Domů     Historie
Všeříkající IQ: Měřítko úspěchu, nebo „jen“ číslo?

Jeho hodnota motivuje i traumatizuje… V průměru by se dala lidská inteligence vyjádřit číslem 100, v nadprůměru překonává metu 130. Co o nás ale jedno číslo vlastně vypoví?

Oficiálně se o lidskou inteligenci začala věda zajímat teprve s příchodem 20. století. Průkopníkem prvních testů se stal v roce 1905 francouzský psycholog Alfred Binet (1857–1911). Zadání, které tehdy obdržel, bylo jasné – zjistit, které děti při výuce zdržují a potřebují asistenci.

Ačkoli měla jeho prvotina jisté limity, pod zkratkou IQ test si začala razit cestu napříč Evropou. A užívá se dodnes…

Jak odhalit nejlepší?

Sám Binet při revolučním, a v minulosti zcela ojedinělém výzkumu, navázal na svého předchůdce Galtona, a společně s kolegou Théodorem Simonem (1873–1961) začali vymýšlet specifickou formu testu.

Namísto otázek týkajících se učiva ale zvolili zcela jinou cestu – dlážděnou zejména pozorností, pamětí a dovedností využívaných při řešeních rozličných problémů. Poté už jen zbývalo zjistit, které otázky dokáží nejlépe předpovědět kýžený akademický úspěch.

Na konci vývojové pouti nakonec zůstalo 30 otázek – a také první uznávaný IQ test známý jako Binet-Simonova inteligenční stupnice. Žáci museli kupříkladu vysvětlit jaký je rozdíl mezi pojmy „nuda“ a „únava“, dalším úkolem bylo sledovat pohybující se předmět… avšak pouze jedním okem.

Přesná či nepřesná?

Počáteční úspěch však Bineta nepřinutil ustlat si na vavřínech. Po další sérii zkoumání a testů si totiž uvědomil, že jím vyvinuté psychometrické nástroje nelze použít k měření vrozené úrovně inteligence.

Natož aby bylo možné tento široký pojem vyjádřit pouze jedním číslem. Nakonec proto dospěl k závěru, že inteligence sama o sobě je natolik složitá a komplexní a navíc se neustále mění. Aby tedy byla skutečně objektivní, bylo by nutné testy provádět u osob s podobným zázemím.

Úpravy na Stanfordu

I přesto se know-how šířilo jako lavina, která zanechala stopy i na legendárním Stanfordu, kde se profesor Lewis Terman (1877–1956) chopil Binetova původního testu a kompletně jej přepracoval.

Výsledkem byla roku 1916 nová standardizace i název – Stanford-Binetova inteligenční škála, jež se s drobnými změnami používá k měření našich získaných znalostí a dovedností dodnes. Kromě inovací podnikl o 10 let později také jeden z prvních výzkumů, jehož cílem bylo zjistit, jak moc je vysoké IQ (ne)prospěšné v běžném životě.

Na kalifornských školách si vytipoval 1500 nejnadanějších studentů, jejichž IQ se pohybovalo mezi 140–170 body. Děti následně „sledoval“ po několik let až k prahům dospělosti, aby zjistil, jak se svým „nadáním“ coby dospělí naložili.

Následná zjištění byla potěšující a alarmující zároveň. Ačkoli byl plat jedinců oproti průměru téměř dvojnásobný, vysoce nadprůměrná byla také rozvodovost, zvýšený alkoholismus i riziko sebevražd. Jako vysvětlení posléze psychologové uvedli přehnaně vysoké nároky, jež se snaží géniové naplnit.

Více se dozvíte v čísle 11/2022, které vychází již 13.října!

Související články
Tradiční pohled archeologů tvrdí, že povodí řeky Amazonky nebylo z hlediska životního prostředí schopné vyživit velkou populaci. Nyní se ukazuje, že je tento názor v rozporu s nálezy uskutečněnými na pláních zvaných Llanos de Moxos, na nichž se nacházejí pozůstatky po velkých předkolumbovských zemědělských společnostech, které zde podle všeho ve velkém pěstovaly kukuřici. Llanos de […]
Historie Objevy 30.1.2025
Věda je plná překvapení – a některá jsou poněkud nečekaná. Dánští paleontologové narazili na unikátní zkamenělinu, která na první pohled nevypadá nijak pozoruhodně. Ve vrstvách prastarých usazenin objevili zkamenělé rybí zvratky, které mohou poskytnout nové informace o stravovacích návycích dávných mořských predátorů. Fosilie byla nalezena na jihovýchodě Dánska v oblasti známé svými dobře zachovanými pozůstatky […]
Každé dávné společenství mělo svoji mytologii, soubor příběhů, jež vysvětlovaly jevy, které nebyly tyto kultury schopny pochopit, a tak je připisovaly nadpřirozenu. Většinou se týkaly původu a smyslu života a vesmíru, případně meteorologických jevů. Zpravidla souvisely s vírou a morálkou a vystupovaly v nich bohové, hrdinové či postavy s nadlidskými schopnostmi. Ačkoliv je vnímáme spíše […]
Dětská kreativita má své kořeny mnohem hlouběji v historii, než jsme si kdy mysleli. Nové výzkumy ukazují, že mnoho jeskynních kreseb z doby ledové mohly vytvořit děti. Tyto objevy mění naše představy o kulturním a společenském životě pravěkých komunit. Analýza jeskynního umění z doby mladého paleolitu, včetně kreseb v jeskyních Margot ve Francii a Las […]
Z Afriky vyšlo hned několik migračních vln Homo sapiens, aby osídlily další kontinenty. Do Evropy se tito vydali před 50 000 lety. Narazili zde na neandertálce, se kterými se před 45 000 až 49 000 lety zkřížili. Ovšem z této vlny se vydělila malá skupina, která se později s neandertálci už nekřížila. Někteří z těchto […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz