Domů     Příroda
K čemu slouží tulení vousy?
Pavel Polcar 21.9.2022
Foto: Pixabay

Vousy u koček a psů nejsou jen tak na ozdobu, slouží jim jako takový druhý hmat, podobně to mají i tuleni, kteří dokážou zaznamenat vodní vlnění, pocházející od ryby z veliké dálky, díky čemuž svou kořist snadno najdou a uloví.

Tulení vousy jsou mnohem citlivější, než je tomu u našich domácích mazlíčků, což je vlastnost, která je v hlubinách temného oceánu neocenitelná. Studie z letošního roku, která byla otištěna v odborném časopise Proceedings of the National Academy of Science a jež se zaměřovala na pozorování mořských savců v jejich přirozeném prostředí, potvrdila, že tuleni své vousy používají ke sledování kořisti.

Efektivní superantény

Čím hlouběji obyvatelé moří a oceánu žijí, tím je jejich vybavenost pro pohyb v šeru specializována – například delfíni a velryby disponují tzv. echolokací, při níž vysílají klapavé zvuky a naslouchají ozvěně, odrážené od jejich potenciální kořisti.

Avšak tuleni podobné akustické projektory nemají, a tak se museli naučit jinou senzorickou techniku, jež se u nich evolučně vyvinula.

Foto: Pixabay

Co se děje pod hladinou?

Skupina badatelů, jejímž členem byl také biolog Dr. Taiki Adachi, asistent projektového vědce z University of California v Santa Cruz, umístila videokamery drobných rozměrů – zahrnující infračervené vidění – na levou tvář, spodní čelist, záda a hlavu pěti jedincům tuleňů sloních severních (Mirounga angustirostris) ze státního parku Año Nuevo v Kalifornii. Na kamerách bylo dohromady 9,5 hodiny hlubokomořských záběrů.

Tulení potápěči

Jakmile vědci získali materiál v podobě několikahodinových videí, přešli k dalšímu kroku, tedy k samotné analýze. Podle kamerových záznamů tuleni při potápěni nejprve své vousy nechávali v klidu, a až poté, co se dostali do určité hloubky, je vytočili do stran a začali s nimi rytmicky kmitat.

Foto: Pixabay

Kmitání vousů má svůj účel, a to zaznamenat vibrace byť těch sebemenších pohybů vody, které způsobuje plavající kořist (tuleni obvykle na svém jídelníčku upřednostňují chobotnice a různé ryby). Když tuleni opět dosáhli hladiny, vousy se jim nastavily do „výchozí“ pozice – stočily se zpět k obličeji.

Hledají a vždy najdou

V průběhu lovu tuleňů odborníci detekovali, jak jejich těla vyzařovala určitou bioluminiscenci – světlo vydávané díky chemikáliím v tělech mořských živočichů, které posilňuje jejich zrak, čímž jim napomáhá při pátrání po potravě.

„Tato technika není nepodobná hlodavcům,“ prohlásil Adachi. Do budoucna má vědecký tým v plánu zaměřit svou pozornost na ostatní savce a na to, jak používají vousy. Zjištění by odkryla dosud neznámé poznatky o formování zvyků zvířat, pokud jde o hledání potravy.

Foto: Pixabay
Související články
V chladných oblastech Sibiře a severní Kanady se vyskytuje sysel Parryův. Ve zkamenělých výkalech předchůdců těchto syslů, kteří obývali kanadský permafrost, objevili výzkumníci DNA dávných zvířat, včetně dnes již vyhynulých mamutů… „Prohledávání syslích výkalů (neboli koprolitu) se může zdát  ‚méně atraktivní‘ než vykopání mamutího klu,“ domnívá se Tyler Murchie, výzkumník v oboru paleogenomiky na kanadské […]
Když se řekne masožravá rostlina, vybaví si většina lidí právě mucholapku, která jako jediná suchozemská rostlina loví drobné živočichy prudkým pohybem pasti. Jak to ale dělá? Mucholapkou podivnou (Dionaea muscipula) byl fascinován už zakladatel evoluční biologie Charles Darwin (1809–1882). Sklapnutí její pasti bylo totiž tak rychlé, že si myslel, že snad rostlina disponuje svaly. Třetí […]
Výlet do australské přírody může na věci neznalého turistu působit jako idyla: Žádné velké šelmy, možná jen pozor na hady. Jenže také na jedovaté pavouky a štíry a co už tuší málokdo, i na nenápadný keř se srdčitými listy. Stačí letmý dotyk a ozve se pronikavá bolest, která přetrvává i týdny. Nenápadný tento keř není […]
Příroda 10.6.2026
Šelmy medvědovité jsou poměrně známou čeledí. Zdaleka ne tolik známé jsou šelmy medvídkovité. Leckdo vůbec netuší, že k nim patří populární američtí mývalové či nosálové. A ještě nedávno byla mezi nimi jako doma také panda červená. Jedná se o zvíře velikostně srovnatelné právě s mývaly a nosály. Na rozdíl od pand velkých si ty červené […]
Příroda 8.6.2026
Obvykle nepřekypuje aktivitou. Teď je ale samice pandy červené netypicky činorodá a přenáší mládě z jednoho hnízda do jiného. Opatrnosti není nazbyt, vždyť se kolem toulá hladový irbis neboli levhart sněžný. Tyto šelmy přitom představují nebezpečí i pro mláďata pand velkých. Oba tito živočichové patří u lidí mezi velmi oblíbené. Něco mají společného – je […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz
Provozovatel: RF HOBBY, s. r. o., Bohdalecká 6/1420, 101 00 Praha 10, IČO: 26155672, tel.: 420 281 090 611, e-mail: sekretariat@rf-hobby.cz