Domů     Příroda
Pozoruhodný svět vyder
Dagmar Garciová 30.9.2022
Foto: Pixabay

Je známo, že polovodní savci jsou velmi sociální a inteligentní tvorové, ale studie Exeterské univerzity poskytla nový pohled na jejich intelekt. Vydry se dokážou učit jedna od druhé, ale stále raději řeší některé hádanky samy.

Aby vědci rozšířili své povědomí o inteligenci vyder, rozhodli se jim dát jakési krabičky s jídlem, přičemž k tomu, aby se k němu dostaly, si musely vždy poradit se zamčenými dvířky. „Jedná se vlastně o hlavolam, který se běžně využívá také u lidských dětí,“ uvedl hlavní autor studie Alex Saliveros z Centra pro ekologii a ochranu v Exeter’s Penryn v Cornwallu.

Foto: Pixabay

Každá krabička přitom obsahovala jiný druh jídla, od toho vydřího nejoblíbenějšího až po to, které běžně nevyhledávají. Neznámá potrava představovala další problémy, protože vydry nevěděly, zda jsou krabi a mušle bezpečné ke konzumaci, a neměly žádné zkušenosti s tím, jak je dostat z krunýřů.

Aby se vydry rozhodly, zda je jídlo bezpečné a vhodné ke konzumaci, pozorně sledovaly, jak jejich společníci kontrolují, co je v krabicích, a následně kopírovali, zda ostatní vydry ochutnaly pamlsky. Z 20 vyder ve studii se 11 podařilo získat maso ze všech tří druhů přirozené kořisti.

Před testem tým studoval sociální skupiny vyder, což znamená, že věděli, jak dobře se znají. Poté měřili sociální učení tím, že sledovali, zda se blízcí jedinci učili rychle jeden od druhého.

Foto: Pixabay
Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz