby nebo číselnou soustavu. Náboženské přesvědčení však jindy skromné vzdělance měnilo v nelítostné vrahy, kteří se neštítili řádně vykoupat v karmínu. Stejně jako ostatní staré mezoamerické kultury, i Aztékové ztotožňovali své nejvyšší božstvo se Sluncem. A důvod byl prostý. Legendy o stvoření světa převzaté od původních Toltéků totiž ukrývaly příběh boha Slunce […]
Jako velmi těžké havárie bývají označovány pouze dvě jaderné katastrofy, a to exploze 4. bloku jaderné elektrárny Černobyl roku 1986 a havárie tří bloků jaderné elektrárny Fukušima I roku 2011. Ke třetí nejhorší, tak zvané kyštymské katastrofě, přitom došlo už v roce 1957. Co se tehdy stalo? Mezinárodní stupnice jaderných události označuje jaderné havárie v […]
Ve starověké metropoli Girsu, dnešním městě Tello v jihovýchodním Iráku, objevili archeologové pozůstatky dvou chrámů, postavených na sobě. Na ruinách sumerského chrámu vyrostl druhý, spojený s mocným makedonským králem Alexandrem Velikým i bájným antickým hrdinou a silákem Herkulem. Sumerské město Girsu bylo pravděpodobně osídleno už v době 5300 až 4800 let př. n. l., kdy […]
Měl pověst nejděsivějšího predátora, jaký kdy „kraloval“ mořským hlubinám. Z pomyslného trůnu byl však evolucí sesazen již před 2,6 miliony let. Anebo nám věda něco zamlčela? Ztělesněná noční můra… I tak by se dal nazvat osobní střet se žralokem bílým (Carcharodon carcharias). Jeho dávný příbuzný, megalodon (Carcharocles megalodon), ale dokázal být ještě děsivější. Zatímco délka […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz