Domů     Historie
Všeříkající IQ: Měřítko úspěchu, nebo „jen“ číslo?

Jeho hodnota motivuje i traumatizuje… V průměru by se dala lidská inteligence vyjádřit číslem 100, v nadprůměru překonává metu 130. Co o nás ale jedno číslo vlastně vypoví?

Oficiálně se o lidskou inteligenci začala věda zajímat teprve s příchodem 20. století. Průkopníkem prvních testů se stal v roce 1905 francouzský psycholog Alfred Binet (1857–1911). Zadání, které tehdy obdržel, bylo jasné – zjistit, které děti při výuce zdržují a potřebují asistenci.

Ačkoli měla jeho prvotina jisté limity, pod zkratkou IQ test si začala razit cestu napříč Evropou. A užívá se dodnes…

Jak odhalit nejlepší?

Sám Binet při revolučním, a v minulosti zcela ojedinělém výzkumu, navázal na svého předchůdce Galtona, a společně s kolegou Théodorem Simonem (1873–1961) začali vymýšlet specifickou formu testu.

reklama

Namísto otázek týkajících se učiva ale zvolili zcela jinou cestu – dlážděnou zejména pozorností, pamětí a dovedností využívaných při řešeních rozličných problémů. Poté už jen zbývalo zjistit, které otázky dokáží nejlépe předpovědět kýžený akademický úspěch.

Na konci vývojové pouti nakonec zůstalo 30 otázek – a také první uznávaný IQ test známý jako Binet-Simonova inteligenční stupnice. Žáci museli kupříkladu vysvětlit jaký je rozdíl mezi pojmy „nuda“ a „únava“, dalším úkolem bylo sledovat pohybující se předmět… avšak pouze jedním okem.

Přesná či nepřesná?

Počáteční úspěch však Bineta nepřinutil ustlat si na vavřínech. Po další sérii zkoumání a testů si totiž uvědomil, že jím vyvinuté psychometrické nástroje nelze použít k měření vrozené úrovně inteligence.

reklama

Natož aby bylo možné tento široký pojem vyjádřit pouze jedním číslem. Nakonec proto dospěl k závěru, že inteligence sama o sobě je natolik složitá a komplexní a navíc se neustále mění. Aby tedy byla skutečně objektivní, bylo by nutné testy provádět u osob s podobným zázemím.

Úpravy na Stanfordu

I přesto se know-how šířilo jako lavina, která zanechala stopy i na legendárním Stanfordu, kde se profesor Lewis Terman (1877–1956) chopil Binetova původního testu a kompletně jej přepracoval.

Výsledkem byla roku 1916 nová standardizace i název – Stanford-Binetova inteligenční škála, jež se s drobnými změnami používá k měření našich získaných znalostí a dovedností dodnes. Kromě inovací podnikl o 10 let později také jeden z prvních výzkumů, jehož cílem bylo zjistit, jak moc je vysoké IQ (ne)prospěšné v běžném životě.

reklama

Na kalifornských školách si vytipoval 1500 nejnadanějších studentů, jejichž IQ se pohybovalo mezi 140–170 body. Děti následně „sledoval“ po několik let až k prahům dospělosti, aby zjistil, jak se svým „nadáním“ coby dospělí naložili.

Následná zjištění byla potěšující a alarmující zároveň. Ačkoli byl plat jedinců oproti průměru téměř dvojnásobný, vysoce nadprůměrná byla také rozvodovost, zvýšený alkoholismus i riziko sebevražd. Jako vysvětlení posléze psychologové uvedli přehnaně vysoké nároky, jež se snaží géniové naplnit.

Více se dozvíte v čísle 11/2022, které vychází již 13.října!

reklama
Související články
Kdyby Ulrich Rorschach, malíř a učitel kreslení, věděl, že talent, který předá, pomůže jeho synovi ke světovému věhlasu, byl by přešťastný. Jen by se divil, k čemu ten chlapec vlastně barvy a papír používá. Ulrich Rorschach (1853–1903) byl, jak se životopisci a rodinné vzpomínky shodují, velmi starostlivý a láskyplný otec, ačkoli na to jeho mládí […]
Máme za to, že nanotechnologie jsou spojeny až s moderní dobou. Ovšem Lykurgův pohár pocházející zřejmě ze 4. století n. l. vás přesvědčí o tom, že je to omyl! Při jeho výrobě přimíchali staří mistři skláři do skla částečky zlata a stříbra, díky kterým má pohár neuvěřitelné vlastnosti … Využití nanotechnologií a nanomateriálů, jež využívají […]
Stav beztíže, kosmické záření, pozemští mikrobi i vlastní imunita – to všechno dává astronautům při pobytu v kosmu zabrat. Jenže na rozdíl od technických problémů v tomto ohledu řešení ještě není ani na obzoru. Málokdy je tak zjevné, jak důkladně jsme s prostředím na Zemi srostlí. Pro přežití ve vesmíru zdaleka nestačí zajistit kyslík. Těžkým oříškem […]
V antickém Římě žili stavitelští géniové. Jak jinak by bylo možné vysvětlit, že zatímco dnešní stavby se začnou rozpadat po pár desetiletích, ty jejich stojí dodnes. A takový římský Pantheon, starý zhruba 2000 let, dokonce stále drží rekord pro největší betonovou kopuli… Staří Římané byli mistry, co se týká stavebnictví a projektování. K jejich možná […]
Zápasy udatných gladiátorů, bojujících často o vlastní život, bavily publikum v Římské říši. Málokdo by předpokládal, že se odehrávaly i v chladné římské provincii zvané Britannia. Nyní pro to mají badatelé důkaz! Roku 1853 byla v Colchesteru, městě ležícím v jihovýchodní Anglii, asi 100 kilometrů od Londýna, v hrobě pocházejícím z římské éry nalezena hliněná […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz