Domů     Medicína
Ráno či večer? Odborníci zkoumali, kdy je nejlepší cvičit
Jan Martinec 12.9.2022

Není sporu o tom, že správně provozovaný sport prospívá jak naší tělesné schránce, tak i naší psychice. Ale má na naše tělo nějaký vliv čas, který si ke cvičení zvolíme? Odpověď na tuto otázku se jala hledat zbrusu nová studie vědců ze Skidnore College v New Yorku. A nutno podotknout, že dospěla k poměrně zajímavým výsledkům.

Dle obecných doporučení by měl člověk strávit cvičením minimálně dvě a půl hodiny týdně. Málokdo však bere v potaz skutečnost, že se jeho cíle i výkon mohou značnou měrou odvíjet od toho, kdy konkrétně si na fyzický výkon vyhradí svůj čas.

Právě takové závěry vycházejí ze studie vedené americkým fyziologem Paulem Arcierem, jehož tým potvrdil dlouhodobou domněnku, že lidské tělo není ke sportování nastavené v jakoukoli denní či noční hodinu.

Speciální balíček pohybu

Odborníci svou studii zaměřili na třicet žen a šestadvacet mužů ve věku od pětadvaceti do pětapadesáti let. Ve všech případech se jednalo o lidi zdravé a sportovně založené, kteří nekouřili a měli ideální tělesnou hmotnost.

Ti byli následně pod bedlivými zraky vědců a profesionálních trenérů vystaveni dvanáctitýdennímu sportovnímu programu zaměřenému na posilování, intervalové sprinty, strečing i vytrvalost, jenž sestával ze čtyř hodinových tréninků týdně.

Sportovní program zároveň doplňoval předepsaný stravovací režim na míru s dostatečným přísunem bílkovin. Skupina testovaných byla krátce po seznámení s programem rozdělena na dvě části, přičemž jedna sportovala ráno a druhá večer.

Ranní sportovci si dopřávali snídali až po tréninku a během dne konzumovali další tři jídla ve čtyřhodinových intervalech, zatímco večerní sportovci jedli během dne tři jídla ve čtyřhodinových intervalech a čtvrté si dávali až po tréninku.

Cesta k jednoznačnosti

Výsledky, ke kterým vědci ve své studii dospěli, byly až překvapivě jednoznačné. Za uplynulých dvanáct týdnů zaznamenali určitý progres všichni účastníci studie. Měli lepší hodnoty fyziologických parametrů, vykazovali vyšší tělesnou zdatnost a byli na tom lépe i psychicky.

Pro vědce však bylo nejzásadnější zjištění, že mezi ranním a večerním tréninkem panovaly zásadní rozdíly v celkových dopadech na zdraví a kondici žen a mužů…

Pokračování článku v aktuálním (zářijovém) čísle časopisu 21. STOLETÍ 

reklama
Související články
Užíváte si poklidný večer při dobrém jídle. Vaše tělo ale volno nemá, čeká ho práce s trávením. Mozek už nařídil výrobu bílkovin, které slouží jako trávicí enzymy. Pokyn doputoval i k buňce slinivky, jejímž úkolem je vytvářet lipázu, enzym pro štěpení tuků v tenkém střevě. Výroba se rychle rozjíždí… Krok 1: Hledání receptu Buňka slinivky břišní se pouští […]
Máte dobré srdce? Zcela souhlasím. Máte bohatou slovní zásobu? Zcela souhlasím. Porozumíte rychle věcem? Zcela souhlasím. Jste plný nápadů? Tady jen spíše souhlasím. Věřili jste mi to? A pokud ne, myslíte, že jsem lhal vám, nebo obelhával sám sebe? A jak takovou lež odhalit? Jak fungují ony pověstné „lži skóry“? Některé lidské sklony mohou v dotaznících […]
Sedm, deset, v lepších případě dvanáct nebo šestnáct let. Tak dlouho se zpravidla dožívají naši psí společníci. A nejen chovatelé, ale i vědci se ptají: Šla by tato doba prodloužit? Při vší úctě ke kočkám, pes je skutečně nejvěrnějším přítelem člověka. Zvládne být záchranářem, terapeutem, hlídačem, přepravcem, vojákem, pastevcem a samozřejmě velmi dobrým společníkem. Psí […]
„Každý muž, žena, dítě a domácí zvíře na této planetě, které užívá lékařské služby, je spojeno s ostrorepem,“ připomíná profesor zoologie Win Watson z UNH. Zatímco poptávka po modré, antibakteriální krvi tohoto malého živočicha strmě stoupá, jejich populace klesá. Dojde po 450 milionů letech jejich existence na Zemi k vyhubení ostrorepů?   Proces získávání jejich krvemízy není […]
Výzkumníci z Centra výzkumu kardiovaskulárních zobrazovacích metod (Massachusetts General Hospital a Harvard Medical School) oznámili vývoj modelu hlubokého učení, který může pomoci identifikovat nekuřáky s vysokým rizikem vzniku rakoviny plic.  Tento model je založen na 147 497 snímcích hrudníku od asymptomatických kuřáků a nekuřáků. Model se „naučil“ rozpoznávat vzory spojené s onemocněním plic na rentgenových […]
reklama
Nejčtenější články
za poslední
24 hodin    3 dny    týden
reklama
Nenechte si ujít další zajímavé články
reklama
Copyright © RF-Hobby.cz