Domů     Medicína
Kůže: Ochranný štít lidského těla na čtyři…

Patří k největším orgánům lidského těla. Je jako sofistikovaný stroj, který se chrání, opravuje i obnovuje. Jen každou minutu ztratíme až 40 000 odumřelých buněk.

Na první pohled ztělesňuje masitou pokrývku, díky které člověk vypadá reprezentativně. Její úděl a schopnosti jsou však mnohem zajímavější. Kůže totiž patří k největším orgánům lidského těla, který si pro sebe zabírá 7 % z celkové váhy.

Bez ní by veškeré receptory a nervy zůstaly obnažené a „blikaly“ silněji než neony v Las Vegas. Zároveň plní funkci voděodolného štítu, který nás chrání před teplotními výkyvy, škodlivými organismy i slunečním zářením.

Zdroj fascinace

Pro vědce představuje kůže jeden z nejvíce fascinujících orgánů, jehož výkonnost je nezměrná. Je totiž doslova napakovaná senzory a nervovými zakončeními, díky kterým může být mozek v neustálém kontaktu se světem.

reklama

Sama se opravuje, a nikdy neselže. Britský lékař působící na Oxford University Hospitals a autor úspěšných publikací Monty Lyman, ji označil za „švýcarský nožík“ mezi orgány, jelikož disponuje rozličnými funkcemi, o kterých se jiným systémům lidského těla může jen „zdát“.

Vidím i slyším

Spletitý, ale velice důmyslný kožní systém v sobě ukrývá rychlé mechanoreceptory, pomalejší nervová vlákna, ale i neuvěřitelně citlivá volná nervová zakončení. Což kůži umožňuje zachytit nespočet vjemů, ať už se jedná o teplo, vibrace či bolest.

Dokonce se v jeho nitru ukrývá soubor nervových vláken, jehož úkolem je „specializovat“ se výhradně na pohlazení. Kromě hmatu, který byl po dlouhá léta označován za jediný smysl kožního systému, je možné jeho prostřednictvím vnímat i světlo.

reklama

A podle nejnovějších výzkumů také slyšet a cítit. V kůži se totiž nacházejí také receptory zvukových vln, čichové receptory a receptory hořké chuti.

Není dotek jako dotek

Jakmile se nás někdo dotkne, dotkne se zároveň i našeho mozku. Oba dva orgány jsou totiž vzájemně propojeny, po celý den i noc vedou nekonečné dialogy. Náš software nejenže veškeré informace přijímá a zpracovává, ale i vyhodnocuje.

Důvěrný přátelský dotek proto „označí“ zcela odlišně od letmého popošťouchnutí kupříkladu v obchodě či u lékaře. Podle týmu profesorky Sarah-Jayne Blakemoreové z University College London při jakémkoli pohybu prstů a končetin vytváří část mozku zvaná mozeček přesnou mentální projekci těchto pohybů.

reklama

Ihned poté vysílá jakýsi „stínový signál“ do senzorických oblastí mozku, čímž tlumí odpovídající vjemy. To znamená, že kůže může v případě důležitých dotyků – zejména při útoku – zůstat ve střehu.

reklama
Související články
Coby potomci Adama a Evy jsme byli „naprogramováni“ k tomu, abychom se milovali a množili. Proto každý rok přijde na svět 140 milionů dětí, 500 000 z nich však s pomocí umělého oplodnění. V posledních letech totiž vitalita mužských spermií klesá. Avšak Češi našli lék… Měří zhruba 0,05 mm a pouhým okem jsou neviditelné. I […]
Do žebříčku 50 nejrychleji rostoucích technologických firem ve střední a jihovýchodní Evropě se probojovalo 13 českých společností. Ve 23. ročníku soutěže Deloitte Technology Fast 50 CE získaly prestižní ocenění CE Tech Rocketship české firmy LutherOne a CYRKL, ale vůbec nejlepší a nejrychleji rostoucí tech firmou je opět FTMO. Nejrychleji rostoucí technologickou firmou ve střední Evropě […]
Ve světě je moc bolesti. Jak by ji mohlo být o něco míň, to představili odborníci z FN Motol. Jde o neuromodulační metody léčby určené k tlumení nebo odstranění silných, jinak nezvládnutelných bolestí. Chronická bolest je syndrom. Toto onemocnění pacienty sužuje nejen po tělesné, ale i psychické stránce. Ale farmakologická, psychoterapeutická či rehabilitační pohybová terapie […]
Proces stárnutí začíná již v momentě našeho narození. Každý den je v lidském těle nahrazeno 330 miliard buněk. Jejich životní cyklus šlape jako hodinky, a nikdy se nemění. Je ale možné tyto základní stavební kameny přimět k pomalejšímu odchodu do penze? Jedno známé rčení praví, že „ženy stárnou otřesně, zatímco na mužích to vůbec není […]
Rh faktor je něco jako poslední dílek krevní skládačky. Právě díky němu je možné určit, zda je krev dvou jedinců po „smíchání a protřepání“ kompatibilní. Ačkoli dnes se bez jeho znalosti medicína neobejde, jeho význam vědcům dlouhá léta unikal. První zmínky o oběhu krve přitom medicína zaznamenala už v roce 1603. Britský lékař William Harvey […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz