Domů     Historie
Všeříkající IQ: Měřítko úspěchu, nebo „jen“ číslo?

Jeho hodnota motivuje i traumatizuje… V průměru by se dala lidská inteligence vyjádřit číslem 100, v nadprůměru překonává metu 130. Co o nás ale jedno číslo vlastně vypoví?

Oficiálně se o lidskou inteligenci začala věda zajímat teprve s příchodem 20. století. Průkopníkem prvních testů se stal v roce 1905 francouzský psycholog Alfred Binet (1857–1911). Zadání, které tehdy obdržel, bylo jasné – zjistit, které děti při výuce zdržují a potřebují asistenci.

Ačkoli měla jeho prvotina jisté limity, pod zkratkou IQ test si začala razit cestu napříč Evropou. A užívá se dodnes…

Jak odhalit nejlepší?

Sám Binet při revolučním, a v minulosti zcela ojedinělém výzkumu, navázal na svého předchůdce Galtona, a společně s kolegou Théodorem Simonem (1873–1961) začali vymýšlet specifickou formu testu.

Namísto otázek týkajících se učiva ale zvolili zcela jinou cestu – dlážděnou zejména pozorností, pamětí a dovedností využívaných při řešeních rozličných problémů. Poté už jen zbývalo zjistit, které otázky dokáží nejlépe předpovědět kýžený akademický úspěch.

Na konci vývojové pouti nakonec zůstalo 30 otázek – a také první uznávaný IQ test známý jako Binet-Simonova inteligenční stupnice. Žáci museli kupříkladu vysvětlit jaký je rozdíl mezi pojmy „nuda“ a „únava“, dalším úkolem bylo sledovat pohybující se předmět… avšak pouze jedním okem.

Přesná či nepřesná?

Počáteční úspěch však Bineta nepřinutil ustlat si na vavřínech. Po další sérii zkoumání a testů si totiž uvědomil, že jím vyvinuté psychometrické nástroje nelze použít k měření vrozené úrovně inteligence.

Natož aby bylo možné tento široký pojem vyjádřit pouze jedním číslem. Nakonec proto dospěl k závěru, že inteligence sama o sobě je natolik složitá a komplexní a navíc se neustále mění. Aby tedy byla skutečně objektivní, bylo by nutné testy provádět u osob s podobným zázemím.

Úpravy na Stanfordu

I přesto se know-how šířilo jako lavina, která zanechala stopy i na legendárním Stanfordu, kde se profesor Lewis Terman (1877–1956) chopil Binetova původního testu a kompletně jej přepracoval.

Výsledkem byla roku 1916 nová standardizace i název – Stanford-Binetova inteligenční škála, jež se s drobnými změnami používá k měření našich získaných znalostí a dovedností dodnes. Kromě inovací podnikl o 10 let později také jeden z prvních výzkumů, jehož cílem bylo zjistit, jak moc je vysoké IQ (ne)prospěšné v běžném životě.

Na kalifornských školách si vytipoval 1500 nejnadanějších studentů, jejichž IQ se pohybovalo mezi 140–170 body. Děti následně „sledoval“ po několik let až k prahům dospělosti, aby zjistil, jak se svým „nadáním“ coby dospělí naložili.

Následná zjištění byla potěšující a alarmující zároveň. Ačkoli byl plat jedinců oproti průměru téměř dvojnásobný, vysoce nadprůměrná byla také rozvodovost, zvýšený alkoholismus i riziko sebevražd. Jako vysvětlení posléze psychologové uvedli přehnaně vysoké nároky, jež se snaží géniové naplnit.

Více se dozvíte v čísle 11/2022, které vychází již 13.října!

reklama
Související články
V německém Norimberku bylo před zahájením stavebních prací objeveno osm morových jam, obsahujících ostatky nejméně 1000 obětí této smrtící epidemie. Podle archeologů by tak společně mohly tvořit největší masový hrob, jaký kdy byl v Evropě odhalen. Jako mor je označováno vážné infekční onemocnění způsobené bakterií Yersinia pestis. První morová epidemie propukla v roce 541 v […]
Obří lidoop známý jako Gigantopithecus blacki měřil téměř tři metry na výšku a vážil kolem 270 kg. Druh přežíval dva miliony let v hustých čínských lesích, kde se živil žvýkáním ovoce a listů. Před 215 000 lety však došlo k jeho vyhynutí. Má se za to, že za to mohly změny klimatu. Nejnovější studie přináší […]
V dobách dávno minulých byla významnou středověkou metropolí. Její dávné kouzlo však dnes připomínají jen ruiny, které zároveň budí badatelské vášně. Zatímco někteří je považují za legendární zlaté doly židovského krále Šalamouna, další za zbytky města královny ze Sáby. Podle dosud nashromážděných faktů, zde k těžbě zlata skutečně docházelo. K biblickým dolům ale mělo Velké […]
Přibližně před 40 miliony let se termití pár druhu Electrotermes affinis zrovna věnoval námluvám, když uvízl v lepkavé pryskyřici stromu a navždy zůstal uvězněn ve zkamenělém jantaru. Tato dosud jediná známá fosilie páru termitů poskytla vědcům z Biologického centra Akademie věd ČR (BC AV ČR) a Okinawského institutu vědy a technologie (OIST) v Japonsku jedinečnou […]
Bez anestezie byly dějiny chirurgie spíše dějinami bolesti. I když od starověku se prověřovaly nejrůznější způsoby, jak během operací docílit znecitlivění, nejběžnější praxí zůstávalo řezání do člověka při jeho plném vědomí. Bolest dostala utrum až díky večírku.   V 19. století se mnohé večírky neobešly bez nehořlavého plynu s nevýraznou vůní a nasládlou chutí. Zábava s oxidem […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz