Domů     Historie
Všeříkající IQ: Měřítko úspěchu, nebo „jen“ číslo?

Jeho hodnota motivuje i traumatizuje… V průměru by se dala lidská inteligence vyjádřit číslem 100, v nadprůměru překonává metu 130. Co o nás ale jedno číslo vlastně vypoví?

Oficiálně se o lidskou inteligenci začala věda zajímat teprve s příchodem 20. století. Průkopníkem prvních testů se stal v roce 1905 francouzský psycholog Alfred Binet (1857–1911). Zadání, které tehdy obdržel, bylo jasné – zjistit, které děti při výuce zdržují a potřebují asistenci.

Ačkoli měla jeho prvotina jisté limity, pod zkratkou IQ test si začala razit cestu napříč Evropou. A užívá se dodnes…

Jak odhalit nejlepší?

Sám Binet při revolučním, a v minulosti zcela ojedinělém výzkumu, navázal na svého předchůdce Galtona, a společně s kolegou Théodorem Simonem (1873–1961) začali vymýšlet specifickou formu testu.

Namísto otázek týkajících se učiva ale zvolili zcela jinou cestu – dlážděnou zejména pozorností, pamětí a dovedností využívaných při řešeních rozličných problémů. Poté už jen zbývalo zjistit, které otázky dokáží nejlépe předpovědět kýžený akademický úspěch.

Na konci vývojové pouti nakonec zůstalo 30 otázek – a také první uznávaný IQ test známý jako Binet-Simonova inteligenční stupnice. Žáci museli kupříkladu vysvětlit jaký je rozdíl mezi pojmy „nuda“ a „únava“, dalším úkolem bylo sledovat pohybující se předmět… avšak pouze jedním okem.

Přesná či nepřesná?

Počáteční úspěch však Bineta nepřinutil ustlat si na vavřínech. Po další sérii zkoumání a testů si totiž uvědomil, že jím vyvinuté psychometrické nástroje nelze použít k měření vrozené úrovně inteligence.

Natož aby bylo možné tento široký pojem vyjádřit pouze jedním číslem. Nakonec proto dospěl k závěru, že inteligence sama o sobě je natolik složitá a komplexní a navíc se neustále mění. Aby tedy byla skutečně objektivní, bylo by nutné testy provádět u osob s podobným zázemím.

Úpravy na Stanfordu

I přesto se know-how šířilo jako lavina, která zanechala stopy i na legendárním Stanfordu, kde se profesor Lewis Terman (1877–1956) chopil Binetova původního testu a kompletně jej přepracoval.

Výsledkem byla roku 1916 nová standardizace i název – Stanford-Binetova inteligenční škála, jež se s drobnými změnami používá k měření našich získaných znalostí a dovedností dodnes. Kromě inovací podnikl o 10 let později také jeden z prvních výzkumů, jehož cílem bylo zjistit, jak moc je vysoké IQ (ne)prospěšné v běžném životě.

Na kalifornských školách si vytipoval 1500 nejnadanějších studentů, jejichž IQ se pohybovalo mezi 140–170 body. Děti následně „sledoval“ po několik let až k prahům dospělosti, aby zjistil, jak se svým „nadáním“ coby dospělí naložili.

Následná zjištění byla potěšující a alarmující zároveň. Ačkoli byl plat jedinců oproti průměru téměř dvojnásobný, vysoce nadprůměrná byla také rozvodovost, zvýšený alkoholismus i riziko sebevražd. Jako vysvětlení posléze psychologové uvedli přehnaně vysoké nároky, jež se snaží géniové naplnit.

Více se dozvíte v čísle 11/2022, které vychází již 13.října!

Související články
Hrobka náležela králi jménem Te K’ab Chaak, zakladateli města Caracol, které bylo významným centrem Mayské nížiny během 6. a 7. století. Je to po 40 letech poprvé, kdy byla nalezena identifikovatelná královská hrobka. Caracol byl jedním z největších a nejdůležitějších měst mayského světa s odhadovanou populací přesahující 100 000 obyvatel v době svého největšího rozmachu. […]
Historie Medicína 10.7.2025
Antropologové z Národního muzea ve spolupráci s Kriminalistickým ústavem Policie ČR, Ústavem soudního lékařství ÚVN, archiváři a knihovníky oznámili významný objev, a to, že identifikovali ostatky Jana Františka Löwa z Erlsfeldu (1648–1725), předního barokního lékaře, šlechtice a čtyřnásobného rektora Univerzity Karlovy. Tento úspěch přichází symbolicky právě v roce, kdy uplynulo 300 let od jeho úmrtí a zároveň 100 let od […]
Pokusy o extrakci DNA z mumií starověkého Egypta nebyly dlouho příliš úspěšné, ukázalo se totiž, že mumifikace zřejmě rozpad DNA urychluje. Nyní se však odborníkům podařilo sekvenovat genom obyvatele Staré říše, starý 4 800 let. Pochází tedy z doby, kdy vznikaly pyramidy. Co prozradil? Genom se snažily extrahovat z egyptských mumií četné laboratoře. V roce […]
Žádná novinka to vlastně není, určité druhy hmyzu se k léčení používaly už ve starověku a tato zkušenost se leckde uchovala dodnes v lidové tradici. Jenže medicína si musela pár století počkat na vývoj metod schopných potvrdit nebo vyvrátit tradované účinky. Výsledky jsou zajímavé…   Stalo se za I. světové války: S americkými jednotkami se v roce 1917 […]
Historie 29.6.2025
Drsní a silní bojovníci, tak nějak bývají Keltové zapsáni v obecném povědomí. Tedy, ne že by nebyli, avšak na přelomu věků, kdy nastala zlatá keltská éra, nebyli v tomto ohledu výjimkou. Nové objevy však přinášejí možná překvapivé informace o tom, jakým způsobem některé keltské kmeny žily. Nový objev z jihozápadní Anglie přináší zajímavý vhled do […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz